reklama

Den vítězství: Před 75 lety kapitulovalo nacistické Německo, válka v Evropě skončila

Osmý květen máme v našich kalendářích označený jako „Den vítězství“. Ve střední a západní Evropě je tento den v současnosti spojen s oslavami konce druhé světové války. Vždycky to ale tak nebylo. Je to jen další státní svátek a den, kdy nemusíme do práce, nebo něco víc?

reklama

Za konec druhé světové války považujeme okamžik podpisu právního dokumentu nazvaného Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, který zajistil definitivní ukončení všech bojů a složení zbraní německých ozbrojených sil.

Kdy skončila válka?

Dnes bychom řekli, že datum podpisu může být jen jedno. Není to ale úplně pravda. První akt kapitulace, na němž ale nebyli přítomní velitelé sovětských vojsk, byl podepsán již 7. května 1945 v Remeši. Rusové tak trvali na symbolickém opakování celé ceremonie v Berlíně o den později, a to 8. května v bývalém důstojnickém kasinu v Karlshorstu. Od samého začátku byli události přítomni představitelé SSSR, USA a Velké Británie. Kvůli pozdnímu příjezdu zástupce francouzské strany se podpis aktu protáhl do pozdních večerních hodin. Zatímco v Berlíně bylo ještě 8. května, v Moskvě bylo již po půlnoci 9. května.

To byl také jeden z důvodů, proč se v zemích bývalého východního bloku až do roku 1989 slavil konec války 9. května. Teprve po roce 1990 bylo datum oslav ve střední Evropě, Norsku, na Ukrajině a v zemích britského Commonwealthu sjednoceno a začalo se slavit ve shodě s lokálním časovým pásmem 8. května.

V Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu, jako jsou např. Kazachstán nebo Bělorusko, zůstává i nadále oficiálním dnem oslav konce války 9. květen.

Státní svátek až po šesti letech diskusí

Z dnešního pohledu je zvláštní skutečnost, že v prvních letech po válce, nebyl v Československu Den osvobození ani státním svátkem, ani významným dnem. Vláda Národní fronty se problematikou státních svátků sice zabývala již v září roku 1945, ale nedospěla k jednoznačné shodě. Zákon o úpravě svátkového práva byl poprvé od války novelizován v roce 1946. Na oslavu Dne vítězství se v něm nepamatovalo, stejně tak tomu zůstalo i při následných novelizacích tohoto zákona. Konec války se v poválečné době slavil neoficiálně podle politické příslušnosti 8. nebo 9. května nebo vůbec. Města a obce si navíc připomínala výročí vlastního osvobození nebo třeba povstání proti okupantům.

K zásadní novelizaci výše zmíněného zákona došlo v listopadu 1951, kdy se parlament usnesl na nutnosti vyjádřit díky a uznání našim osvoboditelům. Poslanci jednomyslně schválili zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, kterým s účinností od roku 1952 ustanovil 9. května jako Den osvobození Československa sovětskou armádou. Tento zákon však jaksi pozapomněl na západní spojence, kteří se nemalou měrou podíleli na osvobozování našeho území. Navíc máme o pár dnů dříve další svátek, 5. května, spojený s koncem války.

Demokratické změny po roce 1989

Ještě před rokem 1989 došlo ke změně názvu státního svátku a ze Dne osvobození Československa sovětskou armádou se stal Den osvobození od fašismu. Datum oslav však zůstalo. V květnu roku 1990 navrhl tehdejší poslanec a současný prezident Miloš Zeman nejen změnu názvu státního svátku, ale i změnu data oslav na historicky korektnější 8. květen. Jeho pozměňovací návrh však napoprvé neprošel a ke změně došlo až o rok později po bouřlivé diskusi v parlamentu, do níž se zapojila i odborná veřejnost. Tehdy se dokonce objevil i názor, že by se svátek měl úplně zrušit, neboť dohromady není co oslavovat. Podle tohoto názoru konec války nepřinesl svobodu, ale jen výměnu jedné diktatury za jinou. Nakonec však došlo k změně zákona a kalendáře státních svátků a 8. května se začal slavit Den osvobození od fašismu. Změny byly včleněny do textu zákona z roku 1952.

