KOMENTÁŘ Ondřeje Krutílka: Emisní normy CO₂. Naše automobilky už další šanci nedostanou
Ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Už v úterý představí Komise úpravu emisních norem CO₂, která je nejdůležitější součástí takzvaného automobilového balíčku. Ta rozhodne o tom, zda si Evropa udrží konkurenceschopný automobilový průmysl a dostupnou mobilitu, nebo zda budeme pokračovat cestou, kterou určují cíle, které sice na papíře vypadají dobře, ale ve skutečnosti jsou od začátku odsouzeny k neúspěchu.
Abychom tomu zabránili, je třeba opravit samotné základy, na kterých EU svou legislativu v oblasti automobilového průmyslu postavila. Prvním krokem musí být revize cílů pro rok 2030, zrušení zákazu spalovacích motorů v roce 2035 a obnovení flexibility, aby všechny technologie snižující emise mohly přispět k dosažení cílů opřených o realitu.
ČTĚTE TAKÉ: Čínská tržiště drtí obchodníky. Expert upozornil na nebezpečné zboží i důsledky pro Česko
Musíme se přestat tvářit, že stávající emisní pravidla CO₂ pro osobní automobily a dodávky budou fungovat přesně tak, jak si to tvůrci politik před lety představovali.
Tato pravidla byla navržena pro jiný svět – svět s levnou energií, bezproblémovými dodavatelskými řetězci a svižně rostoucí důvěrou spotřebitelů v bateriové elektromobily (BEV). Tento svět ale již neexistuje.
Na papíře skvělé, v praxi nereálné
Jak se mění svět, evropské automobilky čelí tlaku, jaký jsme za poslední desetiletí nezažili. Globální konkurence sílí, obchodní bariéry rostou a dodavatelské řetězce jsou nestabilní. Zatímco USA eliminují rizika, Evropa je čím dál tím více závislá na Asii, pokud jde o klíčové materiály a technologie pro elektromobily. Závod o dekarbonizaci vozidel se stal spíše závodem o život. Závodem o existenci celého evropského automobilového průmyslu.
Čtěte také
Už teď vidíme dopady rozporu mezi „dobrými úmysly“ a realitou: ztrátu pracovních míst v klíčových částech výrobního řetězce, menší dostupnost aut pro rodiny s nižšími a středními příjmy. A také zatímco v několika členských státech dochází k rychlému nárůstu popularity elektromobilů, v mnoha jiných naopak zájem stagnuje.
Současný regulační rámec však předpokládá opak: stabilní poptávku po elektromobilech napříč EU, robustní evropský dodavatelský řetězec pro baterie, levnou obnovitelnou elektřinu dostupnou v režimu 24/7/365 a rychlé a masivní rozšíření nabíjecí infrastruktury ve všech unijních státech.
Nic z toho se však nestalo.
Mezitím se naše firmy potýkají s vysokými výrobními náklady, složitými předpisy a rostoucím globálním tlakem. Evropa tak riskuje ztrátu průmyslové kapacity právě ve chvíli, kdy ji potřebuje posílit.
Za těchto podmínek nebudou cíle pro roky 2030 a 2035 naplněny.
Samo o sobě by bylo obrovským úspěchem, pokud by byl v roce 2035 každý druhý automobil prodaný v Evropě poháněn elektřinou. Namísto ocenění tohoto úspěchu by však současná regulace tento úspěch „odměnila“ pokutami a donutila by naše automobilky nakupovat emisní kredity od zahraničních konkurentů.
To je samozřejmě sebedestruktivní.
Tranzice na bezemisní dopravu, kterou si lidé nemohou dovolit a kterou firmy nemohou naplnit, je tranzice, která nikomu neprospěje.
Proč se zaměřujeme pouze na nové prodeje?
Ve střední a východní Evropě je tato propast ještě větší. Nižší kupní síla a závislost na starších vozech vylučují z této tranzice miliony občanů.
