ANALÝZA: Rusko v patové situaci. Válečná ekonomika naráží na limity, Západ ale musí jednat hned
Aby Rusko mohlo pokračovat ve válce proti Ukrajině, přešlo na válečnou ekonomiku. Kreml utrácí za zbrojní továrny a začal více obchodovat s Čínou. A díky vládním výdajům, vysokým cenám komodit, které Rusko vyváží, a kvalifikovanému hospodářskému řízení, překonala ruská ekonomika v posledních třech letech většinu prognóz. Je však na hraně svých možností – vyčerpává pracovní sílu, rezervy i výrobní kapacity. Západ má proto stále prostor, jak cíleným tlakem omezit schopnost Moskvy obnovit své ozbrojené síly, tvrdí ve své analýze web Foreign Affairs.
V současné době existují dva pohledy na ruskou ekonomiku. První, propagovaný ruským prezidentem Vladimirem Putinem, je, že ruská ekonomika je dostatečně silná, aby udržela cíle, které zahrnují nejen pokračování války na Ukrajině, ale také rozšíření a modernizaci ruské armády, aby jednoho dne mohla (případně) čelit NATO. Druhý pohled na ruskou ekonomiku je, že jednoho dne zkolabuje. „Ani jeden z těchto pohledů však není zcela správný,“ uvádí v analýze na webu Foreign Affairs výzkumná pracovnice v Carnegieho centru pro Rusko a Eurasii Alexandra Prokopenková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mučení, únosy i neplnoleté volavky. Jak Kadyrov získává „dobrovolníky“ pro ruskou armádu?
Schopnost Ruska vybudovat dostatečně silnou armádu, aby mohlo čelit NATO, je totiž omezena rostoucími fiskálními tlaky, přetíženým trhem práce, sankcemi, které blokují přístup k důležitým technologiím, a obranným průmyslem, který již pracuje na plný výkon. Podle odborníků na obranu bude Rusku pravděpodobně trvat sedm až deset let, než znovu vybuduje své ozbrojené síly. Mezitím však může „levně obtěžovat“ členy NATO kybernetickými útoky a sabotáží.
Nahradí válka civilní výrobu?
Rusku se navzdory sankcím daří držet válečnou mašinerii v chodu. V roce 2021 vynaložil Kreml na armádu přibližně 22 procent federálního rozpočtu. Nyní vynakládá téměř 40 procent. Vláda rozšířila výrobu dronů a munice, renovovala zásoby vybavení ze sovětské éry a nabídla štědré finanční pobídky, aby povzbudila muže ke vstupu do armády. „Moskva byla schopna invazi udržet, aniž by celou ekonomiku uvedla do válečného stavu, a to tím, že vyhlásila částečnou mobilizaci a povzbudila zbrojní továrny, aby pracovaly nepřetržitě,“ sdělila Prokopenková. Paralelní dovoz – zboží prodávané do Ruska třetí stranou bez souhlasu výrobce – a čínští dodavatelé pokryli mezery v kritických komponentech způsobené sankcemi. V krátkodobém horizontu tak tento přístup stačil k doplnění sil na frontě a udržení Ruska ve válce.
Čtěte také
Tyto úspěchy však podle Foreign Affairs nejsou tak působivé, jak se zdají. Jak poznamenala vojenská analytička Dara Massicotová, většina vybavení, které Rusko nyní dodává na frontu, je repasovaná, nikoli nová, a často je horší než systémy NATO. Korupce a neefektivita je v armádním a obranném sektoru hluboce zakořeněná a ačkoli je možné lehce zvýšit efektivitu, nelze tím vygenerovat dostatečné množství zdrojů potřebné pro rozšíření sil.
Rusko prokázalo přizpůsobivost tím, že do určité míry rozšířilo svou infrastrukturu, například výstavbou továren na munici. Země však vyčerpala své rezervy výrobní kapacity a pracovní síly. „Aby mohla vyrábět podstatně více vybavení nebo rekrutovat a vycvičit mnohem více vojáků, musela by Moskva přejít k komplexnější válečné přípravě tím, že by všechny dostupné zdroje nasměrovala na vojenské potřeby, jako tomu bylo během druhé světové války, nebo by zabavila civilní výrobní linky pro vojenské účely,“ popsala Prokopenková s tím, že například automobilky by mohly vyrábět pouze vojenská vozidla. „Vláda se však brání takovému kroku, protože se obává sociálních nepokojů a nedostatku spotřebního zboží,“ dodala Prokopenková.
Rusko je v patové situaci
Jak podotýká analýza Foreign Affairs, ruská ekonomika je s každým rokem války sice rušnější, ale také chudší. Výdaje na obranu totiž ve skutečnosti fungují jako ekonomika spotřebního zboží: továrny pracují na plný výkon, pracovníci dostávají mzdy a poptávka po vstupech prudce stoupá. Výstup je ale navržen tak, aby téměř okamžitě zmizel. Tanky, drony a granáty se vyrábějí, aby byly zničeny na bojišti, a stát vyplácí doživotní důchody zraněným vojákům a pozůstalostní dávky rodinám těch, kteří zahynuli. Tento cyklus sice v krátkodobém horizontu udržuje zaměstnanost a průmyslovou činnost, ale nevytváří žádná trvalá aktiva – jako jsou dálnice, elektrárny nebo školy – ani nezvyšuje produktivitu.
