V okolí většiny světových letišť mají piloti dostatečný manévrovací prostor, díky kterému mohou v poklidu dosednout na ranvej. Existují ale letiště, která jsou pro řadu pilotů noční můrou. Na takových místech přistání komplikují útesy, hory, vítr či budovy. Těžko se pilotům přistává hlavně v exotických rájích, kde jsou mnohdy ranveje kratší.
Za jednu z nejhůře dostupných ranvejí může Napoleon Bonaparte, slavný francouzský vojevůdce, který dožil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena uprostřed Atlantiku. Právě tam teprve před pár lety vyrostlo letiště, které láká do exotického ráje mimo jiné fanoušky historie.
Jenže vybudované letiště dostalo krátce po otevření titul „nejnepotřebnějšího letiště na světě“. Jednak ho nevyužívá příliš mnoho lidí, ale hlavně je těžko přístupné. Jeho ranvej se rozkládá blízko útesů a oceánu. Na místě tak mohou přistávat jen speciálně vyškolení piloti, a to ještě výhradně za dobrých povětrnostních podmínek.
Zadržet dech při přistání musí pasažéři také při cestě na ostrov Madeira. Vyhledávaný turistický ráj pod správou Portugalska láká krom exotiky na těžko přístupnou ranvej. Piloti musejí při přistání proletět těsně nad silnicí, tunelem a dosednout na dráhu.
Smrtelně nebezpečná ranvej
Opravdu o život pak jde při přistávání na ranveji na karibském ostrově Svatý Martin. Letadla tam před dosednutím na ranvej proletí nad hlavou turistů, kteří se sluní na pláži. V roce 2017 tam došlo k tragédii, kdy jedna žena vylezla na letištní plot a sežehl ji žár z motoru prolétajícího letounu.
Nepokrytým hazardem je pak přistávání na letišti v asijském Bhútánu. Piloti tam musejí na ranvej ve výšce 2,2 kilometru přistávat jen ve dne. Tamní řídící věž totiž nemá žádný radar a jediným vodítkem pilotů při navigaci jsou tak vlastní zkušenosti.
Jen pilotní elita pak může přistávat na letišti v London City, které je prakticky poloostrovem na Temži. Kdo nestihne včas vzlétnout, zřítí se do vody. Při přistání musejí navíc piloti v luxusní čtvrti kličkovat mezi mrakodrapy.
