Slovenský herec Milan Lasica v sobě do smrti nosil velkou křivdu. Jeho třiasedmdesátiletého otce našli na ulici s rozbitou hlavou mrtvého. Policie pachatele nikdy nedopadla, úmrtí je dodnes velkou záhadou.
Děsivé trauma svého života Milan Lasica před světem dlouhá léta tajil. Popsal ho až v knize Všechno o mém otci, kterou před šesti lety napsala jeho dcera Hana. „Jednoho dne, vlastně večera, našli mého otce na ulici mrtvého s rozbitou hlavou. Klíče od jeho bytu byly v zámku zevnitř, dveře byly pootevřené. Nikdy se to nevysvětlilo. Otcova smrt byla záhada. Kdo ví, jak to bylo. Já jsem nepřišel na žádnou stopu, nepřihlásil se žádný svědek. Strýc tehdy řekl, že vždycky tušil, že ho jednou zabijí,“ šokoval herec ve své zpovědi.
Jak dále přiznal, se svými rodiči, kteří se rozvedli, když mu bylo pouhých deset let, neměl příliš vřelé vztahy. Matka se ho poté vzdala a on vyrůstal s otcem, ze kterého se stal samotář a kvartální alkoholik. Zhruba rok před tragickou a dodnes nevyřešenou smrtí, se mu táta pochlubil, že má na vkladní knížce 100 tisíc korun, což byly tehdy velké peníze. „Po té události jsem knížku nenašel, ani v bance mi nedokázali nic povědět. Otec ty peníze asi propil, měl takové kamarády, co ho vyžírali, nechávali za sebe platit. Myslím si, že otec byl nešťastný člověk,“ povzdechl si v knize Milan Lasica.
Ani na matku se nemohl spolehnout. „Když jsem začal trochu vydělávat, půjčoval jsem jí peníze, ale někdy si je brala sama z mojí skrýše v knihovně a to mě rozčilovalo,“ přiblížil svoje trápení s rodiči herec.
Stal se uznávaným hercem
Sám Milan Lasica se stal prvotřídním hercem a zahrál si například profesora ve snímku Obsluhoval jsem anglického krále nebo celníka ve Třech veteránech. Znám byl mimo jiné pro svůj specifický humor. Ve své dramatické tvorbě si bral za vzor české komiky Voskovce s Werichem a Miroslava Horníčka. Komika Lasici a jeho kolegy Julia Satinského byla založena na rozebírání banálních životních situací a jejich posunu až do absurdna.
Svými navenek nevinnými dialogy metaforicky přibližovali běžné situace, ve kterých se pak nacházeli mnozí Slováci i Češi. Spolu se Satinským patřili k oblíbeným komikům po čtyři desetiletí a vytvořili celou řadu nezapomenutelných představení včetně slavného kabaretního programu Ktosi je za dverami a her Deň radosti, Náš priateľ René či Jubileum. Satinský zemřel již v prosinci 2002.
