Asi nikde jinde v České republice nedochází na veřejném místě k tak masivní propagaci nacismu. Areál zchátralých lázní Jánské Koupele v sudetském podhůří Jeseníků je posprejován desítkami svastik či nápisy typu: Adolf Hitler, Heydrich, Himmler, SS, strýček Dolfík Hitler, Gott mit uns i mnohými dalšími. Třicet let zdevastované objekty chce nyní zachránit podnikatel Jan Ležatka. „Boj s vandaly zatím prohráváme, chceme to brzy změnit,“ slibuje.
Poslední rekreační sezona v Jánských Koupelích proběhla v roce 1993. Od té doby je areál vydán napospas přírodě. Deště, větry, mrazy a sníh proměnily lázeňský areál v kulisy pro natáčení válečných filmů, některé budovy už šly k zemi. Objekty přitom neničí jen přírodní živly, doma jsou tu vandalové nejrůznějšího ražení. Sběrači železa, zloději stavebního materiálu a léta tu působí i sprejeři, převážně neonacistického smýšlení.
Zmar znásobený svastikami
„V záchranu nevěřím, je to tady pořád horší,“ říká padesátiletý Radim Volný, kterého potkávám mezi ruinami lázeňských budov. „S rodiči jsem tady v osmdesátých letech prožil moc krásné chvíle, jezdili jsme sem každý rok. Tam byla sauna,“ ukazuje ke zbytkům zdiva, které je zarostlé v keřích. Taneční sál, vnitřní bazén, ložnice pro hosty, všechno se postupně rozpadá. „A tam teď někdo ukradl železnou lávku,“ namíří ruku k hlavní lázeňské budově.
Lávka spojující lázeňský chodník s jedním z léčebných domů musela zmizet nedávno. „Jezdím sem pravidelně co dva měsíce. Když jsem tu byl naposledy, lávka tu ještě stála,“ srovnává Volný. Při každé návštěvě areálu si také povšimne, kolik přibylo nových sprejerských výtvorů s nacistickou symbolikou. „Pokud má objekt nějakého majitele, tak by s tím měl něco dělat. Ty hákové kříže na veřejném místě, to je docela ostuda,“ míní.
Kulturní barbarství a neúcta k architektonickému dědictví se tady snoubí s nelegální propagací nacismu a činí z Jánských Koupelí ještě bezútěšnější místo. Koncentrace zmaru se blíží ke kritické hranici. Přivézt sem turistu se zavázanými očima, po sejmutí šátku by nechápal, v jaké době se ocitl. A ptal by se, jaký režim toleruje tak mohutnou propagaci nacismu.
Přesto jsme v České republice, píše se prosinec 2022. V Jánských Koupelích dokonce zastavuje pravidelná hromadná doprava, autobusová linka sem zajíždí desetkrát denně.
Jánské Koupele v okrese Opava. Rozsáhlý a léta chátrající areál se stal působištěm neonacistických sprejerů. Svastiky se střídají s runami SS a nápisy, které velebí třetí říši. Zdroj: Ivan Motýl
Autobusová zastávka u Hitlera
Kdo v Jánských Koupelích vystoupí z autobusu, potká se okamžitě s projevy nácků. I fasáda lázeňské budovy přímo u zastávky je poskvrněna desítkami hákových křížů různých velikostí, ty největší mají v průměru kolem metru. Nápis Hitler v arkádách budovy je dokonce dvoumetrový. Sprejeři německého diktátora zdraví „Sieg Heil“, centrální dvoranu lázní zase přejmenovali tučnými černými písmeny na Adolf Hitler Platz.