Teprve v roce 2000 byl vydán nový zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Název byl zkrácen na 8. května – Den osvobození. K další novelizaci došlo v roce 2004 a s platností od 10. 2. 2004 slavíme 8. května – Den vítězství.

Den vítězství nad Japonskem

Významnou roli v bojích druhé světové války sehrálo Japonsko, které bylo od samého začátku na straně Německa. Podobně jako se v Evropě slaví Den vítězství jako připomenutí konce druhé světové války a kapitulace nacistického Německa, připomíná se i vítězství nad Japonskem. V USA byl ten den připomínán 2. září v den výročí podpisu japonské kapitulace na lodi USS Missouri v roce 1945. Tento den je také všeobecně vnímán jako výročí konce války v Asii.

O den později, tedy 3. září, si své vítězství nad Japonskem připomíná i Čínská lidová republika. V Severní a Jižní Koreji se výročí vítězství nad Japonskem slaví již 15. srpna.

Tagy:

Hlavní zprávy

Sledujte ŽIVĚ Speciál 360° o zdraví Zemana: Jak reaguje na Vystrčilovo prohlášení Forejt?
Sledujte v TV

Sledujte ŽIVĚ Speciál 360° o zdraví Zemana: Jak reaguje na Vystrčilovo prohlášení Forejt?

Prognóza zdravotního stavu prezidenta je krajně nejistá, cituje z dopisu od lékařů šéf Senátu Miloš Vystrčil. Hospitalizovaný Miloš Zeman dle Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) není momentálně schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Zástupci senátorských klubů proto nevidí jinou možnost než převést prezidentské pravomoci na premiéra a šéfa Sněmovny. Jak se situace bude vyvíjet dále? Sledujte speciální vysílání CNN Prima NEWS, které bude k dispozici živě i v tomto článku. Hosty budou mimo jiné předseda ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nebo bývalý šéf protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt.

Experti: Situace okolo Zemana je vážná, Mynářův postup je těžko obhajitelný a absurdní

Zpráva Ústřední vojenské nemocnice o neschopnosti prezidenta Miloše Zemana vykonávat pracovní povinnosti je velmi závažnou informací, postup hradního kancléře Vratislava Mynáře pak těžko obhajitelným aktem, uvedli političtí experti a ústavní právníci. Třebaže se shodují, že by se i bez přičinění prezidenta republiky sešla dolní komora 8. listopadu, spekulace o pravosti Zemanova podpisu vzbuzují neklid. Za zneužití prezidentských pravomocí hrozí až dva roky za mřížemi.

Chlapec v sukni znásilnil na genderově neutrálních toaletách dívku. Její otec to neunesl

Školy po celé Americe se zabývají otázkou, zda by měly být toalety genderově neutrální. Někteří rodiče se ale obávají o bezpečí svých nezletilých dětí. Debatu v amerických médiích rozpoutala výpověď jednoho údržbáře, který popsal znásilnění své dcery na dívčích toaletách chlapcem v sukni. Otec to pak ale na zasedání školské rady pěkně schytal.

reklama

Domácí zpravodajství

Mynář zaútočil na Vystrčila: Předvádí pokrytectví a chce Zemana zbavit pravomocí

Miloš Vystrčil (ODS) předvádí pokrytectví, jaké jsem v životě nezažil, zaútočil na šéfa Senátu veřejně hradní kancléř Vratislav Mynář. Prohlásil to v pondělí odpoledne na dlouho očekávané tiskové konferenci. Vystrčil se podle Mynáře chce jen zviditelnit, což povede ke zbavení prezidenta pravomocí. K tomu, v jakém je prezident zdravotním stavu, se Mynář ale detailněji nevyjádřil.

reklama