Devadesát let řemesla: Jak dnes vznikají tradiční české uzeniny?
Výběr redakce
Rodinný podnik Váhala a spol. patří k tradičním značkám českého masného průmyslu. Historie firmy se začala psát už v roce 1933, kdy řezník Robert Váhala společně s manželkou založil výrobu masových konzerv, paštik a hotových jídel. Dnes společnost ukazuje, že dlouhá tradice může fungovat v kombinaci s moderní výrobou i exportem do celé střední Evropy.
Devadesát let od první konzervy
„Otec přišel do Hustopečí před válkou, koupil starý dům a pustil se do stavby masného závodu,“ vzpomíná Vlastislav Váhala, syn zakladatele. Výstavba tehdejší konzervárny byla na svou dobu náročná, ale poptávka po konzervách rostla a firma rychle získala důvěru zákazníků.
Vývoj přerušilo znárodnění v roce 1950. Vlastislav Váhala se i přesto vyučil řezníkem a sbíral zkušenosti napříč Československem, aby se nakonec vrátil do rodného domu a pokračoval v tom, co jeho rodina začala. Teprve po roce 1990 se část výroby vrátila zpět rodině a podnik začal opět fungovat pod značkou Váhala.
Nový závod a expanze za hranice
Rostoucí poptávka po výrobcích přiměla firmu investovat do modernizace. „V roce 1998 jsme otevřeli nový závod a od té doby jsme několikrát přistavovali,“ říká jednatel Ladislav Denk. Tehdy podnik vyráběl zhruba 10 tun denně a zaměstnával 65 lidí. Dnes míří produkty Váhala do Německa, Rakouska, Itálie, na Slovensko, do Maďarska a už více než šest let i na Seychely.
Výroba začíná u ručního zpracování masa
Základem produkce je stále ruční práce. V bourárně řezníci připravují vepřové i hovězí maso tradičním způsobem – odstraňují kosti, chrupavky a kůže, aby byly jednotlivé části připravené na další zpracování.
„Vyrábíme klasické produkty: špekáčky, vídeňské párky, klobásy, uzená masa i šunky,“ popisuje jednatel Jan Váhala.
Příprava se liší podle typu výrobku. Bůček určený na anglickou slaninu se opracuje, zbaví kostí i kůže a upraví na přesný tvar. Maso na párky putuje přes řezačku, míchačku a kutr, kde se k masu přidává koření a led. Po smíchání s hřbetním sádlem se směs předává do plničky párků.
Tradiční receptury a přísná kontrola kvality
Receptury si firma předává napříč generacemi. „Používáme původní recepty pana Váhaly, například na špekáčky nebo farmářské klobásky,“ říká manažerka kvality Renata Ressel.
Součástí výroby je i pravidelná kontrola teplot. U špekáčků musí být jádrová teplota mezi jedním a pěti stupni Celsia. Teprve poté putují výrobky na balení a následně do expedice, kde se bedýnky označují etiketami a automaticky třídí do skladu.
Prodejny v Hustopečích a oblíbené výrobky
Ačkoliv jsou uzeniny Váhala k dostání ve střední Evropě, vlastní prodejny má firma jen v Hustopečích nad Bečvou. Zákazníci zde najdou čerstvé maso, krájené výrobky i speciality místních řezníků.
„Nejčastěji kupují masopustní klobásu, anglickou slaninu nebo utopence,“ uvádí prodavačka Ludmila Vomáčková.
Do nabídky patří také Šunka Bečva, z níž podnik odvádí část výtěžku na podporu organizací starajících se o řeku Bečvu.
Moderní technologie i mimo výrobu
Firma sleduje nové trendy i v oblasti prodeje. Ve Valašském Meziříčí instalovala prodejní automat na uzeniny, ve kterém lze zakoupit například špekáčky či utopence i mimo běžnou otevírací dobu. Platební terminál doplňuje hlasový průvodce a zákazník si tak může vybrat výrobek během několika vteřin.
