Covid nikam nezmizel, připomínají lékaři. Nakažených znovu přibývá, kdy je nutné zpozornět?
Ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Od konce prázdnin v České republice opět významně roste počet nakažených onemocněním COVID-19. Denně přibývají stovky nemocných a množí se i případy pacientů, kteří kvůli vážnějšímu průběhu končí v nemocnici. Příznaky infekce v podobě horečky, bolesti svalů, kloubů nebo kašle se přitom neliší od běžné chřipky. Lékaři proto apelují na včasné testování. Ohroženi jsou podle nich zejména senioři a lidé s výrazně oslabenou imunitou. Pokud u rizikových osob odhalí nákazu včas, mohou jim lékaři předepsat antivirotika, která průběh covidu zmírní.
„Covid tady stále je a lidé by ho neměli podceňovat. Od konce srpna přibývají denně stovky nemocných. Situace se navíc bude s nastupujícím podzimem a chladnějším obdobím, které přeje respiračním onemocněním, dále zhoršovat,“ varoval doktor Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.
ČTĚTE TAKÉ: Cukrovka, riziko vzniku rakoviny i poruchy erekce. Co obezita dělá s mužským tělem?
COVID-19 způsobuje virus SARS-CoV-2, který vyvolává těžký akutní respirační syndrom. Přenáší se kapénkami a aerosolem při kašli, kýchání nebo mluvení a také kontaktem s kontaminovanými povrchy. Postihuje především dýchací cesty a mezi jeho nejčastější příznaky patří horečka, únava, kašel, dušnost, bolesti svalů či ztráta chuti k jídlu.
Ohroženi jsou senioři i chroničtí pacienti
„Lidé tak covid často zaměňují s chřipkou, která se projevuje podobně. Průběh covidu ale může být mnohem závažnější. Ohroženi jsou zejména senioři ve věku nad 65 let a lidé s výrazně oslabenou imunitou,“ pokračoval Dlouhý. Mezi rizikové pacienty patří také kardiaci, diabetici a osoby s onkologickým či chronickým onemocněním.
„Pokud se u nich objeví příznaky covidu, měli by se co nejdříve nechat otestovat. Zásadní je odhalit infekci včas – a rychle se začít léčit,“ zdůraznil předseda SIL.
Čtěte také
Na covid existuje účinná terapie v podobě antivirových léků. Rizikovým osobám ji plně hradí zdravotní pojišťovny. „Tato léčba funguje a významně snižuje riziko vážnějšího průběhu nemoci, který může vést k hospitalizaci a v krajním případě i ke smrti. Na covid u nás stále umírá více lidí než na chřipku,“ doplnil Dlouhý.
Včasná léčba antivirotiky může navíc pacienty ochránit i před postcovidovým syndromem, takzvaným long covidem. Jedná se o stav, kdy zdravotní potíže přetrvávají déle než tři měsíce od propuknutí nemoci nebo se objeví nové symptomy. „Může to být například chronická únava, svalová slabost, malátnost, dušnost, bolesti hlavy nebo deprese. Spektrum příznaků long covidu je však mnohem širší,“ podotkl doktor Aleš Chrdle, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Očkování není jen pro rizikové skupiny
Účinnou ochranu proti covidu přináší očkování, ve kterém Česká republika ve srovnání se státy západní Evropy stále pokulhává. „Nejlépe jsou na tom Velká Británie a skandinávské země. Tam jsou lidé mnohem zodpovědnější a na očkování chodí pravidelně,“ uvedl Dlouhý. Rizikoví pacienti by podle něj měli očkování podstupovat každý rok – nejlépe na začátku podzimu, než covid udeří naplno. Vakcíny jsou dostupné v očkovacích centrech nebo u praktických lékařů.
Čtěte také
„Na konci září bude k dispozici nová očkovací látka. I stávající vakcíny ale fungují. Ideální je nechat se naočkovat zároveň proti chřipce,“ říká předseda SIL. Očkování má smysl také u lidí, kteří jsou v častém kontaktu s ostatními. „Jedná se například o pracovníky v obchodech, školství nebo ve zdravotnictví. Riziko nákazy koronavirovou infekcí je u nich vyšší. Očkování proto v těchto skupinách osob doporučujeme také mladým a zdravým lidem,“ dodal Chrdle.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko v sevření nemoci „špinavých rukou“. Tváří se jako chřipka, ochranu přináší očkování
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
