Vysokými dluhy obětujeme budoucnost, varoval ekonom. Popsal, jaké daně by se měly zvýšit

Ekonom Daniel Münich

ZPRÁVY PLUS, Daniel Münich, Pavel Peterka - 9.8. v 10:30

Česko se potýká s řadou krizí, ať už jde o válku na Ukrajině nebo vysoké ceny energií. Ekonomové Daniel Münich a Pavel Peterka v souvislosti s tím ve vysílání CNN Prima NEWS varovali, jak by mohl vypadat černý scénář zadlužení a jaké dopady by mohl mít pro budoucnost Česka. Dále rozebrali, jaké daně by mohla vláda zvýšit.

Peterka podotkl, že deseti či stamiliardové úspory stát nenajde během chvíle. Naopak nabádá, aby si připravil dlouhodobý plán, který by se mohl týkat například konsolidace veřejných rozpočtů. „Je možné, že by výdaje zůstaly na současné výši osm let, zároveň by se postupně zvyšovaly příjmy rozpočtu. Nakonec bychom se mohli dostat do rozumné bilance bez škrtů,“ uvedl.

Je toho názoru, že takový scénář jsme schopni udržet, i když bude těžké výdaje nezvyšovat. „Příjmy rozpočtu musí růst rychleji než výdaje. Postupně se můžeme dostat k vyrovnanému rozpočtu a k deficitu v řádech desítek miliard, nikoliv jako nyní. Řešením tak může být vyčkávání nebo dočasné, případně trvalé, navyšování daní,“ pokračoval.

Následně přiblížil, které daně by se mohly navyšovat. „Nabízí se návrat základní daně z příjmu fyzických osob zpět na superhrubou mzdu. To by do rozpočtu během roku přineslo miliardy korun. Dále se nabízí zvyšování daní u tabáku, alkoholu a možná se objeví i otázka, zda nezvýšit daň u tichého vína na stejnou úroveň jako u šumivého,“ zmínil však s tím, že by se jednalo o menší položky.

Dočasně navyšme DPH

Největší úspora by se našla u DPH. „Jedná se o velmi jednoduchý nástroj, kdy stačí daň zvýšit o jeden až tři procentní body a vláda bude schopna naplnit státní rozpočet. Mohlo by se přijmout opatření, kdy by se zvýšené DPH nechalo jen po dobu dočasnou. V novele zákona by mohlo být uvedeno, že skončí automaticky například s rokem 2023,“ dodal.

Se všemi návrhy souhlasil i Münich. „Pouze upřesním, že kolega neříkal, aby se vrátil systém superhrubé mzdy, ale měl na mysli úroveň zdanění, který byl v dřívějším režimu. Jsem přesvědčen, že sto miliard, které z rozpočtu vypadly, by se měly vrátit. Vládě by to situaci výrazně zjednodušilo,“ zdůraznil. Na dotaz, zda by se nejednalo o politickou sebevraždu odpověděl jasně: „Máme zcela jinou situaci než před rokem, věc se dá mimořádnou situací obhájit. A navíc, superhrubá mzda byla tímto způsobem údajně zrušena na dva roky. V podstatě zde byl závazek vrátit ji zpět,“ připomněl. Co ale přijde ve chvíli, kdy se Česko ze zadlužení nedostane? Münich přiblížil černý scénář.

Obětujeme budoucnost

„Nejhorší na tom je, jak je to plíživé a neviditelné. Postupně se ale snižuje věrohodnost Česka v očích investorů, snižuje se ochota půjčovat – čili se zvyšuje úrok a náklady za státní dluh. Zároveň klesá schopnost státu investovat do školství a vědy, což znamená obětování budoucnosti a růstu. Země se postupně zpomaluje, ztrácí kontakt se špičkou vyspělého světa,“ vysvětlil, co by mohlo nastat.

    

Zdroj: Peníze.cz - Daňová kalkulačka – výpočet daně z příjmů

Dodal, že až bychom se za dvacet let ptali, co jsme udělali špatně, odpověď by byla jednoduchá. „Měli jsme špatnou strukturu příjmů a výdajů státního rozpočtu,“ uzavřel.

Tagy: