Schodek bude 270 miliard
Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu na rok 2023, který připravilo ministerstvo financí (MF). Předloha počítá s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu korun. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada však uvedla, že v návrhu nevidí významnější posun k nápravě veřejných financí.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy korun, výdaji vyššími o 126,3 miliardy korun a nižším odhadovaným schodkem o deset miliard korun.
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard korun pro rok 2024 a 230 miliard korun v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
„Snížení deficitu z letošních 330 na 270 miliard v příštím roce se na první pohled může jevit jako poměrně razantní, avšak při podrobnějším pohledu vidíme, že celkové saldo veřejných rozpočtů se bude opět pohybovat kolem čtyř procent HDP, tedy důvod k jásání zde nevidíme,“ vzkázala však rozpočtová rada.
Vyšší příjmy z DPH
Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy korun vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard korun pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy korun více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy korun vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard korun vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard korun navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou 110 miliard korun a poměr jeho výdajů k HDP díky tomu v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
Česko se nejrychleji zadlužilo
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu o 825,5 miliardy korun v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard korun, uvedlo ministerstvo.
„Ve volebním roce 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ),“ řekl Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
