K VĚCI, Jaroslav Míl - 1.6. v 09:30
Kabinet ANO a ČSSD na konci dubna přijal smlouvu mezi vládou a společností ČEZ o dostavbě jaderného bloku elektrárny Dukovany. Přístavbu zaplatí ze 70 procent stát, tuto variantu přitom premiér Andrej Babiš dříve odmítal. „Názor změnil kvůli podmínkám Evropské komise,“ tvrdí stálý zmocněnec vlády pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
Podle smlouvy se bude firma ČEZ na dostavbě podílet 30 procenty financí. Zbytek pak doplatí stát. „Stát poskytne levnější financování, než by poskytly banky, a tedy nižší ceny proudu,“ vysvětlil rozhodnutí Jaroslav Míl v pořadu K věci. Právě stát bude elektrickou energii vykupovat a následně ji prodávat na trhu.
„Patří to k podmínkám Evropské komise, která nechtěla, aby prodávajícím na trhu byl ČEZ,“ řekl Míl. Podle něj stojí za změnou premiérova názoru rozdílné financování Evropské unie. „Svět se vyvíjí a došlo k zásadním změnám financování EU. Rozhodla se, že bude podporovat obnovitelné zdroje, a tímto znemožňuje klasickou energetiku. Provozovatelé dolů nejsou schopni si půjčit od bank,“ vysvětloval.
Babiš: Stát poskytne společnosti ČEZ půjčku na stavbu bloku v Dukovanech
Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ půjčku na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny. Po jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to na dnešní tiskové konferenci řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Jiné neemisní zdroje, mezi které jaderná energie patří, však Unie nepodporuje stejnou měrou jako ty obnovitelné, dodal Míl. Proto podle něj do financování dostavby dukovanské elektrárny výraznou měrou vstupuje stát. „ČEZ si tak nebude muset shánět další zdroje,“ řekl vládní zmocněnec. Uzavřená rámcová smlouva dává podle Míla státu také jistotu, že Česká republika bude mít energii k dispozici, neboť uhelné elektrárny se odstavují.
Dostavení v roce 2036
Proč nemá stát výstavbu ve své gesci zcela, Míl vysvětloval tím, že se o ni jednoduše postarat neumí. „V rámci ČR to umí pouze společnost ČEZ,“ tvrdil zmocněnec. Výběr dodavatelů je však v kompetenci investora ČEZ. „Stát bude mít možnost uplatňovat své zájmy především v bezpečnostní oblasti,“ řekl Míl. Výsledek výběrového řízení by měl být znám do roku 2022.
Bývalý ředitel ČEZu smlouvu obhajoval zejména budoucí cenou proudu. „Naším cílem je, aby se výrobní náklady pohybovaly mezi 50 a 60 eury za megawatthodinu. Pokud bychom financovali v komerčních podmínkách, dostali bychom se na 100 eur za megawatthodinu,“ myslí si.
Stavba by měla být dokončena v roce 2036 s investičními náklady 160 miliard korun. Míl odhaduje, že jen přípravné analýzy a investice před zahájením stavby se vyšplhají na 20 miliard korun.
