Další pytel pro Karla, říká šampion Kincl o soupeři Vémoly a vyhlíží příštího vyzyvatele

Trénuje skoro ve stejném tempu jako před posledním zápasem, přitom ještě nezná dalšího soupeře. Patrik Kincl je prostě příkladem bojovníka, který svým sportem doslova žije. „Jsem MMA feťák. Týden si třeba odpočinu, a už potřebuju další dávku,“ říká v nadsázce šampion Oktagonu. A pro CNN Prima NEWS zhodnotil i příštího soupeře Karlose Vémoly. „Tak to pojďme, Karle, říkat narovinu, že budeš už nastupovat jenom s pytlema,“ vzkazuje dlouhodobému rivalovi, kterého v odvetě suverénně přebodoval.

V pátek 28. července dojde v rámci turnaje Oktagon 45 na pražské Štvanici k souboji o pás. Vítěz polsko-slovenského duelu Roberto Bryczek vs. Samuel Krištofič se totiž v další bitvě popasuje s vámi. Koho byste si přál jako protivníka víc?
Ze zápasnického hlediska bych rád nastoupil do klece s Bryczkem. Tím, že jsme spolu ještě nebojovali, tak by to pro mě byl takový svěží vítr do přípravy. A po sportovní stránce si myslím, že má i větší šanci uspět.

ČTĚTE TAKÉ: MMA šampion Kincl nevěří konci Vémoly. Na výzvy reaguje s klidem: Někdo se chce přiživit

Nebyla by ale dostatečně motivační i odveta s Krištofičem? Přece jen jste vyhrál na body a on hodně fauloval. Měl byste možnost mu to vrátit a ukončit ho třeba před limitem.
Samozřejmě. Snažím se o to vždycky, aby zápasy končily před limitem, takže to by byl jasný cíl. Jde i o to, aby se mi nestalo, že bych si dal do hlavy: Jo, Piráta už jsem porazil, tak to bude v pohodě. Takže vytyčit si to jako motivaci, vyhrát před limitem, je rozhodně cesta.

Máte za sebou vítěznou odvetu s Karlosem Vémolou, čekal jste na ni pět let. Co se po výhře pocitově změnilo?
Tak bylo samozřejmě víc pozápasových rozhovorů, ale jinak žiju dál stejně. Ale samozřejmě, že když mě teď potká někdo na ulici, povídáme si, tak je to často o tomto zápase. Nicméně se snažím být hodně v gymu a nějak výrazně to neprožívat. Navíc, jak jsem zmizel na týden po zápase, pak jsem byl s Davidem Dvořákem na UFC v Kanadě, připadá mi to teď už vlastně hrozně dávno.

Mimochodem Oktagon oznámil soupeře pro Vémolu. Na Štvanici. 29. července se střetně s Argentincem Lucasem Alsinou. Co na to říkáte?
Takhle, mně by to bylo úplně jedno, kdyby na začátku řekli, že prostě půjde zase o pytel a čau. Nekomentoval bych to, bráním se takovým věcem. Ale v momentě, kdy se Karel vyjadřoval, že půjde o jeho nejtěžšího soupeře v kariéře, a pak přijde s někým takovým, tak mi to přijde jako oblbování fanoušků a zbytečné lži. Nesmysl. Myslím, že ho nikdo nenutí, aby zápasil a bral tyhle soupeře, když vím, že se z Polska ozývali ohledně Rafała Haratyka, což je velice šikovný soupeř, byl by to dobrý zápas. Ale jemu se tak nějak odmlčeli. O to vtipnější mi pak tohle přijde.

Zájemců o souboj s Vémolou bylo samozřejmě víc. Nicméně tím nejtěžším soupeřem, jak už sám vysvětloval, myslel Michała Materlu, který se zranil.
Ale Materla byl mimo, už když tohle vyjádření od Karla přišlo. Po posledním zápase dával přeci fotku z nemocnice, že je na operaci. Takže byl ze hry opravdu dávno.

Tím pádem to podle vás bylo klamavé.
Jasně.

Upřímně, Karel určitě není tak špatný zápasník, aby se pral s borcema ze třetí stovky žebříčku, jako jsme viděli v Liberci nebo teď uvidíme na Štvanici.

