Záchranáři 155, 5. díl - Dokázali byste pomoci člověku, který se topí?
Tonutí. Další z případů, kdy lidé velmi naléhavě potřebují pomoc jiných. A v drtivé většině případů profesionálních záchranářů. Tonutí zpravidla nastává během krátké chvíle, zejména u malých dětí. Tonoucí navíc nevolá o pomoc, jak jsme zvyklí z filmů. A pokud se v takovém případě vydáváme člověku v nesnázích na pomoc, určitě bychom to měli dát vědět někomu dalšímu. Jinak hrozí, že mu nepomůžeme a sobě uškodíme. Jak se tedy chovat? A mimochodem, napadlo vás někdy, že byste se na podobnou situaci připravili předem? Právě takovou možnost nabízejí plavecké kurzy, které dospělé i ty nejmenší naučí jak se zodpovědně chovat při pobytu ve vodě. Na kurzy přitom můžete čerpat příspěvek Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Čtěte dál a budete vědět vše, co potřebujete.
Tonutí patří nejen v létě k případům, které zvedají ze země záchranářské vrtulníky. Bohužel těmi, kterým letí na pomoc, bývají dospělí a často i malé děti.
Tonoucí se stébla chytá
Jedno z nejvýmluvnějších pořekadel, jaká známe. Člověk, který se topí, je v situaci, kdy jeho záchrana často závisí víceméně na náhodě. Konkrétně na tom, jestli a kdy si ho všimnou.
„Člověk, který se topí, většinou už má tak vyčerpané síly, že nemá ani sílu volat o pomoc, mávat rukama, tak jak to vidíme ve filmech. Ale většinou tiše zapluje pod hladinu,“ upozorňuje lékař-záchranář Marek Dvořák.
Jak poznat tonoucího:
- Panika, člověk se snaží udržet na hladině, chytá se všeho, co vidí
- Rychlé dýchání
- Tzv. pumpování, tělo dotyčného je chvíli nad hladinou, chvíli pod ní
- Polykání, posléze vdechování vody
- Časté jsou svalové křeče
- Bledost
- Tonoucí v bezvědomí se může chvíli vznášet na hladině, než klesne pod ni
zdroj: Záchranný kruh
První pomoc tonoucímu
Na pomoc člověku, který se topí, bychom se neměli vydávat sami a bezhlavě, radí profesionální záchranáři. Podmínky, za jakých budeme člověku z vody pomáhat, se těžko předvídají. A nám samotným při nich může dojít dech.
„Ve chvíli, kdy chceme někoho tonoucího tahat z vody, tak hlavně bychom neměli přecenit vlastní síly. Měli bychom aktivovat záchranné složky, zkusit mu něco hodit nebo poprosit plavčíka, aby toho člověka vytáhl,“ dodává Marek Dvořák.
To samé by mimochodem mělo platit i v případě, že si jdete sami zaplavat.
Ve chvíli, kdy se nám podaří tonoucího dostat z vody, položíme ho na rovnou podložku. Zakloníme mu hlavu, tak mu uvolníme dýchací cesty. Vzápětí zjišťujeme, zda dýchá. „Pokud dýchá jakkoli jinak než normálně, zahajujeme resuscitaci. A komunikujeme s linkou 155,“ říká Marek Dvořák a hned pokračuje v dalších instrukcích: „Ve chvíli, kdy po vytažení ten člověk je při vědomí, reaguje na nás, oslovíme ho. Sundáme z něj to mokré oblečení a zajistíme mu tepelný komfort, aby dál neprochládal.“
(Nejen) zahradní jezírka a bazény
Jsou už nedílnou součástí řady zahrad. Jenže je potřeba dávat pozor, aby se z možnosti letního osvěžení nestala doživotní tragédie. Bohužel i takovým případů záchranáři čelí. A tak zas a znovu apelují na prevenci.
„Nikdy děti nenecháváme samotné. Protože k té tragédii dojde velmi rychle, v řádech vteřin a velmi tiše,“ upozorňuje Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.
Upozornění se ovšem netýká pouze bazénů a jezírek. Děti se také nepozorovaně dokážou dostat do nebezpečné blízkosti jímek a septiků. Záchrana z nich bývá podstatně komplikovanější než záchrana z vody.
Teď už víte, že stát se hrdinou není zas tak těžké, nebojte se pomoci.
O konkrétním případu pomoci tonoucímu člověku si můžete přečíst v instagramovém příspěvku Marka Dvořáka. Záchranář na svém profilu bez obalu ale mnohdy s nadsázkou informuje o těch nejtěžších chvílích v životech pacientů i lékařů.
Příspěvek na plavecké kurzy Zdravotní pojišťovny MVČR
- Dá se vyřídit online, přes systém E-komunikace
- 1 500 korun může pojištěnec vyčerpat naráz i po částech, na více plaveckých kurzů
- Příspěvek pojišťovna proplatí do tří měsíců od úhrady
- Dospělí mohou na děti převést vlastní nárok na příspěvek v hodnotě 500,-
zdroj: ZPMVCR.cz
Štěstí přeje připraveným
Jako na každé jiné situace, při kterých mohou nastat komplikace, i na rizika pobytu ve vodě se dá připravit. Naučit se můžete nejen jak pomoci druhým, ale také sami sobě. Možná vás to překvapí, ale na plaveckých kurzech na možnost křečí, nedostatek sil a jiných kritických situací, které ve vodě mohou nastat, zkušení lektoři připravují už malé děti.
Pokud tedy váháte, zda děti nebo dokonce i sebe na plavecký kurz přihlásit, možná vás přesvědčí právě fakt, že vám nebo jiným informace a praktické dovednosti získané na kurzu mohou zachránit život. A pozitivní je také informace, že na dětské kurzy můžete čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny, jak upozorňuje mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, Jana Schillerová: „Naši pojištěnci mohou využít příspěvku ve výši až 1500 korun na organizované plavání, plavecký oddíl, včetně plaveckého kurzu pořádaného školou nebo školkou. Příspěvek je určený také na plavaní dětí s rodiči.“
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP 211) působí na českém trhu již od roku 1992 a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. V současnosti pečuje o zdraví více než 1,3 milionu klientů. Má smlouvy s více než 27 tisíci, tedy se všemi nejvýznamnějšími, lékaři a zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR.
Svým klientům nabízí výhody a bonusy jako tisícové příspěvky na prevenci, konzultace po telefonu, bezplatné služby nezávislého ombudsmana, pohodlnou komunikaci a rychlé a výhodné pojištění.
