Více než 300 let odolává zákonům smrtelníků. Záhada Marie Elekty od Ježíše trvá
Jedním slovem neuvěřitelná. Tak lidé obvykle pohlížejí na zakladatelku řádu bosých karmelitek v českých zemích. Někteří spíše obrazně, jiní doslovně. Důvod? Řeholnice narozená počátkem sedmnáctého století v Itálii zemřela ve svých 58 letech, její tělo ovšem déle než tři staletí zůstává nedotčené časem i zákony přírody. Marie Elekta od Ježíše je záhadou, kterou zatím nevysvětlil žádný z odborníků. A podle těch, kteří se v jejím blízkém okolí pohybují denně, prý umí zázraky, jak před krátkým časem uznali i ve Vatikánu.
V jedněch vyvolává úžas, v jiných pochyby. Ať je to, jak chce, příběh řeholnice, pozdější převorky Marie Elekty, je jako z pera romanopisce, jak jsme se mohli přesvědčit při natáčení reportáže do dalšího z dílů pořadu Prima Česko. Po jeho zhlédnutí si můžete udělat názor sami.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: S pomocí boží i díky dobrovolníkům: Jeptišky se chopily krumpáčů a postavily si nový klášter
Narodila se jako Kateřina Tramazzoli do rodiny chudých šlechticů v italském Terni. K víře měla blízko od malička a rozhodnutí vstoupit do kláštera v ní prý umocnila i brzká smrt milovaného otce. Po vstupu do kláštera přijala jméno Marie Elekta.
Záhada, která trvá po staletí
Vstup mezi jeptišky obvykle znamená klidný život bez výrazných změn. Život (nebo pán bůh, chcete-li) měl ovšem s mladou řeholnicí docela jiné plány. Čekala ji významná pouť do Rakouska, kde na pozvání samotného císaře pomohla založit dva kláštery a Řád bosých karmelitek. Následně přišel třetí úkol stejného druhu – cesta do Čech, kde už ji prý očekávaly davy věřících, k nimž s velkým náskokem dolehly zprávy o trpělivosti a laskavosti přicházející sestry.
„Boží transcendentnost Marie Elekta od Ježíše zřejmě zakusila už v dětství, protože celý svůj život zasvětila Bohu. A přestože vstoupila do kontemplativního řádu, což je způsob života, kde člověk žije na jednom místě a nepřesunuje se, byla ochotná se na přání představených stále stěhovat. Z rodné Itálie byla poslána napřed do Štýrského Hradce, potom do Vídně a odtud v polovině 17. století i do Prahy, kam spolu s dalšími dvěma sestrami z vídeňského konventu přinesla svoji spiritualitu. Její způsob života byl velmi opravdový a podle dobových svědectví byla Marie Elekta velmi charismatická. Lidi ji vítali jako někoho, kdo hmatatelně přinášel Boží přítomnost – v milosrdenství, ve skutcích pokání, v opravdovosti a pravdivosti života,“ uvádí Báří Škáchová, členka Spolku Kerít a průvodkyně Muzeem Marie Elekty v Drastech.
Čtěte také
Praha se nakonec stala místem, kde Marie Elekta umírá. Trpěla onemocněním jater, na smrt se připravovala, byla s ní smířená. Krátce před ní ovšem spálila své deníky, které by nám o tajuplné a charismatické ženě mohly povědět víc. Všechna tajemství nicméně na její vlastní přání zůstávají skryta před světem a především před zvědavými pohledy stovek dalších generací. Zůstaly jen dopisy, v nichž se s pokorou sobě vlastní svěřovala nadřízeným s pochybnostmi, kterými prý jako většina hloubavých lidí trpěla celý život.
Svědectví o zázracích z první ruky
Marie Elekta od Ježíše byla už za života známá svými modlitbami, které činila na pomoc druhým. Brala na sebe také cizí hříchy, za něž se dobrovolně přísně trestala, jak ostatně v její době bylo zvykem. Její milosrdenství ovšem neskončilo skonem, stejně jako strastiplné pouti. V současné době tělo Matky Elekty, jak ji oslovují zdejší sestry, najdete v areálu Karmelu sv. Josefa, v podzemí kostela sv. Terezie z Avily v Drastech. Předtím měla své místo na Hradčanech, v minulosti s jinými sestrami absolvovala úniky před politickou zvůlí – do Německa či na Vysočinu... Má za sebou i desítky let dlouhý pobyt mezi stěnami starého kostela, kam ji zazdili během komunistického režimu.
„Matka Elekta je nenáročná od svého narození až doteď. Vždy putovala se sestrami, kam bylo třeba. A sestry neřešily, jestli v klášteře je vlhko nebo sucho, jak jim je teplo, protože byly vždy zvyklé se přizpůsobit, nést ve svém životě to, co je. A Matka Elekta to nesla a nese dosud. Ani ona neřeší, jestli je kolem ní vlhko nebo teplo, nebo jaký je tlak. Neustále pokorně sedí a čeká. A co jí vkládáme do srdce, to posílá dál,“ sdílí své přesvědčení další členka Spolku Kerít a průvodkyně v jednom Magdaléna Svobodová při natáčení pořadu Prima Česko.
Upozorňuje tak na jedinečnou schopnost Marie Elekty vše přestát a dlouhé stovky let udivovat tělesnou schránkou, která přetrvává bez ohledu na plynutí času či okolnosti.