A kdybyste si měl tipnout průběh a výsledek zápasu Vémola vs. Alsina…
Jde zase o postojáře s nulovou zemí a wrestlingem. Takže první kolo arm triangle, rear naked choke, ground-and-pound… Za mě je to nevyrovnaný soupeř. Do Štvanice zbývá něco přes čtrnáct dnů, tak přijal nabídku na poslední chvíli a je to zápasník bez přípravy na takhle specifického protivníka, jako je Karel. Jak říkám, jediné, co mi na tom vadí směrem k fanouškům, jsou ta vyjádření o nejtěžších soupeřích, velkých zápasech, která jsou pak nenaplněná, a přijde něco takového. Tak to pojďme, Karle, říkat narovinu, že budeš už nastupovat jenom s pytlema a fanoušci nedostanou vyrovnané zápasy. Že půjde o souboje, které budou končit v prvním kole a cajk. Všichni budeme vědět, na čem jsme.

Samozřejmě by si lidé mohli myslet, že máte vůči Vémolovi dál nějakou zahořklost…
Já to nevidím jako zahořklost.

Respektive spíše pokračující nevraživost.
Možná to tak je, ale jak říkám, mně vadí ta velkohubá prohlášení směrem k fanouškům. A pak je realita taková. V dnešním světě i fanoušek, který začal sledovat Oktagon před týdnem, si je schopen vyhledat rekordy zápasníka a jeho předešlé duely, styl a odhadnout, jak to asi dopadne. Upřímně, Karel určitě není tak špatný zápasník, aby se pral s borcema ze třetí stovky žebříčku, jako jsme viděli v Liberci nebo teď uvidíme na Štvanici. Přijde mi to jako škoda. Takhle, já nemám osobní zájem v tom, aby prohrál. Ale chtěl bych vidět alespoň na papíře vyrovnané soupeře. Myslím na to i vůči sportu tak, aby se to pořád někam posouvalo.

Jistě, kvalitu turnaje i organizace vytváří ze značné části kvalita zápasů, že?
Stoprocentně. A většina soubojů na té kartě, alespoň co jsem zatím stihl sledovat, je o vyrovnaných zápasech. Plus mínus. A pak tam přijde podobný nesmysl. To je škoda.

Po odvetě s Vémolou jste v jakési nadsázce zmínil možnost souboje s Attilou Véghem, ten to ale celkem jasně odmítl. Co vy na to?
Attila se k tomu vyjádřil, postavil se k tomu tak, a já to plně respektuju. A říkám, já jsem to jen nadhodil, kdyby on s tím souhlasil a Oktagonu se to líbilo, asi bych do toho šel. Ale nemám zapotřebí to nějak dál tlačit. Chápu ho a jsem s tím v pohodě.

Vím, že se vždy rád soustředíte jen na následující zápas a nerad řešíte to, co bude potom. Ale opravdu třeba nepomýšlíte na více titulů, tedy v různých vahách?
Je jasný, že ego pracuje. Měl jsem chuť i na zápas ve veltru (do 77 kilogramů), ale tím, že Kaik Brito je teď mimo hru, tak je to uzavřená záležitost. Musím proto čekat na další zápas v obhajobě titulu v osmdesát čtyřce.

Ač tedy nemáte na blízkém obzoru další souboj, de facto pořád pokračujete v plném tréninku. Jezdíte na sparingy po celé republice, nedávno jste například opět trénoval s Jiřím Procházkou v Brně. Proč máte dál takové tempo?
Já prostě musím pořád trénovat. Nejedu až takový bomby i třeba kvůli zranění ruky, ale u mě je to už o tom, že jsem na tom vlastně závislý. Ten sport mě i po těch letech pořád baví a naplňuje. Takže jo, jsem MMA feťák. Týden si třeba odpočinu a už potřebuju další dávku.

Takže problémy s motivací nemáte?
Ne, vůbec. Musím se tedy přiznat, že příprava na Karla mi už lezla krkem, jak se to pořád odkládalo. Navíc jsem se vlastně v přípravě vracel zpátky s ohledem na soupeře.

Jak to myslíte?
Musel jsem se přizpůsobovat stylu, jak se zápasilo deset let nazpět, což mě už ke konci vyloženě otravovalo, byť mi to spoustu věcí zlepšilo. Ale teď zas bude motivace v tom se posunout po sportovní stránce.

Tagy:
MMA Karlos Vémola sport motivace Attila Végh Patrik Kincl Ultimate Fighting Championship