daň z příjmů

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

České firmy se s vládním balíkem 55 opatření teprve seznamují. Primárně se ale jejich byznysu týká zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, se kterým se zřejmě budou muset od příštího ledna popasovat.

Situace je dost tristní, delší dobu si půjčujeme na běžné výdaje. Takto se trvale nedá pokračovat. V pořadu Právě dnes na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Domnívá se, že vláda bude muset škrtat úplně všude – na důchodech, v provozech státu či dotačních titulech. Kvůli hlubokému deficitu státního rozpočtu si myslí, že nakonec bude nezbytné zvýšit daň z příjmů.

Nedovedu si představit zvyšovat daň z příjmu fyzických osob, u právnických bych to nedoporučoval. Do jednání jsme šli s tím, že zvedání přímých daní je nepřijatelné. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Jan Skopeček (ODS). Osobně je spíše toho názoru, že by se z Česka měla vyhnat závist. „Jestli se firmám daří, musíme být spokojeni všichni,“ doplnil k dani z příjmu právnických osob.

Starostové a nezávislí chtějí představit návrh konsolidačního balíčku pro státní rozpočet v hodnotě 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom plánuje jiný balíček, který má konsolidovat veřejné finance ve výši 70 miliard. A celkem otevřeně zaznívá i nutnost zvýšení daně z příjmů. To ale kritizuje opozice a nelíbí se to ani části koaličních partnerů.

Termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neúprosně blíží. Jestliže si s vyplňováním růžového formuláře nevíte rady nebo se chcete zbavit starostí, můžete svou povinnost za určitých podmínek přehodit na zaměstnavatele. Do poloviny února mu ale musíte předat potřebné dokumenty. Poradíme vám, jak na to.

Šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) nepřiznal za roky 2018 a 2019 příjmy ze své advokátní činnosti. „Kolegyně, které se mi o podobné věci starají, to chybně zadaly,“ hájil se Vondráček s tím, že vše už je v pořádku. Podle něj tu kvůli nadcházejícím volbám krouží „hledači špíny“.

Ministerstvo financí plošně odpustí povinnost platit daň z příjmu všem studentům, kterým byla při nouzovém stavu uložena pracovní povinnost v zařízeních sociálních a zdravotních služeb. V pondělí to schválila vláda, informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sdělila, že studenti nebudou platit ani odvody na sociální a zdravotní pojištění. Podrobnosti sdělí na tiskové konferenci po jednání vlády.

Do úterka bude představen pozměňovací návrh na snížení daně z příjmu zaměstnanců na 15 procent. Pro lidi s vyššími příjmy bude navrženo 23 procent. V neděli to CNN Prima NEWS řekla ministryně financí Alena Schillerová. Návrh podá předseda vlády Andrej Babiš z pozice poslance.

Vláda hnutí ANO a ČSSD podporovaná komunisty se shodla na tom, že se daň z příjmů bude počítat už jen z hrubé mzdy. Vzhledem k zachování patnáctiprocentní sazby i solidární přirážky pro nadprůměrné výdělky většina zaměstnanců uvidí na svých výplatních páskách vyšší čistou mzdu. Jenže nejvíce se takzvané zrušení superhrubé mzdy vyplatí lidem s příjmy, které mají například vrcholní čeští politici.