Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) existuje řada důvodů, proč zachovat věkovou hranici u prvovoličů na současných 18 letech. Nebrání se ale diskusi, řekl ve středu novinářům před zasedáním vlády v Jeseníku. Prezident Petr Pavel v úterý při návštěvě Moravskoslezského kraje prohlásil, že by pravděpodobně byl pro snížení hranice na 16 let. Mladí lidé totiž podle jeho zkušeností mají dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko.
„To je debata, která se opakovaně objevuje, určitě ji můžeme vést. Myslím si, že existuje i řada dobrých důvodů, proč zachovat tu hranici 18 let. Ono to i souvisí s dalšími typy odpovědnosti a věcí, které vám legislativa přisuzuje podle věku,“ uvedl Fiala.
ČTĚTE TAKÉ: Pekarová: Do eurovoleb můžeme jít bez ODS. Na to potřebuje TOP 09 výrazného lídra, říká expert
Obdobný názor má i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Osobně bych se hlubší diskuzi nebránil. Není to však pouze o věku, kdy půjdou lidé volit. Jde o to, kdy obecně vznikají práva a povinnosti, kdy jste plně právně způsobilý. Volby jsou jedním dílem. Vytrhnout pouze jednu myšlenku je hezké, ale z pohledu občana a jeho práv ne úplně komplexní úvaha,“ sdělil v pořadu Právě dnes na CNN Prima NEWS.
Snížení věkové hranice u volebního práva na 16 let je téma, které se řeší v některých dalších zemích. Například v Německu poslanci tamního Spolkového sněmu už rozhodli, že do europarlamentu budou moci volit lidé od 16 let. Podobné úvahy mají i zástupci některých spolkových zemí. Podle některých zastánců by to vedlo k vyšší volební účasti. Odpůrci argumentují tím, že od sebe nelze oddělovat věkové hranice pro plnoletost, právní odpovědnost a právo volit.
V Česku o snížení hranice u obecních voleb hovořili před lety například zástupci STAN či Strany zelených. Aktivní volební právo od 16 let mají obyvatelé Nikaragui, Brazílie či Rakouska. Obyvatelé Malty, Estonska mohou v 16 letech volit v komunálních volbách.