Čtěte také
Evropa obnovuje svůj vozový park sotva o 4 % ročně. V České republice je průměrné auto 16,5 let staré a toto číslo se každým rokem zvyšuje. Když se nové automobily stanou příliš drahými a preferované modely nebudou dostupné, lidé si starší, a tedy více znečišťující automobily ponechají déle. To bude přímý důsledek dnešního nastavení.
I kdybychom v roce 2035 přestali vyrábět spalovací motory, vozidla registrovaná do roku 2034 budou v 50. a na počátku 60. let 21. století stále jezdit. Současná pravidla týkající se emisí CO₂ se zaměřují prakticky jen na nové prodeje, zatímco většina emisí pochází z vozidel, která už na silnicích jsou. Místo toho, abychom podporovali řadu alternativních technologií k jejich snížení, zavíráme si dveře a vydáváme se cestou vedoucí výhradně k vozidlům s elektrickým pohonem.
Dobrým příkladem jsou paliva s neutrálními emisemi CO₂. Technologie existují, ale chybí politická vůle. Jelikož v současné době nelze tato paliva počítat do plnění emisních limitů, neexistuje reálný ekonomický důvod pro jejich rozšíření – a to i přesto, že jsou tou nejlepší možností, jak snížit emise u všech aut. Totéž platí pro pokročilé hybridy a koncepty aut s prodlouženým dojezdem. Pokud pravidla dotlačí výrobce k jedinému řešení, vše ostatní nakonec zmizí. Ne proto, že by technologie nefungovaly, ale proto, že regulační rámec je činí komerčně nevýhodnými.
Proč by měla být klimatická politika dogmatická, když pragmatismus přináší lepší výsledky?
Důvěryhodná klimatická strategie nemůže vše vsadit pouze na jeden pohonný systém. Evropa potřebuje širší sadu nástrojů ke snížení emisí – jak emisí z nových vozidel, tak z desítek milionů vozidel, která jsou již v provozu. Neexistuje jediné dokonalé řešení, které by vyhovovalo všem kupcům 11 milionů ročně prodaných vozidel. Odpovědí musí být široká škála pohonných systémů odpovídajících konkrétním potřebám. Jinými slovy, technologická neutralita.
Lekce z minulého legislativního období
Poslední revize norem pro emise CO₂ byla v Evropském parlamentu téměř výhradně nazírána environmentální optikou, protože umožnila Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI) prosadit svou vizi. Výsledek je dnes patrný: rámec, který je silný v ekologických ambicích, ale slabý v proveditelnosti.
Čtěte také
Automobilové normy CO₂ již nejsou okrajovým nástrojem pro ochranu životního prostředí. Jedná se o jednu z nejdůležitějších evropských legislativ zasahujících do průmyslové politiky, výzkumu a vývoje a energetiky. Právě tyto normy teď určují, kde se budou stavět továrny a zda evropská produkce zůstane konkurenceschopná.
Proto by měla nadcházející revize v europarlamentu probíhat ve společné proceduře, při které dva výbory spolupracují jako rovnocenní partneři. Zatímco výbor ENVI by vnášel environmentální ambice, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) by přidal realismus potřeb našeho průmyslu a zaměření na technologie a inovace.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
To je minimální požadavek pro vyvážené a odpovědné vytváření právních předpisů v oblasti, která se týká více než 13 milionů pracovních míst a každé evropské domácnosti vlastnící automobil.
Osobně jsme odhodláni konstruktivně pracovat na vytvoření takového rámce pro CO₂, který bude důvěryhodný nejen v teorii, ale i v praxi. Rámce, který odstraní ideologický zákaz v roce 2035, zachová technologickou otevřenost, posílí konkurenceschopnost průmyslu a zajistí, že mobilita zůstane cenově dostupná.
Tentokrát ale musíme správně nastavit základní parametry. Naše automobilky už další šanci nedostanou.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nový trik prodejců při akčních slevách. Obalamucení zákazníci si naopak připlatí
europoslanec ODS
