České daně jsou vysoké dost. Ať vláda kouká, za co je utrácí, shodují se ekonomové
Výběr redakce
Daňové zatížení je v České republice adekvátně vysoké. Stát by se měl soustředit na výdajovou stranu rozpočtu a provést její důkladný audit. „Nečekejme, že tam najde jednu velkou položku za 200 miliard korun, budou to spíš položky za stovky milionů či miliardy,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Dominik Stroukal. Vláda podle něho nakonec ke zvýšení daní sáhne.
„Zvyšování daní je rychlejší, nejen intelektuálně pohodlnější než udělat audit a hledat spoustu malých částek. My čekáme, že vláda najde zázračné řešení a 200 miliard. To ale nenajde, bude to skládat ze stovek milionů či jednotek miliard,“ řekl ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS Dominik Stroukal, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle něho vláda nakonec ke zvýšení daní sáhne.
Čtěte také
„Za celou dobu, co existuje tento stát, nedošlo k tomu, že by byl proveden důkladný audit veřejných výdajů, že by byl poslán početný tým ekonomů, auditorů, právníků, aby zjistil, které výdaje jsou nutné a kde lze ušetřit,“ doplnil ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Pavel Kohout. Podle něho se takové snahy vždy odbydou větou, že jde o mandatorní výdaje a že se s tím nedá nic dělat.
Zvyšovat daně je politicky pohodlné
„Lze ale udělat celou řadu věcí v těch kvazimandatorních výdajích. Že to nikdo neudělal, neznamená, že to udělat nejde. Pohodlnější cestička vede pres zvyšování daní, s tím mají politici méně práce,“ dodal Kohout.
Oba ekonomové se také shodli, že daně jsou u nás vysoké adekvátně tuzemské ekonomické síle i tomu, jak jednotlivé příjmové či majetkové vrstvy obyvatel daně platí. „Daně jsou z definice nespravedlivé. A bohatí už v absolutním objemu vyšší daně platí. Problém je ale ten, že my ty vybrané daně rozdáme zpět z velké části bohatým. Stačí, když budeme mít progresivní vládní výdaje a ne progresivní daně,“ upozornil Dominik Stroukal.
Čtěte také
Svou tezi, že stát příliš nesleduje, kterým příjmovým vrstvám pomáhá, Stroukal demonstroval na výplatě pětitisícového příspěvku rodinám s dětmi. „Vidíme to teď, když rozdáváme pět tisíc skoro každému, ale mohli bychom dávat více domácnostem, které to více potřebují. Toto opatření je skoro plošné,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Že bohatí neplatí daně?
Podle Pavla Kohouta si lidé často myslí, že bohatí daně neplatí. „Jenže analýza, která zkoumá, jak kdo platí daně, hovoří o tom, že máme takřka dokonalou proporcionalitu. Že všechny společenské vrstvy se na placení daní podílejí tak, jak to odpovídá jejich příjmům. Český daňový systém je velmi spravedlivý v tomto směru,“ řekl.
Ekonomové se rovněž shodli, že daňová zátěž je v Česku v porovnání s vyspělými zeměmi průměrná. „V Německu, Švédsku nebo Francii je míra zdanění výrazně vyšší. To jsou ale bohaté země a mohou si takový sociální stát dovolit. Česko není tak bohaté, aby si mohlo dovolit takto vysoké daňové břemeno. Naše daně jsou adekvátní schopnosti udržovat sociální stát, který odpovídá našim poměrům a zároveň to ještě neškodí ekonomice,“ řekl Pavel Kohout.
Podle Dominika Stroukala by mohl být klidně vyšší výběr daní z příjmů. „Kdybychom neměli daně z příjmů fyzických osob, tak by se objem příjmů státního rozpočtu výrazně nezměnil. Rozpočet stojí převážně na dani z přidané hodnoty a sociálním pojištění. Proto jsme i svým způsobem v kleštích, protože s tím nikdo nic nechce dělat, o důchodové reformě se tu hovoří přes dvacet let,“ dodal Stroukal. Podle něho si můžeme vystačit s rovnou daní, nemusíme navyšovat progresivitu. „A to když se podíváme, jak pracujeme s výdaji,“ uzavřel člen NERV.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
