Dovolená „ve zkušebce“? Ano, nárok mají i brigádníci. O volno vás nepřipraví ani nemoc

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Nárok na dovolenou mají brigádníci i nováčci.

  • Termín volna určuje firma, musí však zohlednit rodinu.

  • Odvolání z dovolené vyžaduje proplacení nákladů.

  • Jak nepřijít o volno při nemoci během dovolené?

Více

Pro některé firmy může být překvapením, že na letní placenou dovolenou mohou odjet i brigádníci nebo lidé ve zkušební době. Podle advokátní kanceláře Valíček & Valíčková by si proto společnosti měly příchod nových pracovníků dobře naplánovat. Během dovolené vás navíc může zpět do zaměstnání odvolat šéf či nečekané onemocnění. V obou případech platí, že o zbývající dny dovolené pracovník nepřijde.

Nadcházející letní měsíce mohou přinést nepříjemnou situaci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na jedné straně si pracovníci berou dovolené s ohledem na rodinu, prázdniny nebo zaplacené zájezdy – na druhé musí společnosti pokrýt volné směny, zakázky či jiné povinnosti. Právníci dokonce upozorňují, že v tento čas mohou třenice na pracovišti končit v pracovněprávních sporech.

Základním pravidlem totiž je, že termín dovolené určuje zaměstnavatel. Zároveň však musí přihlížet k zájmům zaměstnanců, jako je například péče o děti během letních prázdnin.

ČTĚTE TAKÉ: To mě děsí, reagoval Havel na slova Okamury. Šéf SPD odhalil vládní plán financování obrany

„Majitelé firem často berou dovolené jako věc domluvy. Jenže právě u letních termínů se rychle ukáže, jestli má společnost pravidla nastavená skutečně funkčně. Pokud není jasné, kdo dovolenou schvaluje, podle čeho se rozhoduje při souběhu více žádostí a jak se schválení eviduje, může se z běžné provozní situace stát pracovněprávní spor,“ uvedla advokátka Irena Valíčková.

Ta také dodala, že zaměstnanec si volno nemůže vzít jednostranně ani v případě, že už má dopředu zaplacený zájezd či ubytování. „Právě v těchto situacích pak často vznikají zbytečné spory, kterým lze předejít jasně nastaveným procesem schvalování,“ upřesnila odbornice.

Zákonné volno může čerpat jakýkoliv zaměstnanec. Tedy i ti pracovníci, kteří přijdou do nové práce těsně před letními měsíci. Firmy by proto měly počítat s tím, že lidé ve zkušební době mají na volno nárok. „Pokud zaměstnavatel přijme člověka v květnu nebo červnu, nemůže automaticky předpokládat, že celé léto nebude chtít žádné volno. I proto je důležité řešit očekávání už při nástupu, i když finální slovo při schvalování dovolené má stále zaměstnavatel,“ uvedla Valíčková.

Když pracovník dovolenou získá a odjede například do zahraničí, nemůže po něm zaměstnavatel vyžadovat, aby byl dostupný on-line. Podobná pravidla však platí i pro brigádníky. Zaměstnancům na DPP a DPČ totiž může vzniknout právo na placené volno, pokud dohoda trvá alespoň čtyři týdny a odpracují minimálně 80 hodin. Valíčková uvádí příklad, kdy brigádník během července a srpna odpracuje 160 hodin, má nárok na 13 hodin placené dovolené.

Zaměstnavatelům proto může zbýt ještě jedna možnost, jak své zaměstnance udržet v práci. Tedy tím, že jim dovolenou zruší. Ani to však nelze dělat paušálně a často. „Mělo by to ovšem přicházet v úvahu pouze tehdy, když nastane náhlý a závažný provozní problém, který zaměstnavatel před nástupem zaměstnance na dovolenou nemohl předvídat a který bez jeho přítomnosti nelze vyřešit,“ uvedl advokát Václav Vlk z advokátní kanceláře Rödl.

Z dovolené vás může zaměstnavatel odvolat

Zákoník práce také umožňuje zaměstnavateli pracovníka z dovolené odvolat. To ale naráží na praxi. Zaměstnanec totiž během svého volna není v žádném případě povinen být k zastižení. „Pokud zaměstnavatel změní či zruší dobu čerpání schválené nebo určené dovolené, případně zaměstnance z dovolené přímo odvolá, musí mu nahradit náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly,“ zdůraznila ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Firma je tak povinna uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci vznikly. Tedy storno poplatky, propadlou část zaplaceného zájezdu nebo letenky. Pokud se musí zaměstnanec vrátit, tak i cestu zpět. „Náhrada se týká prokazatelně vynaložených výdajů. Na kompenzaci za zkažený odpočinek zákoník práce nárok nedává,“ uvedl Václav Vlk.

Pracovníci také mnohdy netuší, že pokud během dovolené onemocní, nemusí o ni přijít. Pokud jim lékař vystaví neschopenku, dovolená se od toho dne přerušuje. „Dny pracovní neschopnosti se do dovolené nezapočítávají a zaměstnanec má právo vyčerpat je v jiném termínu. Na rozdíl od běžné nemoci, kdy si někteří zaměstnanci absenci domluví se zaměstnavatelem neformálně, v případě nemoci na dovolené neschopenka nutná je. Zaměstnanec má povinnost zaměstnavatele informovat sám a bez zbytečného odkladu, i když neschopenky jsou dnes standardně elektronické a zaměstnavatel se o neschopnosti dozví automaticky,“ dodal Vlk.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla vláda. Podle Babiše za tím jsou praktické důvody