Fištejn: Zastavením palby by Putin přiznal totální porážku. Z Ukrajiny je vojenská velmoc
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Mise Trumpových vyslanců průlom nepřinesla.
Zastavení palby by pro Putina znamenalo porážku.
Z napadené země se stala evropská vojenská velmoc.
Proč je Kyjev k příměří ochotnější než Moskva?
Víkendová návštěva dvou amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kremlu a následně i v Kyjevě nepřinesla zásadní průlom v nastartování mírových jednání. Zástupci USA ve skutečnosti zjišťovali, jestli je některá ze stran připravena ustoupit ze svých dosavadních požadavků, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS publicista Jefim Fištejn.
„Jen někdo naivní by mohl očekávat, že návštěva dvou vyslanců prezidenta Trumpa v Moskvě a pak i v Kyjevě přinese zásadní posun,“ uvedl na CNN Prima NEWS Jefim Fištejn. Podle něj chtěl Trump hlavně zjistit, jestli existuje možnost velkého posunu, který by mohl před volbami prezentovat jako svůj politický nebo strategický úspěch.
ČTĚTE TAKÉ: Kyjev opět pod palbou ruských raket, ve městě hoří budovy. Ukrajinci zaútočili na Saratov
Problémem je fakt, že Vladimir Putin nemá důvod v tuto chvíli ustupovat. Rusko totiž také čekají volby a ruský prezident by případné ústupky jen obtížně vysvětloval jako úspěch. „Vývoj na bojišti rozhodně pro Putina nevypadá dobře a nemohl by to předložit svému obyvatelstvu jako důkaz svého úspěchu,“ domnívá se Fištejn.
Podle publicisty je právě postavení Vladimira Putina hlavním důvodem, proč Moskva není připravena přistoupit ani na zastavení bojů. „Pro Putina by každé zastavení palby, natož formální příměří na současné frontové čáře, bylo přiznáním nejen neúspěchu, ale totální prohry, doslova porážky,“ míní.
Ruské vedení během války nedosáhlo žádného ze svých deklarovaných cílů. Moskva hovořila o změně ukrajinského režimu a demilitarizaci Ukrajiny, výsledek je ale opačný. „Za dobu války se z provinčního, zapadlého státního útvaru stala vojenská velmoc v Evropě. Ukrajina má dnes armádu početnější než řada evropských států a Putin vlastně dosáhl pravého opaku toho, co původně deklaroval,“ upozornil Fištejn.
Rozhodující proto nebude současná diplomatická iniciativa, ale další vývoj na bojišti a schopnost Ruska zvládnout další válečnou zimu. Ukrajina podle Fištejna už několikrát ukázala, že je schopna přežít období energetických krizí. Pokud Rusko během zimy nedokáže udržet vojenské tempo a zároveň bude čelit ekonomickým a logistickým problémům, může se jeho vyjednávací pozice na jaře změnit.
Čtěte také
Co by Ukrajina získala příměřím?
V tuto chvíli se nabízí otázka: Co by Ukrajina získala, kdyby souhlasila se zastavením palby na současné frontové linii, když Rusko stále okupuje přibližně pětinu jejího území? Rusko podle Fištejna část ukrajinského území okupuje už od roku 2014 a rozsah současné okupace je ve srovnání s předchozími lety menší. Příměří by navíc znamenalo začátek nové etapy, ve které by se už nehrálo pouze o územní zisky, ale o to, která země bude schopna rychleji obnovit svou ekonomiku.
Ukrajina by podle Fištejna mohla těžit z pokračující podpory Západu a z rozsáhlé mezinárodní spolupráce. „Rusko bude mít ve své moci rozbité, zničené území Doněcké a Luhanské oblasti, zatímco Ukrajina bude mít spojenectví Západu, který platí víc,“ konstatoval.
Právě v tom podle publicisty spočívá současný paradox. Ukrajina může mít podle něj motivaci přistoupit na příměří, přestože by znamenalo dočasné zmrazení konfliktu na linii, kde část jejího území zůstává okupována. V případě Ruska je situace podle Fištejna opačná.
Pro Ukrajinu by příměří mohlo znamenat možnost soustředit se na obnovu země, další integraci se Západem a posilování vlastní ekonomické a vojenské pozice. Pro Putina by naopak zastavení války bez dosažení původních cílů znamenalo nutnost vysvětlit ruské veřejnosti, proč byla válka vedena a proč její výsledek neodpovídá původním plánům Kremlu. „Proto si myslím, že Ukrajina je ochotna přistoupit na ty podmínky, zatímco Rusko ochotno není. Pro Rusko je to porážka,“ uzavřel Fištejn.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velká ztráta pro Rusy, přišli o dvě moderní stíhačky. Ukrajinci zasáhli bombardér na Krymu
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
