Do práce dřív, nebo zůstat doma? Dětské skupiny nabízejí rodinám další možnost
Kdy se vrátit do práce a kdo se mezitím postará o dítě? Zatímco ještě před několika lety měli rodiče malých dětí poměrně omezené možnosti, dnes mohou stále častěji využívat dětské skupiny. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Narození dítěte převrátí život vzhůru nohama. A dříve či později přijde v mnoha rodinách další velká otázka: Kdy se vrátit do práce a kdo se mezitím postará o dítě? Zatímco ještě před několika lety měli rodiče malých dětí poměrně omezené možnosti, dnes stále častěji využívají dětské skupiny. Ty vznikají ve městech, na vesnicích, ale třeba i přímo u zaměstnavatelů.
Pro někoho je představa několika let doma s dítětem přesně tím, co si přeje. Jiný rodič by se rád vrátil do práce dříve – třeba jen na pár dní v týdnu. Nejde přitom pouze o peníze. Po několika letech mimo obor může být návrat profesně náročný a pro některé rodiče je práce také důležitou součástí jejich života.
Jenže rozhodnutí není vždy pouze na nich. Pokud není k dispozici babička, chůva je příliš drahá a dítě je na klasickou mateřskou školu ještě malé, možnosti se rychle zužují.
„Když nemáte zajištěnou péči o dítě, tak je pro vás velmi těžké se vrátit do zaměstnání a zároveň potřebujete mít jistotu, že to vaše dítě je v bezpečí a má se fajn. A právě proto dětské skupiny jsou takový mezičlánek,“ vysvětluje Petra Hájková, z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Nemusí to být pět dní v týdnu.
Flexibilita je jednou z hlavních výhod dětských skupin. Dítě nemusí zařízení navštěvovat každý všední den. Podle konkrétní dětské skupiny může docházet například jen některé dny v týdnu, což může vyhovovat rodičům pracujícím na zkrácený úvazek nebo těm, kteří kombinují práci z domova a z kanceláře.
„Dětská skupina má mnohem širší možnosti než mateřská školka. Může fungovat flexibilně časově, můžou tam děti chodit pouze některé dny v týdnu, takže se opravdu přizpůsobuje potřebám těch rodičů,“ říká Petra Hájková.
Starostové obcí se shodují, že je důležité podporovat hlavně mladé rodiny, aby neodcházely z menších obcí do větších měst. Zdroj: iStock
Možnost volby může být pro mladé rodiny zásadní. Návrat do zaměstnání totiž nemusí znamenat ostrý střih mezi rodičovskou dovolenou a pětidenním pracovním týdnem.
Podle Stanislava Klika, vrchního ředitele sekce evropských fondů MPSV by měli mít rodiče možnost rozhodnout se podle vlastní rodinné situace, zda chtějí do zaměstnání nastoupit dříve, nebo později. Několikaletá absence může být podle něj zejména v rychle se měnících profesích komplikací – a v případě více dětí se doba strávená mimo zaměstnání může ještě výrazně prodloužit.
Dětských skupin rychle přibývá
Zájem rodičů se odráží také v jejich počtu. V době rozhovoru fungovalo podle údajů MPSV v Česku přes 2 400 dětských skupin, které dohromady nabízely více než 34 tisíc míst. Ani to ale nemusí stačit. Podle Jiřiny Kunáškové, vedoucí oddělení koncepce rodinné politiky a služeb péče o děti MPSV, se v debatách o budoucích potřebách objevuje kapacita 50 až 60 tisíc míst.
Největší problém přitom představuje péče o nejmenší děti.
„Pořád nám chybí péče o nejmladší děti,“ upozorňuje Kunášková. Podle ní musí být služby nejen místně a finančně dostupné, ale zároveň kvalitní. Důležité jsou dostatek kvalifikovaného personálu, vhodná pravidla i kvalitní plán výchovy a péče.
Dítě pár kroků od kanceláře
Zajímavým řešením jsou dětské skupiny, které vznikají přímo u zaměstnavatelů. Příkladem je Fakultní nemocnice Bulovka, kde mohou zaměstnanci využívat skupinu s kapacitou přibližně 48 míst pro děti od jednoho roku do šesti let. Zařízení přitom není určeno pouze zdravotníkům a je otevřené také veřejnosti.