„Příběh Marie Elekty je velmi specifický, její tělo je déle než 300 let bez rozkladu, a to bez jakékoli ochrany – teplotou či třeba vzduchem. Vůbec se nerozkládá, což o čemsi svědčí. Myslím si, že ona opravdu zrcadlí všemohoucnost Boží. Ukazuje na něco, co nás lidi naprosto přesahuje a co neumíme vysvětlit,“ říká Báří Škáchová.
Čtěte také
A přidává další podivuhodnosti: „Marie Elekta poté, co byla tři roky po své smrti exhumována, byla objevena úplně nedotčená, byla nalezená v podstatě v neporušeném stavu, navíc na hřbitově blízko kostela svatého Josefa v Praze, což je hned u Vltavy a hroby tam bývají podmáčené. I její rakev byla plná bláta, nicméně tělo bylo neporušené. To je samo o sobě udivující a stejně tak fakt, že Marie Elekta má dodnes všechny hlavní klouby pohyblivé, což věda ani lékaři nejsou schopni vysvětlit.“
Marii Elektu návštěvníci mohou vidět sedící v barokní prosklené skříňce, kterak se sklopenou hlavou drží růženec. Jako by se modlila, řeknou si možná. A jistě se najde dost těch, kdo věří, že právě tak to skutečně je. Ostatně, stačí se rozhlédnout po stěnách muzea, které je jí zasvěcené. Visí na nich zarámované dopisy nesoucí svědectví o jejím milosrdenství trvajícím dávno po její smrti.
O něm se zmiňuje Magdaléna Svobodová v dalším z příběhů: „Znám osobně člověka, který byl popálený na 70 procentech těla, byl na tom velmi vážně zdravotně, a rodina prosila Matku Elektu, aby něco udělala a pomohla. A on, když v nemocnici ležel na přístrojích, měl prý pocit, že mu někdo položil ruku na rameno. A od té doby se začal jeho zdravotní stav velmi zlepšovat – až tak, že na něm dnes není nic poznat. A když potom z Moravy přijeli za Matkou Elektou, ke které se modlili na dálku, tak on se na ni díval a řekl: ‚To byla ta ruka, kterou jsem vnímal.'“
Docela jinou zkušenost přidává jedna z následnic slavné zakladatelky karmelitského řádu, sestra Marie z Karmelu sv. Josefa: „Když Matku Elektu vidím, když si uvědomím její životní příběh, vnímám, že jsem součástí nějakého velikého proudu. A je to i určitá zodpovědnost, protože vím, kolik vytrpěla, kolik ji to stálo, aby vůbec karmelitánský řád, náš klášter tady v Čechách mohl vzniknout. Pociťuju tedy i velikou vděčnost a někdy si říkám, že svým příběhem nám pomohla v našem vlastním nedávném putování z Prahy do Drast. Sama Marie Elekta přišla až sem za námi, tak je to pro mě takové silné.“
A to navzdory tomu, že její vlastní přání, s nímž se k Marii Elektě kdysi obrátila v modlitbách, zůstalo nevyslyšené. „Poprvé jsem se s Matkou Elektou setkala skrze modlitbu, kterou měla na nočním stolku moje maminka. A já jsem se k ní začala modlit, když jsem si přála vyhrát klavírní soutěž. A nebyla jsem vyslyšena, což jsem jí tehdy docela zazlívala. Zpětně mi to přijde moc krásné, že i díky tomu, že jsem nebyla tak úspěšná ve hře na klavír, otevřela jsem se jiným možnostem. A možná i díky tomu jsem byla schopna zaslechnout boží pozvání do kláštera. Dnes tedy Marii Elektě děkuji, že mě tenkrát nevyslyšela.“
Čtěte také
Ať si o příběhu Marie Elekty myslíte cokoli, nejedná se o žádnou lidovou povídačku. O jejích schopnostech se mluví i ve Vatikánu. „Vnímáme, že úcta k Marii Elektě je živá. Neustále sem přicházejí další a další lidé, prosí ji o přímluvu, jsou zasaženi její přítomností. Těch vyslyšení na její přímluvu je v historii mnoho a letos v dubnu papež Lev podepsal dekret potvrzující heroické ctnosti matky Elekty, takže je nyní oficiálně ‚ctihodná‘ a jen krůček od blahořečení,“ prozrazuje sestra Marie. A doplňuje: „Je dost možné, že opravdu za blahoslavenou bude vyhlášena a pak bude příliv poutníků ještě větší.“
„Největší milost si pro nás možná teprve chystá. Věřím, že my, co tady bydlíme (v areálu Karmelu sv. Josefa, pozn. red.), její pomoc opravdu zakoušíme. V obyčejných denních věcech, ale třeba v něčem velkém,“ uzavírá Báří Škáchová.
ČTĚTE TAKÉ: Život a smrt zázračné jeptišky: Marie Elekta o sobě dává vědět po staletí
Pro FTV Prima/CNN Prima NEWS pracuje Lea 17 let. Začínala jako krajská reportérka se všeobecným zaměřením, získané zkušenosti později zúročila jako editorka Diváckých, Odpoledních, Krimi a Hlavních zpráv. V současnosti je dramaturgyní týdeníku Prima Česko a obzory si rozšiřuje při rozhovorech se zajímavými respondenty.
