Projev prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského na Mnichovské bezpečnostní konferenci
Spojené státy vyvíjejí nátlak na evropské země, aby převzaly hlavní zodpovědnost za obranu svého kontinentu. Podle agentury AP se i proto v tichosti pracuje na plánu vyslat evropské vojáky na Ukrajinu. Naráží však na problémy s formováním obrovské síly, která by dokázala odstrašit Rusko před dalším útokem. Jde o nejdůležitější rozhodnutí letošního roku, tvrdí experti.
Na starém kontinentě panují obavy, že o míru na Ukrajině budou Spojené státy jednat s Ruskem bez účasti evropských zemí a Kyjeva. Proto se formuje skupina států, která by ráda vyslala vojáky do napadené země. „V čele tohoto úsilí stojí Velká Británie a Francie, podrobnosti však zatím nejsou známé,“ uvedla agentura AP.
ČTĚTE TAKÉ: Evropa potřebuje svou armádu. Rusko nechce mír, brzy přesune vojáky blíž k NATO, řekl Zelenskyj
Evropské státy nechtějí příliš odkrývat své karty, aby ruský prezident Vladimir Putin nezískal výhodu v jednání o ukončení války, kterou rozpoutal v únoru před třemi lety.
„Nebudu zacházet do konkrétních možností. Přiznávám ale, že pokud bude mír, tak je potřeba poskytnout Ukrajině nějakou bezpečnostní záruku a Velká Británie v tom bude hrát svou roli,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.
Jedná se o nejdůležitější rozhodnutí roku
Podle AP se v prosinci v bruselské rezidenci generálního tajemníka NATO Marka Rutteho sešli ministři Dánska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Polska a Velké Británie s ukrajinským prezidentem Zelenským. Mezi účastníky byli i nejvyšší představitelé Evropské unie, píše agentura AP.
Na začátku roku 2024 francouzská hlava státu Emmanuel Macron nevyloučil nasazení evropských vojáků na Ukrajině, což pobouřilo zástupce Německa a Polska. Se svým názorem zůstal Macron osamocený. Právě na formování evropských jednotek navázalo jednání v Rutteho rezidenci.
O seskupení mírových sil se vedou diskuse delší dobu, ale žádná země dosud nepřišla s konkrétním plánem. Své spojence zburcoval v sobotu ráno Volodymyr Zelenskyj, který na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k vytvoření evropské armády. Dále upozornil, že u jednání o míru musí být i Evropa.
Podle serveru Politico, který v lednu mluvil s dvěma evropskými diplomaty, se jednání soustředí na sestavení odstrašující armády, kterou utvoří až 50 000 vojáků z pěti či šesti různých evropských zemí.
„Je to nejdůležitější rozhodnutí, které budou muset Evropané v roce 2025 učinit,“ řekl bývalý rakouský armádní plánovač Franz-Stefan Gady k vytvoření mohutné vojenské síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že evropský kontingent by muselo tvořit 100 tisíc až 150 tisíc vojáků. Kyjev dále vedle pozemní pěchoty žádá i leteckou podporu.
Kdy evropští vojáci zamíří na Ukrajinu?
Problémem však je, že evropské státy nedokážou rychle shromáždit tak robustní armádu. Emmanuel Macron v pátek pro Financial Times uvedl, že nasazení obrovských sil je přitažené za vlasy. „Musíme dělat kroky, které jsou přiměřené, realistické, promyšlené a dojednané,“ řekl francouzský prezident.
Každý stát Evropské unie má totiž jiná pravidla pro nasazení svých vojáků. Itálie je limitovaná ústavou, Němci nebo Nizozemci potřebují schválení svého parlamentu. Polsko je opatrné kvůli napjatým vztahům s Ukrajinou od dob 2. světové války.
„Jsme ve velmi rané fázi,“ řekl pro AP estonský ministr obrany Hanno Pevkur během Mnichovské bezpečnostní konference. Podle Pevkura nyní probíhají různé debaty a vzniká spousta spekulací, přesto je pro Evropu zásadní pochopit, jak by mohla vypadat linie dotyku mezi Ukrajinou a Ruskem.
Pokud obě strany konfliktu sníží své síly podél tisíc kilometrů dlouhé frontové linie na pár tisíc, pak není problém, aby tam byla i Evropa, cituje AP Pevkura. Estonský ministr obrany dále poznamenal, že by nasazení evropských vojáků bylo mnohem těžší, kdyby na východě Evropy stále vřel konflikt.
Jen silná armáda odstraší Rusko
Přítomnost vojáků ze zemí EU s jistotou ovlivní samotná mírová dohoda. Experti však podle AP varují, že za současné situace by Evropa musela nasadit silnější a početnější kontingent než mírové síly ve stylu modrých přileb OSN.
Bývalý šéf francouzské vojenské mise při OSN Dominique Trinquand pro AP uvedl, že tyto jednotky jsou vhodnější pro nasazení v oblastech, které jsou mnohem stabilnější.
„Musí jít o skutečnou sílu, aby Rusové věděli, že když budou cokoliv zkoušet, tak tou silou budou rozdrceni. Můžete si být jisti, že Rusko ji bude testovat,“ řekl bývalý velící generál americké armády v Evropě Ben Hodges v lednu na akci think tanku European Policy Centre.
Pokud Evropa pošle na Ukrajinu své síly, musí podle Hodgese nasadit úplně vše: letectvo, velké pozemní síly, bezpilotní letouny, protivzdušnou obranu a také rakety. „Pokud tam půjdou s partou modrých přileb s puškami, tak budou rozdrcení,“ řekl Hodges.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ukrajina si nemůže diktovat, jen nabízet, míní Lepš. Existuje jediný reálný scénář, dodal Joch
