reklama

Dostavba Dukovan: Babiš změnil názor kvůli Unii, tvrdí vládní zmocněnec

Kabinet ANO a ČSSD na konci dubna přijal smlouvu mezi vládou a společností ČEZ o dostavbě jaderného bloku elektrárny Dukovany. Přístavbu zaplatí ze 70 procent stát, tuto variantu přitom premiér Andrej Babiš dříve odmítal. „Názor změnil kvůli podmínkám Evropské komise,“ tvrdí stálý zmocněnec vlády pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl.

reklama

Podle smlouvy se bude firma ČEZ na dostavbě podílet 30 procenty financí. Zbytek pak doplatí stát. „Stát poskytne levnější financování, než by poskytly banky, a tedy nižší ceny proudu,“ vysvětlil rozhodnutí Jaroslav Míl v pořadu K věci. Právě stát bude elektrickou energii vykupovat a následně ji prodávat na trhu.

„Patří to k podmínkám Evropské komise, která nechtěla, aby prodávajícím na trhu byl ČEZ,“ řekl Míl. Podle něj stojí za změnou premiérova názoru rozdílné financování Evropské unie. „Svět se vyvíjí a došlo k zásadním změnám financování EU. Rozhodla se, že bude podporovat obnovitelné zdroje, a tímto znemožňuje klasickou energetiku. Provozovatelé dolů nejsou schopni si půjčit od bank,“ vysvětloval.

K tématu

Jiné neemisní zdroje, mezi které jaderná energie patří, však Unie nepodporuje stejnou měrou jako ty obnovitelné, dodal Míl. Proto podle něj do financování dostavby dukovanské elektrárny výraznou měrou vstupuje stát. „ČEZ si tak nebude muset shánět další zdroje,“ řekl vládní zmocněnec. Uzavřená rámcová smlouva dává podle Míla státu také jistotu, že Česká republika bude mít energii k dispozici, neboť uhelné elektrárny se odstavují.

Dostavení v roce 2036

Proč nemá stát výstavbu ve své gesci zcela, Míl vysvětloval tím, že se o ni jednoduše postarat neumí. „V rámci ČR to umí pouze společnost ČEZ,“ tvrdil zmocněnec. Výběr dodavatelů je však v kompetenci investora ČEZ. „Stát bude mít možnost uplatňovat své zájmy především v bezpečnostní oblasti,“ řekl Míl. Výsledek výběrového řízení by měl být znám do roku 2022.

Bývalý ředitel ČEZu smlouvu obhajoval zejména budoucí cenou proudu. „Naším cílem je, aby se výrobní náklady pohybovaly mezi 50 a 60 eury za megawatthodinu. Pokud bychom financovali v komerčních podmínkách, dostali bychom se na 100 eur za megawatthodinu,“ myslí si.

Stavba by měla být dokončena v roce 2036 s investičními náklady 160 miliard korun. Míl odhaduje, že jen přípravné analýzy a investice před zahájením stavby se vyšplhají na 20 miliard korun.

Další hlavní zprávy

360°

Hejtmanka Pecková: Rozhoduje se o tom, jestli pacient dostane vůbec postel a doktora

Hejtmanka Pecková: Rozhoduje se o tom, jestli pacient dostane vůbec postel a doktora

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (za STAN) znovu varovala před zahlcením zdravotnického systému vlivem pandemie koronaviru. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové se zastala pracovní povinnosti části studentů v nemocnicích. Zároveň uvedla, že jí přijde absurdní, když si někdo v době přeplněných nemocnic nechá dělat umělá prsa u plastických chirurgů.

Koronavirus

Část firem porušuje opatření. Nutí zaměstnance chodit do práce navzdory nákaze

Část firem porušuje opatření. Nutí zaměstnance chodit do práce navzdory nákaze

Pětina zaměstnanců má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízený porušil opatření proti covidu. Každý sedmý uvedl, že jeho zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování kontaktů nakaženého. Dvě pětiny zaměstnanců naopak poukázaly na zodpovědný přístup firem. Více než 20 procent společností dokonce testovalo své zaměstnance ještě před zavedením této povinnosti.

Není myška jako myška. Některá zvířata se ve zverimexech prodávat nesmí, jiná ano
Miliony respirátorů FFP2 nechrání proti koronaviru. Testování nepočítalo s aerosoly
reklama
reklama
KOMENTÁŘ: Vláda žene zoufalé lidi do náruče extrémistů. Rozvrat státu pokračuje

Názory

Domácí zpravodajství

Zasloužené odměny za boj s covidem. Dostanou je zdravotníci i sociální pracovníci
Další neshody ve vládě: Plaga nesouhlasí s Babišovým návrhem na úřední maturity
Další články
reklama
reklama