Pro rodiče může být obrovskou výhodou už samotný pocit, že mají dítě během pracovní doby nedaleko. Pro zaměstnavatele zase může jít o cestu, jak zkušené lidi dostat dříve zpět do práce.
„V současné době se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaného personálu ve zdravotnictví a my se tímto snažíme umožnit včasný návrat zaměstnanců a zároveň jejich stabilizaci,“ vysvětluje personální ředitelka FN Bulovka Michaela Velkoborská. Zájem podle ní mají zdravotníci i zaměstnanci z technických a hospodářských profesí.
Tam, kde není dostatek dětí pro klasickou mateřskou školu nebo je nejbližší zařízení několik kilometrů daleko, může menší dětská skupina rodinám výrazně usnadnit každodenní život. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Na vesnici může dětská skupina znamenat ještě něco navíc
Zatímco ve velkých městech dětské skupiny pomáhají řešit vysokou poptávku po péči o malé děti, v menších obcích mohou mít ještě další význam. Tam, kde není dostatek dětí na klasickou mateřskou školu nebo je nejbližší zařízení několik kilometrů daleko, může menší dětská skupina rodinám výrazně usnadnit každodenní život. A může rozhodovat i o tom, zda mladá rodina v obci zůstane.
V Malé Bystřici na Vsetínsku například vznikla Dětská skupina Jalovec. Starostka Lucie Kotrlová v ní vidí také způsob, jak v obci udržet mladou generaci a vytvářet vztahy mezi místními dětmi už od útlého věku.
Podobnou zkušenost mají v Ratiboři, kde obec využila příležitosti a zrekonstruovala chátrající budovu. „Reakce jsou pozitivní, zájem je poměrně velký. My máme kapacitu 12 dětí a myslím si, že budeme mít brzo naplněno,“ popisuje starosta Martin Žabčík.
Podle Stanislava Klika z Ministerstva práce a sociálních věcí směřovalo z Národního plánu obnovy v posledních letech na vznik dětských skupin přibližně 6,5 miliardy korun. Peníze pomáhají například s pořízením, rekonstrukcí nebo stavebními úpravami prostor, ve kterých mohou nové skupiny fungovat.
Jednou z těch bariér je pro obec či subjekt, který chce zřídit dětskou skupinu, najít vhodné prostory. Pokud je nemá, mohou právě evropské peníze pomoci s jejich pořízením či rekonstrukcí.
Díky podpoře z Národního plánu obnovy dosud vzniklo přes 503 dětských skupin.
Nejde jen o hlídání
Pro rodiče, kteří zvažují péči o roční nebo dvouleté dítě mimo rodinu, pochopitelně není rozhodující pouze otevírací doba nebo vzdálenost od domova. Možná ještě důležitější je otázka, jak se tam dítě bude cítit.
V dětských skupinách proto nejde jen o „pohlídání“, než rodiče skončí v práci. Součástí dne jsou společné ranní aktivity, tvoření, pobyt venku nebo hry na zahradě.
„Tím nejdůležitějším vidím náš přístup, tu laskavost, kterou dětem nabízíme a se kterou k nim přistupujeme. Snažíme se vnímat potřeby každého dítěte,“ popisuje vychovatelka Renata Jedličková.
A to je možná jedna z největších změn, které rozšíření dětských skupin přináší. Rodiče už nemusí uvažovat pouze v režimu buď několik let doma, nebo dítě každý den ve školce. Postupně vzniká prostor pro něco mezi tím.
Pro mladé rodiny to znamená především větší svobodu. Máma nebo táta se může vrátit do práce tehdy, kdy to dává smysl právě jejich rodině – a třeba jen na část týdne. Dítě může postupně poznávat kolektiv a rodiče přitom nemusí mít pocit, že musí volit mezi rodinou a zaměstnáním.
Dětské skupiny samy všechny problémy českých rodičů nevyřeší. Bez flexibilnějších pracovních úvazků a dostatku dostupných míst to nepůjde. Jejich rychlé rozšiřování ale ukazuje, že mezi rodičovskou dovolenou a klasickou mateřskou školou může existovat ještě třetí cesta. A pro řadu rodin může být právě ta nejpraktičtější.
