Aleksandar Vučić vítá čínské letadlo
Nejen čeští vládní představitelé děkuji Číně za dodávky ochranných pomůcek proti šíření koronaviru. Ještě dál zašel prezident Srbska Aleksandar Vučić, který napsal osobní dopis čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi.
Vučić vyhlásil 15. března letošního roku se slzami v očích výjimečný stav v celém Srbsku. Při projevu na něm byly vidět silné emoce, mezi nimi i hněv. Srbský prezident vyzval spoluobčany, aby zůstali doma. Podle autora komentáře na webu švýcarského deníku Neuer Zürcher Zeitung Andrease Ernsta poté Vučić ve své řeči přitvrdil a pronesl: „Evropský sen skončil... V Evropě neexistuje solidarita, je to jen pohádka na papíře.“
Srbský prezident píše čínskému
Podle Vučiće sedí EU na svých lécích a na zdravotnickém materiálu, který má její země chránit před pandemií nemoci COVID-19, a o ostatní se nezajímá. „Proto jsem napsal dopis Si Ťin-pchingovi, ve kterém jsem ho netituloval příteli, ale bratře. Ale také příteli a bratře mé země. Jen Čína nám může pomoci!“ citoval dopis švýcarský list.
Ano, tato roztržka mezi nejzápadnější a nejdůležitější zemí Balkánu a Evropskou unií může znamenat „odklon“ a také výrazné zpomalení přístupových jednání. Ale samozřejmě také ještě větší náklonost k Číně. Může se stát Srbsko branou čínských zájmů na hranici EU? Na odpověď je ještě brzy, ale obrovský nárůst čínského vlivu je patrný. A nyní ještě patrnější. To, co přijde, se vyvine ze současné krize a především z postoje EU.
Balkán již skoro tři desítky let žije v napětí, jaká bude jeho role po rozpadu bývalé Jugoslávie. Slovinsko hned v první vlně a později i Chorvatsko zamířily do EU. Ostatní země se s Unií spíše dohadují. Také proto, že Brusel po zkušenostech z Bulharska a Rumunska nechce přiijmout další chudé a poněkud problémové země. Jenže ani jim nechce zcela zabouchnout dveře, právě kvůli vlivům nejen z Číny, ale také z Ruska a Turecka. Ty během koronové krize působí jako katalyzátor. Malé trhliny se stávají hlubokými jizvami. Na druhé straně se z opatrného přibližování může stát pevný svazek.
I Češi se podepsali pod kontrast
Číňané nejsou na Balkáně žádným nováčkem. To se ví, protože je vidět, jak říše z Asie vyplňuje vakuum na Balkáně, které tam nechávají váhaví Evropané, především ti z EU. Je to Peking se svými mnohomiliardovými investicemi, který zlepšuje balkánskou infrastrukturu, buduje dálnice, staví vysokorychlostní koridor mezi Bělehradem a Budapeští, tedy maďarskou metropolí a hlavním městem jedné z členských zemí EU. Balkánské státy jsou zadlužené, ale ani přes rozvoj z investic mnoho nevytěží, protože Číňané většinu prací a dodávek objednávají u svých firem.
Přesto všechno je nyní „bratr“ Si Ťin-pching mužem činu, kdežto Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, je „zodpovědná“ za pěkná slova.
Kontrast podle Neuer Zürcher Zeitung nemůže být větší. Deník zmiňuje českou „krádež“ humanitární pomoci Italům, tedy souboj uvnitř Evropské unie. Zatím do řeckých Atén, ale také do Bělehradu míří letouny z Číny s miliony masek, respirátorů a jiných pomůcek. V televizi pak lze vidět záplavu čínských vlajek a prezidenta Vučiće, který děkuje „bratrovi“ a slaví „ocelové přátelství“.
