Tempo chůze může ukázat délku vašeho života. Vyzkoušejte jednoduchý test


Může se to zdát jako banalita, ale tempo, jakým chodíme, je podle vědců důležitým ukazatelem našeho zdraví. Výzkumy naznačují, že rychlost, jakou jdete do obchodu, do parku nebo na autobus, může napovědět nejen o vaší kondici, ale i o riziku hospitalizace, infarktu nebo dokonce úmrtí. Dost také ale řekne i o stavu vašeho mozku.

Test rychlosti chůze je jednoduchý způsob, jak posoudit funkční kapacitu člověka – tedy schopnost zvládat každodenní úkoly a udržet si nezávislost. Lékařům může také pomoci odhadnout, jak je člověk křehký a jak dobře by mohl reagovat například na rehabilitaci po mozkové mrtvici.

ČTĚTE TAKÉ: Z běžného kašle se vyklubala tuberkulóza. Diagnóza překvapila i lékaře, Jiří musel do izolace

Je přirozené, že s přibývajícím věkem lidé chodí pomaleji. Prudký pokles rychlosti chůze ale může podle odborníků naznačit, že se v těle děje něco vážnějšího. „Může to znamenat chronické onemocnění, kvůli kterému se člověk méně pohybuje nebo vede sedavější život. To velmi pravděpodobně vede ke snížení svalové síly a pohyblivosti kloubů, což bohužel způsobuje další zhoršování zdraví,“ uvedla pro zpravodajství BBC profesorka medicíny na Harvard Medical School Christina Dieli-Conwrightová.

Jak si rychlost chůze změřit?

Vědci se zaměřili na lidi starší 40 let. Zjistit rychlost vlastní chůze je pak poměrně jednoduché. Stačí vám stopky a možnost změřit vzdálenost.

Pokud jste venku a máte dost prostoru, můžete vyzkoušet test chůze na 10 metrů. Nejprve si odměřte 5 metrů a poté dalších 10 metrů. Prvních pět metrů slouží k tomu, abyste se dostali na své přirozené tempo. Následujících deset metrů pak ujdete běžnou rychlostí. Rychlost chůze vypočítáte tak, že vzdálenost (10 metrů) vydělíte počtem sekund, které vám její překonání trvalo.

Jestliže jste například doma a máte méně prostoru, můžete vyzkoušet kratší variantu. Odměřte 1 metr na rozchození a poté 4 metry, které projdete svým obvyklým tempem. Rychlost opět získáte vydělením vzdálenosti časem.

Dnes lze rychlost chůze měřit také pomocí různých mobilních aplikací nebo fitness náramků, které pomocí GPS sledují vzdálenost i čas.

Jak si stojíte ve srovnání s ostatními?

Průměrná rychlost chůze se liší podle věku i pohlaví. Například ženy ve věku 40 až 49 let chodí v průměru rychlostí kolem 1,39 m/s, muži přibližně 1,43 m/s. S přibývajícím věkem se tempo postupně zpomaluje. U lidí mezi 80 a 89 lety je průměrná rychlost přibližně 0,94 m/s u žen a 0,97 m/s u mužů. V tabulce můžete vidět, jaké hodnoty jsou ve vašem věku běžné.

Průměrná rychlost chůze:

  • 40–49 let ženy 1,39 m/s, muži 1,43 m/s

  • 50–59 let ženy 1,31 m/s, muži 1,43 m/s

  • 60–69 let ženy 1,24 m/s, muži 1,43 m/s

  • 70–79 let ženy 1,13 m/s, muži 1,26 m/s

  • 80–89 let ženy 0,94 m/s, muži 0,97 m/s

*Zmíněná studie neuvádí průměrné tempo chůze u mladších lidí, podle předního amerického portálu Healthline se u lidí mezi 20-29 lety pohybuje v rozmezí 1,34 až 1,36 m/s, u lidí ve věku od 30 do 39 let pak v rozpětí 1,34 až 1,43 m/s.

Co říkají studie?

Rychlost chůze se ukazuje jako významný ukazatel délky života, zejména u starších lidí. Výzkum Univerzity v Pittsburghu, který analyzoval data více než 34 tisíc lidí starších 65 let, zjistil, že pětasedmdesátiletí muži s nejpomalejší chůzí měli jen asi 19procentní šanci dožít se dalších deseti let. Naopak u těch nejrychlejších byla pravděpodobnost až 87 procent.

Mohlo by se zdát, že je to logické – lidé s nemocemi se přirozeně pohybují méně. Francouzská studie z roku 2009 ale ukázala, že souvislost může být hlubší. I mezi zdravými lidmi staršími 65 let měli ti s pomalejší chůzí zhruba třikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění než jejich rychlejší vrstevníci.

Platí to i pro lidi středního věku

Nejde přitom jen o problém stáří. Výzkumnice Line Rasmussenová a její tým z katedry psychologie a neurověd na Duke University v Severní Karolíně zjistili, že rychlost chůze může něco napovědět i o zdraví lidí ve středním věku. „Překvapilo mě, jak velké rozdíly v rychlosti chůze mezi lidmi stejného věku existovaly,“ uvedla Rasmussenová. „Člověk by čekal, že ve 45 letech budou všichni někde uprostřed. Někteří ale chodili stejně rychle jako zdraví dvacetiletí, zatímco jiní stejně pomalu jako mnohem starší lidé.“

Pomalejší chodci ve 45 letech podle studie častěji vykazovali známky zrychleného stárnutí. Měli horší stav plic, zubů i imunitního systému a častěji také rizikové faktory, jako je vyšší krevní tlak, zvýšený cholesterol nebo nižší fyzická kondice. Zároveň měli slabší stisk ruky a větší potíže při vstávání ze židle.

Souvislost s mozkem

Tempo chůze souviselo také s kognitivními schopnostmi. Lidé, kteří chodili pomaleji, dosahovali horších výsledků v testech paměti, logického myšlení i rychlosti zpracování informací.

Snímky z magnetické rezonance navíc odhalily viditelné rozdíly ve struktuře mozku. Pomalejší chodci měli v průměru menší mozky a tenčí neokortex – vnější vrstvu mozku, která je důležitá pro myšlení a zpracování informací.

Zajímavé také je, že jejich obličeje ostatní lidé častěji hodnotili jako starší.

Rychlost chůze lze trénovat

Pomalejší tempo ale neznamená, že byste se měli smířit s nepříznivou prognózou. Rychlost chůze lze zlepšit pravidelným pohybem a postupným zvyšováním fyzické aktivity. „Využijte každou příležitost chodit častěji, protože fyzická aktivita je nesmírně důležitá,“ nabádá instruktorka cvičebních programů Dieli-Conwrightová. Doporučuje například parkovat dál od cíle, chodit na procházky s přáteli nebo vzít domácího mazlíčka do parku.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: V Česku ročně zabije tisíce lidí. Rakovina tlustého střeva napadá i mladé, jak snížit riziko?