Autoři výtvorů pomýleně tvrdí, že se v Jánských Koupelích nachází někdejší třetí říše: „Reich hier.“ Kromě Hitlera jsou tu zvěčněna i jména dalších nacistických pohlavárů, kteří přispěli ke smrti milionů lidí. Konkrétně Himmler, Heydrich, Goebbels i Göring. Připomenuta je Hitlerova manželka Eva Braunová, nechybí tady runové symboly SS či heslo wehrmachtu, které nosil každý německý voják na přezce u kalhot: „Gott mit uns.“
Slabost nácků pro Sudety
Historie lázní Jánské Koupele začala v hlubinách 17. století, největšího rozkvětu pak dosáhly v prvé půli 20. století, v té době patřily šlechtické rodině Razumovských. Rod měl ruské a ukrajinské kořeny, a když pohraniční lázně v říjnu 1938 připadly do německého sudetského záboru, záhy se na černé listině ocitli i Razumovští. Nacisté jim zkonfiskovali majetek a celý areál se stal zajateckým táborem pro poraženou polskou, belgickou a holandskou generalitu. V polovině roku 1942 se lágr proměnil v lazaret wehrmachtu a výcvikové středisko nacistické dětské a mládežnické organizace Hitlerjugend.
Pro místa spojená s aktivní přítomností nacistických ozbrojených složek mají tuzemští neonacisté zvláštní slabost. Tady v zapadlých Sudetech je v nelegální činnosti nikdo neruší, v Jánských Koupelích není kamerový systém ani jiný druh ostrahy. Turisté se ovšem podivují, proč nacistická „výzdoba“ nevadí policistům? Vždyť hákové kříže těsně míjejí, kdykoliv hlídka projede po státní silnici III. třídy číslo 44329.
Soudní znalec: Policii neradím
„Nemohu policii radit, co má dělat,“ říká nad snímky z Jánských Koupelí Jan B. Uhlíř, jediný soudní znalec se specializací na neonacismus v České republice. A také přední historik se zaměřením na protektorátní éru. „Ale máme na to trestní zákoník,“ dodá. Jmenuje především paragraf číslo 404. Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Veřejný projev sympatií k nacismu může soud potrestat až tříletým odnětím svobody.
V Jánských Koupelích se kolo dějin točí nějak v protiproudu. Lázně přežily nacismus i komunismus, paradoxně je zahubila až svoboda a takzvané divoké devadesátky. Tedy éra spojené s ještě divočejšími privatizacemi, kdy se obrovské majetky dostávaly i do rukou lidí, kteří s nimi neměli dobré úmysly.
Po několika marných pokusech o záchranu koupila lázně v roce 2019 společnost Bad Johannisbrunn na čele s jednatelem Janem Ležatkou. Společnost je připravena, že revitalizace lázní přijde nejméně na miliardu korun. „Čím dříve nám úřady povolí realizovat náš záměr a rozjet stavební činnost, tím dříve také sebereme prostor vandalům,“ říká jednatel. „Jsem si vědom, jak veřejnosti vadí hákové kříže snad na všech fasádách v areálu lázní. I mně se otvírá kudla v kapse,“ rozčiluje se.
Jánské Koupele v okrese Opava. Rozsáhlý a léta chátrající areál se stal působištěm neonacistických sprejerů. Svastiky se střídají s runami SS a nápisy, které velebí třetí říši. Zdroj: Ivan Motýl
Boj s vandaly zatím prohráváme
Obnovu lázní považuje jejich majitel za morální povinnost, za otázku cti. Konkrétní termín zahájení prací ovšem stanoven nebyl. „Čeká nás ještě celkem složitá ‚papírová válka‘, například se změnou územního plánu,“ vysvětluje Jan Ležatka. Do té doby se další devastaci Jánských Koupelí zřejmě nedá zabránit. Ani řádění neonacistů se spreji v ruce. „Bohužel, psychicky nemocných lidí, kteří potřebují ničit i to, co z lázni ještě zbylo, je pořád dost. Boj s nimi zatím prohráváme.“
Podle takzvaných tagů graffiti je patrné, že jeden z neznámých pachatelů tady nacistickou symboliku sprejuje již řadu let. Při činu však nebyl nikdy přichycen. „A stále ho to nepřešlo. Jiní si po sobě stěnu dokonce vybílí a začnou sprejovat znovu. Všude jsou přitom zákazy vstupu, snažíme se všechny vstupy do objektů zabezpečovat, ale marně. Zábrany pokaždé vydrží jen pár dní,“ líčí majitel rozlehlého areálu lázní Jan Ležatka.
