Deficity miliardové, dopady minimální. Jak hospodaří české pojišťovny a co hrozí?
ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Rok 2025 je pro české zdravotní pojišťovny finančně náročný. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna očekává deficit kolem 7,5 miliardy korun, Vojenská zdravotní pojišťovna se snaží hospodařit zodpovědně a minimalizovat dopad na své pojištěnce. O situaci, reformách a budoucnosti zdravotního pojištění hovořil v pořadu Co na to vaše peněženka Pavel Kolář, ředitel ekonomické sekce pojišťovny.
Všeobecná zdravotní pojišťovna letos očekává deficit ve výši 7,5 miliardy korun. Přesto jde o lepší výsledek, než pojišťovna původně plánovala. „Celkový deficit zdravotní pojišťovny na rok 2025 byl původně odhadován na 13,5 miliardy, aktuální čísla ukazují zhruba 12 miliard,“ vysvětluje Pavel Kolář, ředitel ekonomické sekce Vojenské zdravotní pojišťovny. Podle něj je hlavním důvodem záporného salda fakt, že příjmy systému jsou dlouhodobě nižší než jeho výdaje. Svoji roli hraje také úhradová vyhláška, která počítá s vyšším objemem výdajů, než kolik peněz do systému skutečně přiteče.
Kolář také připomíná, že po covidovém období čelí pojišťovny trvale nižším příjmům než výdajům: „Můžeme předpokládat, že už šestý rok budou příjmy nižší než náklady v celém systému.“
Jak opatření pojišťovny ovlivní pojištěnce
Vojenská zdravotní pojišťovna reaguje na deficit dvěma způsoby: úsporami v interním provozu a přísnější kontrolou poskytovatelů zdravotních služeb. „Na pojištěnce to příliš nedopadá,“ uklidňuje Kolář. „Dřív nebo později bude potřeba opatření ze strany státu, takže pojištěnec se spíše setká s negativní reakcí u konkrétního lékaře, než že by došlo k plošnému zhoršení péče.“
Ovšem delší čekací lhůty se mohou objevit: „U výměny kloubů pravidla po covidu umožnila rychlejší zásahy, ale jinak čekací doby příliš nesnížily.“
Reformy a legislativní změny
Nová legislativa pro rok 2026 umožňuje vyšší příspěvky z fondu prevence, což by mohlo zlepšit zdraví občanů. Kolář však upozorňuje na nedostatek zdrojů: „Když dáme prostředky do prevence, musíme buď snížit úhrady poskytovatelům, nebo najít nové zdroje. To bude otázka pro vládu a ministerstvo zdravotnictví.“
Diskutuje se i o možné fúzi s pojišťovnou ministerstva vnitra. „Jedná se zatím jen o přípravná jednání, sloučení samo o sobě finanční nerovnováhu nevyřeší,“ zdůrazňuje Kolář.
Kvalita péče a dostupnost služeb
Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje péči po celé republice, především pro příslušníky armády a studenty vojenských škol. Kolář potvrzuje, že dostupnost péče v regionech je většinou zajištěná, přičemž problémy se týkají zejména zubařů nebo dětských praktiků:
„Ústecký kraj je solidně pokrytý sítí nemocnic, Karlovarský je na tom hůře. Pacientům hledáme dostupnou péči u smluvních partnerů, někdy je potřeba dojíždět.“
Digitalizace a nové služby
Vojenská zdravotní pojišťovna je v digitalizaci v čele českých pojišťoven: „Více než 95 % faktur přijímáme digitálně. Pojištěnci téměř vše vyřídí z mobilu nebo notebooku,“ říká Kolář. Elektronicky je zpracována i většina žádostí o příspěvek z fondu prevence – zhruba 200 000 žádostí loňského roku.
Kolář upozorňuje, že dlouhodobě budou finanční tlaky zvyšovány stárnutím populace a nákladnějšími technologiemi. „Bude nutné přijmout strukturální změny – zvýšit podíl výdajů na HDP nebo umožnit nadstandardní péči s doplatkem, aby byl zachován základní standard pro všechny,“ dodává.
Celý rozhovor najdete ve videu.
