Dvacet let bez Lovce krokodýlů: Manželka Stevea Irwina popsala poslední dny před jeho smrtí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Tragický konec Lovce krokodýlů u bariérového útesu.
Rejnok nečekaně ukončil život slavného přírodovědce.
Rodina po dvaceti letech sdílí dojemné vzpomínky.
Je rejnok skutečně nebezpečný?
Pro mnoho diváků byl hrdinou – mužem, který se dennodenně setkával s nebezpečnými zvířaty a ukazoval světu, jak rozmanitá a fascinující může být příroda. O to více všechny zasáhla jeho tragická smrt. Australský přírodovědec, dobrodruh, ochránce přírody a legendární „Lovec krokodýlů“ Steve Irwin zemřel 4. září 2006 ve věku 44 let během natáčení dokumentárního filmu u Velkého bariérového útesu poté, co ho rejnok bodl ostnem do hrudníku. Je až ironií, že se Irwinovi stalo osudným setkání se zvířetem, které člověka zpravidla neohrožuje. K 20. výročí jeho smrti nyní jeho nejbližší zveřejnili dojemné vzpomínky.
Irwin se narodil 22. února 1962 v Melbourne, jeho rodiče se ale záhy odstěhovali do tropického státu Queensland, kde vedli malý přírodní park s plazy. Malý Irwin vyrůstal mezi zvířaty a později se stal chytačem krokodýlů – přepravoval je z městských oblastí do plazího parku svých rodičů. Ti v roce 1987 park rozšířili a zřídili v něm útočiště pro velké slanovodní krokodýly. Irwin vystudoval přírodní vědy a později se sám ujal vedení parku, který přejmenoval na Australia Zoo.
Televizní hvězda
V roce 1992 se oženil a se svojí manželkou Terri odjel na svatební cestu. Film z cesty se stal prvním dílem seriálu Lovec krokodýlů. Na stanici Animal Planet se objevilo téměř pět desítek dokumentů, které se také staly inspirací pro knihy, interaktivní hry a dokonce i pro akční panáčky. V posledním díle nazvaném Stevovo poslední dobrodružství Irwin putoval za zvířaty do Himálaje, k čínské řece Jang-c'-ťiang, na Borneo a do Krugerova národního parku v Jižní Africe.
ČTĚTE TAKÉ: Zlatá retrívřice a kachna jsou nerozlučná dvojka. Přátelství pomohlo fence znovu najít jiskru
S tím, jak se šířila Irwinova popularita, rostla i jeho ochranářská činnost. Založil nadaci na ochranu přírody nesoucí jeho jméno a mezinárodní organizaci na záchranu krokodýlů. Stal se také mluvčím australské celní správy v její kampani, jejímž cílem je zabránit pronikání živočišných a rostlinných chorob do Austrálie. Jeho jméno nesla i bývalá vlajková loď ekologické organizace Sea Shepherd Conservation Society.
Smutek nás nikdy neopustí, napsala jeho dcera
Bindi, které v době otcovy smrti bylo pouhých osm let, ho nyní na sociálních sítích označila za „superhrdinu“ a uvedla, že poslední dvě desetiletí sledovala, jak svět spolu s její rodinou truchlí nad jeho ztrátou.
„Vždycky jsem si myslela, že odkazem mého táty je ochrana přírody. Ukázalo se ale, že jeho odkazem je láska. Láska k naší planetě a k sobě navzájem,“ napsala 28letá Bindi.
Smrt jejího otce tehdy celou rodinu zdrtila. „Moje máma přišla o lásku svého života, můj bratr a já jsme přišli o toho nejlepšího tátu. Smutek nás nikdy doopravdy neopustí, každý den kráčíme po jeho boku,“ zdůraznila.
Bindi se podělila také o to, jak si její dcera vytváří vztah k dědečkovi, kterého nikdy neměla možnost poznat. „Mám pětiletou dceru, která každé ráno sleduje jeho dokumenty. Cítí se naprosto milovaná svým ‚dědečkem krokodýlem‘, přestože se s ním nikdy nesetkala.“
Rodina po Stevově smrti pokračuje v jeho odkazu a dál provozuje zoologickou zahradu Australia Zoo v Queenslandu. „Můj táta po sobě zanechal tak silný odkaz, že bude mít dopad na další generace,“ napsala Bindi a dodala, že jeho život a odkaz „stojí za to oslavovat“.
O dojemný příspěvek se podělila také její matka Terri na svém Instagramu. „Po 20 letech kráčí smutek stále se mnou jako můj stín. S postupem času jsem ale získala větší nadhled a porozumění,“ poznamenala s tím, že společně strávili posledních šest týdnů před jeho smrtí. „Steve trávil čas s Bindi a Robertem, stavěl s nimi houpačky a lezl po stromech. Všichni jsme zpomalili. Zpomalil se i čas. Věřím, že každý z nás, skutečně každý, dostane možnost se rozloučit. Jen možná nevíme, že se právě loučíme,“ poznamenala.
Čtěte také
Na svého otce nezapomněl ani jeho syn Robert. Ten na sociální síti zveřejnil fotografii, na níž ho Steve drží ještě jako miminko, a připojil k ní krátký, ale výmluvný vzkaz: „Tvůj odkaz je věčný.“
Rejnok je méně nebezpečný než kráva
Přestože Irwin dennodenně riskoval život při setkání s nebezpečnými zvířaty, osudným se mu stal rejnok, kterému je podle údajů z roku 2021 celosvětově připisováno pouhých 17 úmrtí. Pro srovnání, krávy zabíjejí v průměru kolem 20 lidí ročně. „Ve skutečnosti je tak statisticky mnohem pravděpodobnější, že vás zabije padající prodejní automat než rejnok,“ uvádí web PADI.
Rejnoci jsou totiž obecně považováni za mírumilovné tvory a k útoku se uchylují především tehdy, když se cítí ohroženi. Co přesně se stalo v případě Steva Irwina, není zcela jasné. Podle kameramana Justina Lyonse, který se v době tragédie nacházel přímo s Irwinem, však mohl rejnok vnímat jeho stín jako siluetu žraloka tygřího, svého přirozeného predátora. „Pravděpodobně si rejnok myslel, že Steveův stín je žralok tygří, který se jimi běžně živí, a proto na něj začal útočit,“ vysvětlil tehdy Lyons.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lachtan Hugo není jediný. Kvůli lidské neopatrnosti uhynula v českých zoo i další zvířata
