Úzkost v době covidu-19 zvyšuje nutkání nakupovat, nebezpečí zvyšuje rychlost nákupů přes internet. (ilustrační fotoú Zdroj: pixaby.com
Úzkost a stres v době pandemie způsobují, že lidé nakupují více věcí, než potřebují i než vlastně chtějí. Obzvláštními nástrahami se pak stávají výprodejové akce typu Black Friday. Nutkání nakupovat i věci, které bychom nikdy jinak z regálu nevzali, zvyšuje i předvánoční období a všudypřítomné reklamy, upozorňuje španělský deník ABC.
Mnozí lidé mají nákupy jako únikový ventil pro své problémy. Nakupování se může stát i závislostí, ačkoli jako duševní nemoc ho zatím mezinárodně používaný diagnostický manuál duševních poruch americké psychiatrické společnosti neeviduje; naposledy byl aktualizovaný v roce 2013.
Jsme v situaci, kdy trávíme před obrazovkami počítačů i televizí více času než kdy jindy. To nás spolu se stresem a stimuly zvenčí vede k myšlence, že malým nákupem utišíme svou úzkost
„Nakupování nám vytváří okamžité uspokojení, které je ale trochu falešné," vysvětluje Antonio Ruiz, expert na aplikovanou neurologii. Podle něj nakupováním dosáhneme krátkodobého cíle, který jsme si stanovili, a tudíž se cítíme lépe. „Také zvyšujeme pocit vlastnění a identifikujeme tím se s určitou sociální skupinou, i proto se cítíme lépe,“ dodal. Ale tento pocit uspokojení nás rychle přejde.
Reklamní slogany podporují psychický tlak
Den jako Black Friday má za cíl různými stimuly přimět spotřebitele, aby kupovali ještě více. Reklamy jsou plné výrazů jako „využijte příležitost", „získejte to". Mají jediný cíl – aby v nás probudily potřeby, které ve skutečnosti nemáme. Podle Ruize navíc pandemie letos vytvořila atmosféru nestability a pochybností, která nás může vést k přesvědčení, že potřebujeme věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme.
„Jsme v situaci, kdy trávíme před obrazovkami (počítačů i televizí) více času než kdy jindy. To nás spolu se stresem a stimuly zvenčí vede k myšlence, že malým nákupem utišíme svou úzkost,“ míní Ruiz.
Tato činnost stimuluje stejné části mozku jako konzumace alkoholu
Ne všichni máme tyto impulsy pod kontrolou, jsou lidé, kteří nutkání k nakupování nedokážou ovládat. „Tato činnost stimuluje stejné části mozku jako konzumace alkoholu,“ uvedl Ruiz.
Letos navíc musíme brát v úvahu další specifikum – tím je větší sociální izolace. A jako společenské bytosti můžeme v nákupech nacházet způsob komunikace s ostatními. „Když si například všichni mí přátelé koupí nějaký výrobek a pořád o něm mluví, můžu cítit potřebu si ho také koupit, abych byl s nimi v kontaktu,“ míní Ruiz.
Utrácení podporují i bezhotovostní platby
Dalším nebezpečím v této záležitosti je, že většina nákupů se realizuje platebními kartami. „Všichni máme averzi ke ztrátě, ale při platbě kartou hned nevidíme, o kolik peněz jsme přišli,“ vysvětlil Ruiz. Podle něj je to jakýsi druh „umění kamuflovat ztrátu“, není stejné dát padesátieurovou bankovku a přiložit kus plastu k přístroji.
Několik tipů, jak se vyhnout nutkání nakupovat. Zaprvé si uvědomit, že jsme v situaci, v níž vládne stres. Důležité je také zvážit, co skutečně potřebujeme a co je jen rozmar. Zatřetí si musíme nastavit finanční rámec současné situace: sepsat seznam příjmů a výdajů a představit si scénář na půl roku dopředu. Můžeme také například koupit dárek pro někoho, koho máme rádi. Rovněž si můžeme vybrat výrobek a počkat 12 nebo 24 hodin, než ho koupíme, abychom se vyhnuli impulzivnímu nákupu.