Trestní oznámení není cesta
Na policii se Ležatka kvůli neonacistům zatím neobrátil: „Podávání trestních oznámení nevidím jako cestu. A doufám, že až i vandalové uvidí, že chceme z Jánských Koupelí udělat zase krásné místo, zamyslí se nad svým počínáním a přestanou.“ A co by se stalo, kdyby ataky extremistů na fasády přece oznámil? „Policie po oznámení musí konat. Podobné případy většinou odloží, protože nezjistí viníka. Musela by mít kamerové záznamy, pachatel by musel být ztotožněn,“ říká soudní znalec Jan B. Uhlíř.
Pasivní přístup k aktivitám neonacistů má přitom úskalí. „Majitel poškozených objektů sice nemá povinnost informovat o sprejerských aktivitách, zároveň je však povinen tyto projevy odstraňovat,“ upozorňuje Uhlíř. „Když je neodstraní, může být považován za spolupachatele. Ledy by nějak prokázal, že o nápisech nevěděl, že v objektu nežije, pobýval delší dobu v zahraničí a podobně.“
Moc rozumu nepobrali
Jediný soudní znalec se specializací na neonacismus se zamýšlí i nad konkrétními nápisy v Jánských Koupelích. „Jsou tam četné gramatické chyby,“ říká Jan B. Uhlíř. V německém i českém písemném projevu. Charakter vandalství ukazuje spíše na hloupost jednotlivců. Lidově řečeno, moc rozumu prý nepobrali. „Nechci nikoho urazit, ale za těch deset let, co dělám soudního znalce, jsem ještě nepotkal inteligentního neonacistu. O nacismu téměř nic neví.“ Většinou prý třeba nedokážou přeložit do češtiny ani nejznámější nacistický pozdrav Sieg Heil. A právě ten se několikrát objevuje i v Jánských Koupelích.
Soudní znalec Uhlíř je zván i do zahraničí. Před dvěma lety vysvětloval neonacistickou symboliku před slovenskou justicí v procesu s předsedou extremistické Lidové strany naše Slovensko (LSNS) Marianem Kotlebou. Ten v politické činnosti používal různé neonacistické odkazy, například číslovky 14 a 88. Ve srovnání se Slovenskem však Uhlíř vidí současnou českou „náckovskou“ scénu jako méně nebezpečnou.
Provokativní tečka za reportáží
Stojím na autobusové zastávce v Jánských Koupelích a znova udiveně počítám hákové kříže, z tohoto úhlu jich vidím nejméně deset. Připouštím, že nacistická symbolika je tady zřejmě projevem omezených jedinců, nikoliv organizované extrémní pravice. Je to hloupý výkřik v pohraničí, někde mezi vojenským prostorem Libavá a Bruntálem.
Přesto mě napadá provokativní otázka. Co když na aktuální fotografie z Jánských Koupelí narazí ruské tajné služby? Nerozhodne se pak Kreml k denacifikaci České republiky? V současné geopolitické situaci je to naštěstí i pro všehoschopného Vladimira Putina jen utopická vize, tajné služby ovšem snímky z Jánských Koupelí určitě zadokumentují pro budoucnost. Jednou se možná Kremlu ještě budou hodit...
Do Jánských Koupelí právě přijíždí autobus a vystupují dva turisté. Zastavují se u modrých svastik, neumělých portrétů Hitlera a nápisů oslavujících třetí říší. Nevěřícně kroutí hlavami. Tak jako všichni návštěvníci tohoto zapadlého koutu republiky.