„Fiskální ukazatele Ruska blikají červeně,“ podotkla Prokopenková. Aby vláda vyrovnala rozdíl v příjmech, uchyluje se k „mobilizaci příjmů“ – zvyšuje pokuty, sankce a státní poplatky. V roce 2024 vláda zvýšila daně z příjmů. Nyní Kreml zvažuje zvýšení daně z přidané hodnoty o dva procentní body, což by mělo přinést 14,3 miliardy dolarů. Ministr obrany a ekonom Andrej Belousov ujistil Putina, že udržitelné výdaje na obranu v roce 2026 a dále, v kombinaci se zlepšenými veřejnými zakázkami, povedou k širšímu ekonomickému růstu a potenciálně stimulují civilní ekonomiku. Belousov míní, že když stát masivně nakupuje vojenské technologie, začnou je firmy vyrábět ve velkém, což vede k jejich zlevnění. To se ukázalo i ve Spojených státech v 60. letech, kdy armáda a NASA vytvořily poptávku po čipech a nastartovaly tak jejich masovou výrobu. „Ruská ekonomická struktura se však zásadně liší od otevřeného amerického systému. Ruské firmy nemohou rychle zvýšit výrobu kvůli logistickým překážkám, technologickým omezením a chronickému nedostatku pracovních sil,“ popsala Prokopenková.
Čtěte také
Návrh rozpočtu na rok 2026 poprvé od začátku války předpokládá, že vojenské výdaje přestanou růst a dokonce by mohly mírně klesnout. „Rusko se nachází v patové situaci: jakýkoli pokus o rychlé snížení výdajů na obranu by vyvolal ekonomický kolaps, ale zachování současné úrovně vojenských výdajů by vedlo k pokračování stagnace. Moskva nemůže donekonečna utrácet za válku ani se snadno vrátit k běžné ekonomice bez omezení armády a zmírnění sankcí,“ uvedla Prokopenková.
Krize na pracovním trhu
Rusko trpí také nedostatkem pracovních sil. Obranný průmysl soutěží se stavebnictvím, dopravou a zemědělstvím a omezení migrace tento problém ještě zhoršuje. Zároveň se zesiluje demografický tlak – lidé starší 65 let již tvoří 18 procent ruské populace a do poloviny 21. století se očekává nárůst tohoto podílu na 24 procent. Krizi zhoršila i válka. Podle odhadů BBC a nezávislého ruského zpravodajského serveru Mediazona, přišlo ve válce na Ukrajině o život nejméně 219 tisíc ruských vojáků, z nichž většina byli muži v produktivním věku. Další stovky tisíc se kvůli zraněním trvale stáhly z pracovního trhu.
Ruský obranný průmysl nyní vypadá jako nouzový slepenec. Existují giganti, jako je obranná skupina Rostec, regionální dílny a malé, dokonce i garážové firmy vyrábějící drony a vybavení. „Decentralizovaná mobilizace se v době války ukázala jako překvapivě účinná, protože malé dílny mohou pracovat rychleji a levněji než velcí dodavatelé. Jakmile však válka skončí, ruská vláda nebude schopna tyto firmy udržet v chodu,“ uvedla Prokopenková. Pro Kreml bude podle ní snazší obnovit sovětský systém centralizovaných závodů.
Příležitost pro Západ
Spojené státy a Evropa se ale nemohou spoléhat na to, že se ruská ekonomika jednoduše rozpadne. Strukturální omezení ruského ekonomického růstu naznačují, že plánované oživení ruské armády bude pomalé, nerovnoměrné a nákladné. To dává protivníkům příležitost zabránit vojenskému posilování. „Sankce a kontroly vývozu mohou Moskvě uškodit. Již donutily Rusko nahradit dovoz a vytvořit závislost na Číně. Pokud politici v USA a Evropě zpřísní kontroly komponentů, jako jsou optika, polovodiče a pokročilé obráběcí stroje, a budou pokračovat v sankcích proti ruskému vývozu ropy, mohou vyvinout ještě větší tlak na ruskou ekonomiku,“ sdělila Prokopenková.
Čtěte také
Američtí a evropští politici by podle ní měli předvídat chování Kremlu. „Rusko by mohlo dále militarizovat svou ekonomiku tím, že by více civilních průmyslových odvětví převedlo na vojenskou výrobu, stavělo nové továrny a přilákalo více lidí do obranného průmyslu prostřednictvím vyšších mezd, výjimek z branné povinnosti a rozšířených náborových kampaní,“ míní Prokopenková. Takové kroky by však byly pro Putina riskantní, protože by donutily obyčejné Rusy k obětem. Spotřební továrny by mohly zavřít, zboží by mohlo být na příděl a společnosti by mohly přijít o své zaměstnance, kteří by odešli do odvětví souvisejících s válkou. „Putin si dosud udržoval souhlas veřejnosti se svými vojenskými ambicemi tím, že zachovával normální každodenní život. Plná mobilizace by ale mohla způsobit, že více lidí pocítí dopady války. Z Putinova pohledu však potenciální podrobení Ukrajiny a oslabení NATO může tento krok ospravedlnit,“ popsala Prokopenková.
Pokud jde o zmaření Putinových ambicí konfrontovat NATO, je načasování klíčové. „Rusko může své ztráty nahradit během příštích dvou až tří let. Úplné obnovení jeho armády ale bude trvat mnohem déle. Paradoxem ruské válečné ekonomiky je, že je zároveň silná a křehká. Spojené státy a Evropa musí jednat rychle: využít své výhody, dokud je Rusko omezeno, místo aby čekaly, až se Kreml znovu postaví na nohy,“ sdělila Prokopenková.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry totální demolice. Azov rozmetal ruský konvoj na kusy a odrazil útok okupantů
vaclav.cerny@iprima.cz
