Hana Marvanová

Bude až na příští vládě, jak naloží s financováním veřejnoprávních médií, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS šéfredaktor webu Deník.to Marek Stoniš s tím, že současné navyšování z pera vládních poslanců považuje za skandální. Komentátor Thomas Kulidakis se divil tomu, proč představitelé kabinetu „tlačí“ toto téma v době, kdy by měli řešit jiné zákony. Zvyšování poplatků, které je součástí velké mediální novely, ve středu schválil Senát.

Senát by měl ve středu rozhodnout o navýšení poplatků pro veřejnoprávní média, které je součástí velké mediální novely. Někteří senátoři jsou proti této úpravě – například senátor Zdeněk Hraba (za ODS) kritizuje nejen rozšíření plátců, ale i netransparentnost financování České televize. Francouzský právník Benoît Le Bret mimo jiné upozornil, že nové poplatky mohou být v rozporu s evropským právem. Senátorka Hana Kordová Marvanová (nestr. za Spolu) však apeluje na potřebu veřejnoprávních médií.

Česká televize opustila své původní záměry a nefunguje tak, jak by měla, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Zároveň prozradil, že bude hlasovat proti zvýšení koncesionářských poplatků. Pro se naopak vyjádří jeho kolegyně z horní komory Parlamentu Hana Kordová Marvanová (nestr. za Spolu).

Co pocítí Česko po vyhlášení vyšších cel amerického prezidenta Donalda Trumpa a jak ustojíme obchodní válku? O tom budou diskutovat v Partii Terezie Tománkové ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Následovat bude velká politická debata, v níž vystoupí senátorka Hana Kordová Marvanová (za Spolu pro Prahu), senátoři Jiří Čunek (KDU-ČSL), Martin Bednář (ANO) a poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Pořad sledujte v neděli v 11:00 na CNN Prima NEWS, Primě nebo on-line v tomto článku.

Senátem prošel veterinární zákon, jehož součástí je i uzákonění rituální porážky na českých jatkách. Senátor Václav Láska pro CNN Prima NEWS vyjádřil obavu, že zvíře může při omráčení elektřinou trpět. Senátor Starostů Petr Štěpánek se však při jednání v horní komoře Parlamentu zákonu zastal s tím, že jde o humánnější přístup než doposud. Podobně to vidí i senátor Ondřej Lochman (STAN), který argumentoval tím, že zvířata nebudou muset trpět během převozu do vzdálených zemí, kde tento způsob porážky vyžadují.

Bezpečnostní složky musí být připraveny na podobné události, jako byla masová střelba na FF UK – policisté by například měli lépe pracovat s daty od mobilních operátorů a monitoringem sítí. Pro CNN Prima NEWS to sdělila senátorka Hana Kordová Marvanová (za KDU+ODS+TOP 09). Řadu mezer však stále spatřuje například v procesu schvalování zbrojního průkazu. Současně připomněla, že změny legislativy v tomto odvětví umožní například hlášení podezřelého nákupu většího množství zbraní.

Po tragických událostech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z loňského prosince policisté potvrdili, že u střelce, který spáchal sebevraždu, nalezli dopis. Stejnou písemnost našli v tentýž den i v domě v Hostouni, kde bydlel. V dokumentu se podle závěrů policie přiznal k dvojnásobné vraždě v nedalekém Klánovickém lese. O motivaci nejhorší masové střelby v dějinách Česka se ale nezmínil. Nejasnosti stále panují také ohledně údajného telegramového účtu střelce, na němž měl o hrůzném činu psát několik dní před činem 21. prosince 2023. Co o dopise a domnělých sociálních sítích útočníka víme s odstupem jednoho roku?

Telegramový účet, u něhož platí podezření, že patřil vrahovi z Filozofické fakulty, nebyl založen až po útoku 22. prosince 2023, domnívá se podle MF Dnes policie. Na profilu psaném v azbuce stálo, že jeho majitel chce zanechat co nejvíce bolesti. Kvůli editacím příspěvků až po smrti střelce si vyšetřovatelé nebyli jistí, zda šlo opravdu o jeho účet. Společnost Telegram odmítla s českou policií spolupracovat.

Obviňovat opozici, že odmítá korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí pouze z důvodu vlastních sobeckých záměrů, je nepřesný a zároveň nespravedlivý závěr. Původní návrh koaličních poslanců totiž skutečně vyvolával hned několik pochybností a nevyřčených otázek. Některé z nich se povedlo férově zodpovědět, mimo jiné díky zástupcům hnutí ANO, kterým se podařilo prosadit takzvané „přehlasování“. V čem tento pozměňovací návrh spočívá a proč je pro novelu volebního zákona zcela klíčový?

Korespondenční volba funguje dlouho v řadě zemí, například i na Slovensku. Měli jsme ji zavést už dávno. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Nestranička zvolená za Spolu mimo jiné vysvětlila okolnosti opozičního požadavku, který by Čechům žijícím v zahraničí zajistil možnost poslat hlas nejdříve poštou a poté jej případně upravit prezenčně na ambasádě.

Kolem korespondenční volby se objevily další pochybnosti. Senátoři upozornili, že návrh umožní Čechům v zahraničí poslat svůj hlas poštou, a pak si to třeba rozmyslet a jít volit znovu na ambasádě. I přes tuto výhradu ale všechny senátní výbory doporučily návrh schválit, a to beze změn.

Rodiny obětí střelby na filozofické fakultě půl roku čekají na informace, policie ale mlží. Je to vůči nim neuctivé a traumatizující, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS senátorka Hana Kordová Marvanová, která některé pozůstalé zastupuje. Podle ní vše stojí na ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) a policii, aby pochybnosti definitivně rozsekla, to se ale ani po jednání před poslanci nestalo. „Ať zasáhne premiér,“ navrhla Marvanová s tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) má v gesci Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a může si říct o informace, které chybí k vyplnění bílých míst.