Goláň chce zdravotní benefity bez stropu. Senát rozhodne ve středu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Senát rozhodne o zrušení limitu benefitů.
Goláň chce odstranit strop pro zdravotní výhody.
Firmy by nemusely hlídat roční čerpání částek.
Zabrání negativní výčet zneužití systému?
Senátor Tomáš Goláň (ODS) Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Senátní výbory minulý týden projednaly zákon o EET včetně změn zdravotních benefitů. Tomáš Goláň (ODS) chce při dalším projednávání zrušit jejich roční limit a zachovat jasné mantinely proti zneužívání. Podle zaměstnavatelů by jednodušší režim mohl zvýšit ochotu firem investovat do zdraví a přivést do zdravotního systému další soukromé peníze.
Předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS), profesí daňový poradce, chce předložit úpravu, která by zdravotní benefity zcela odstropovala. Plénum Senátu má o zákonu hlasovat ve středu. Goláň zdůrazňuje i administrativní přínos: firmám by odpadlo průběžné sledování, kolik z ročního limitu už zaměstnanec vyčerpal.
Sněmovnou schválená podoba ponechává zdravotní benefity pod ročním limitem. Goláň chce tento strop odstranit a současně zachovat jasná pravidla proti zneužívání.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš si chce posvítit na Klempířovu kulturní politiku. Samozřejmě budu reagovat, uvedl
Zdravotní nepeněžní benefity jsou dnes pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a odvodů pojistného do ročního limitu 48 967 korun, tedy do výše průměrné mzdy pro rok 2026. Goláň chce tento strop odstranit.
Současně navrhuje negativní výčet toho, co zdravotním benefitem není. Ten by mohl vyloučit například kosmetické procedury či lifestyle služby bez vazby na zdravotní péči nebo jiné služby, u nichž zdravotní charakter není převažující.
„Z pohledu daňového poradce mi nedává smysl, aby volnočasové benefity byly bez stropu, zatímco zdravotní benefity zůstaly limitované. Chci ten rozdíl odstranit a současně ponechat jasné mantinely proti zneužívání,“ říká Tomáš Goláň (ODS).
„Větší prostor pro zdravotní benefity znamená větší prostor pro prevenci, léčbu i rehabilitaci a také pro soukromé peníze, které mohou zaměstnavatelé do zdraví svých lidí investovat,“ dodává.
Konec zastropování
Pokud Senát Goláňovu úpravu přijme, zdravotní benefity přestanou být zastropované. Pro firmy by tak odpadlo hlídání ročního limitu a současně by získaly větší prostor podporovat péči o zdraví zaměstnanců podle jejich skutečných potřeb.
„Zaměstnavatelé mohou do prevence a péče o zdraví přinést významné soukromé peníze. Pokud má stát zdravotní benefity podporovat, nemá smysl nechávat je pod limitem, zatímco jiné typy benefitů se uvolňují,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Ekonomický argument je podle zastánců změny zřejmý. Zdravější zaměstnanci méně chybí v práci, déle zůstávají aktivní a snižují tlak na zdravotní systém. Nemocnost práceschopné populace zároveň snižuje výkon ekonomiky. Firmy proto mají se státem společný zájem na tom, aby se více investovalo do prevence a péče o zdraví.
Goláňův návrh má tento prostor rozšířit i na služby, které nejsou součástí zvláštního preventivního seznamu. Pokud splní podmínky zdravotního benefitu, roční strop by se na ně už nevztahoval.
Týká se to například rehabilitací, fyzioterapie, psychologické péče nebo dalších zdravotních služeb. Právě u nich by zrušení stropu mohlo otevřít širší prostor pro podporu ze strany zaměstnavatelů.
Podle zaměstnavatelů je jednoduchost režimu důležitá i pro ochotu firem investovat do zdraví. Čím méně administrativních bariér a omezení, tím větší prostor může být pro soukromé peníze, které by jinak do prevence, léčby nebo rehabilitací nemusely přijít.
„Výsledek může být významný nejen pro zaměstnance, ale i pro zdravotnictví. Čím více soukromých peněz dokážeme přivést do prevence a péče o zdraví, tím lépe pro celý systém,“ říká Prouza.
Jednodušší režim, více prostoru pro soukromé peníze
Goláňův návrh by zrušil limit u zdravotních benefitů jako celku. Zvláštní režim vybraných preventivních plnění schválený Sněmovnou by přitom zůstal zachován. Pro zaměstnavatele je ale podstatné, že u zdravotních benefitů by už nemuseli sledovat roční strop a mohli by podporu zdraví nastavovat bez této hranice.
„Chápeme, že stát chce mít jistotu, že daňové zvýhodnění nepůjde na služby, které se zdravím nemají nic společného. Proto dává smysl negativní výčet. Není ale důvod nechávat skutečné zdravotní benefity pod stropem,“ uzavírá Prouza.
O zákonu má ve středu hlasovat plénum Senátu. Pokud senátoři přijmou Goláňovu úpravu, vrátí se návrh zákona s pozměňovacím návrhem do Poslanecké sněmovny. Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2027.
