GLOSA: Macinkova ostuda a irelevantní Trump aneb My už nepatříme na Západ?


„Časy se mění, co bylo dnes, zejtra není,“ zpívá se v jedné písni, jejíž slova se dají na dnešní dobu vztáhnout naprosto dokonale. Po čtyřech letech hysterických výkřiků, že „patříme na Západ“, jsme se najednou ocitli v situaci, kdy je Západ vlastně tak trochu „fuj“. Paradoxně to ale netvrdí nově nastoupivší vláda, o níž jsme naopak slýchali, jak nás zaručeně potáhne na Východ. Tvrdí to bývalá vláda a její sympatizanti, kteří si přitom z patření na Západ udělali svého druhu náboženství.

Pokud by se naplnila slova velkého proroka Petra Fialy, byly by už touto dobou v Praze dávno ruské tanky a prezident Putin by žhavil dráty do Strakovy akademie. Realita je ovšem neúprosná a Petr Fiala se se svými vizemi zařadil do dlouhého seznamu falešných proroků, kteří věštili katastrofu, jež se nekonala.

ČTĚTE TAKÉ: Babiš střet zájmů nevyřešil, ČR může přijít o miliardy. Žalovat v zahraničí ale nebudu, tvrdí Kupka

Takže místo telefonátu od Putina se Andrej Babiš dočkal telefonátu od Donalda Trumpa a namísto tanků jsme měli mnichovskou bezpečností konferenci – díky níž se českému ministrovi zahraničí podařil tak solidní zásah ve světovém tisku a na sociálních sítích, o jakém se nesnilo ani Fialovi. A jeho ministru Janu Lipavskému už vůbec.

Po kladných ohlasech ve světovém tisku a poté, co se našemu ministrovi dostalo uznání od samotného Donalda Trumpa, bychom tedy teoreticky měli slyšet od současné opozice slova chvály a respektu na adresu vlády. Neb je celkem evidentní, že od dob Václava Havla nevzbudil za velkou louží nikdo tak přátelskou reakci, jako stávající šéf české diplomacie.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Jenže to bychom nesměli žít v Česku, kde voda teče a řeči se vedou – podle toho, jak se to zrovna komu hodí. Průběh a obsah jakékoli diskuse se tu nemilosrdně řídí starou latinskou frází „qui bono“, tedy v čí prospěch. A proto, že na úspěchu stávající vlády současná opozice žádný zájem mít nemůže, odehrává se celá diskuse v duchu Macinka udělal ostudu a na nějakém ocenění od Trumpa buďto nezáleží, nebo je to v očích našich „západniků“ dokonce považováno za něco, čím bychom se raději neměli chlubit.

V Česku už neexistují žádné jistoty

Jinými slovy, po letech halasného vyřvávání o tom, že patříme na Západ, jsme se najedou ocitli v situaci, kdy hlavní mocnost, jež tento Západ ztělesňuje, už nás vlastně nezajímá. Co říká jediný skutečný lídr Západu, tedy americký prezident Trump, je najednou irelevantní, protože.... protože, no prostě proto, že Trump.

Jisté je, že všichni notoričtí „patřiči“ na Západ by teď měli slastně vrnět blahem, protože nikdy za poslední dobu neměla česká diplomacie lepší linku do Bílého domu, než nyní. Místo vrnění však slyšíme chřestit brnění a slýcháme hlasy, jestli je vůbec dobře se v takové společnosti ukazovat. Trump, který se jen snaží o to, aby Západ byl znovu „tím“ Západem, už tedy není našim „západnikům“ dost dobrý.

A takhle je to v Česku v posledních letech se vším. Neexistují žádné jistoty, protože všechno se mění podle situace, podle toho, co se jak komu zrovna hodí. Tak dlouho se tu neochvějně tvrdilo, že  prezident nemá možnost nejmenovat navržené ministry, až najednou ti samí lidé hledají argumenty, proč tentokrát prezident takové právo má. Tak dlouho se tu rozprávělo o zatahování na Východ, až se najednou bagatelizují pozitivní vazby na Západ. A tak dlouho se teatrálně halasilo, že patříme na Západ, až nám najednou lídr Západu není dost dobrý.

Časy se mění, co bylo dnes, zejtra není a čert aby se v tom vyznal...

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trump se mě ptal, jestli jsem viděl, že mě pochválil. O Česku mluvil moc pěkně, řekl Macinka