Zákon zvyšující koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas může být v rozporu s evropským právem
Senát by měl ve středu rozhodnout o navýšení poplatků pro veřejnoprávní média, které je součástí velké mediální novely. Někteří senátoři jsou proti této úpravě – například senátor Zdeněk Hraba (za ODS) kritizuje nejen rozšíření plátců, ale i netransparentnost financování České televize. Francouzský právník Benoît Le Bret mimo jiné upozornil, že nové poplatky mohou být v rozporu s evropským právem. Senátorka Hana Kordová Marvanová (nestr. za Spolu) však apeluje na potřebu veřejnoprávních médií.
Názory na zvyšování poplatků pro média veřejné služby se různí i mezi senátory, kteří byli zvoleni za vládní strany. Hraba hlasitě kritizuje rozšíření plátců poplatků na uživatele mobilních telefonů a firem s větším počtem zaměstnanců. V případě mobilů hovořil o „plošné dani z internetu“.
K TÉMATU: Stát chce regulovat influencery s velkým dosahem. Podle politiků mají mnozí vliv jako TV
Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) již dopředu deklaroval, že navýšení nepodpoří. „Jsem přesvědčen, že se Česká televize rozvětvila tam, kde ji nevidím. Veřejnou službu vnímám jako objektivní zpravodajství, kterým se vyrovnává deficit ze soukromých médií,“ pronesl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Na možný problém v této změně na mediálním poli upozornil Le Bret. „Návrh přináší podstatné změny stávajícího režimu a zvyšuje úroveň státní podpory o více než 20 procent. Podle zákona je toto potřeba ohlásit ještě před schválením v parlamentu,“ uvedl ohledně takzvané notifikace Evropské komise.
Ministerstvo zůstává v klidu
Ministerstvo kultury prý ale vše důkladně prověřilo. „Kontaktovali jsme příslušné evropské úřady, zároveň jsme se dotazovali ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pozn. red.) a stojíme si za tím, že žádná notifikace není potřeba,“ popsal náměstek ministra kultury Michal Šašek. Oficiální záznam však neexistuje, což Šašek okomentoval s tím, že schází zápis, ale svědci existují.
Senátorka Kordová Marvanová však za zvyšováním poplatků stojí. „Potřebujeme jak soukromá média, která si konkurují a mají dostatečný prostor, ale potřebujeme i média veřejné služby, která plní veřejnou službu nejenom v úzkém slova smyslu, že vysílají vzdělávací pořady a zpravodajství, ale plnoformátovou televizi i rozhlas,“ řekla také v Partii.
Podle kritiků scházela před schválením diskuze
Kritici před schválením novely v dolní komoře Parlamentu v březnu vyčítali navrhovatelům, že se předtím nevedla dostatečná debata o roli médií veřejné služby ve společnosti. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) zdůraznil, že k poslední velké reformě došlo v roce 2011.
„Prvním cílem byla ekonomická stabilizace médií veřejné služby, druhým cílem je zachování rovnováhy na mediálním trhu,“ sdělil po schválení.
V případě České televize jde o navýšení o 15 korun na 150 korun, u Českého rozhlasu se zvýší o deset korun na 55 korun. Částka by se navíc měla rovněž navyšovat automaticky v reakci na vývoj inflace.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump je jako šachista, který neumí hrát a chce ty nejlepší soupeře, míní Zdechovský
