handicap

Koncem září se Justinu Castanedovi z USA začal plnit sen. Poprvé si zahrál univerzitní zápas amerického fotbalu a o pár zápasů později dal svůj první touchdown. Příběh mladého sportovce by nebyl tak jedinečný, kdyby se Justin nenarodil jen s jednou rukou. Navzdory fyzické překážce se vypracoval až na druhého quarterbacka a pro ostatní je inspirací. „Uvědomil jsem si, že musím pracovat tvrději než ostatní a podávat lepší výkony, abych tuto pozici získal,“ svěřil se v rozhovoru pro americkou televizi KGWN. Pro ty, kteří o něčem sní, ale druzí je shazují, má radu.

Přes padesát tisíc Ukrajinců přišlo ve válce o končetinu. Ve Lvově na západě Ukrajiny proto vyrostlo moderní středisko, které dává pacientům naději na normální život. Na výrobě pokročilých protéz spolupracuje se specialisty ze Spojených států a místní podnikatele učí, jak důležité jsou bezbariérové přístupy.

Kout na Šumavě zasáhla smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Anna Váchalová, která za sebou měla neuvěřitelný životní příběh. Její matka jí totiž krátce po narození v zápěstí uřízla obě ruce. I s takovým handicapem nicméně dokázala Váchalová vychovat tři děti a byla i poslankyní. Život ale zasvětila péči o invalidy.

Nepříjemný incident měla zažít 29letá Jennie Berryová v londýnském metru. Na zastávce zjistila, že výtah nefunguje a nemá se jak dostat po schodech nahoru. Nezbylo jí prý nic jiného, než se z metra vyplazit. Zaměstnanci podle jejích slov nejen nepomohli, ale ještě se ženě smáli a výtah zprovoznili, až když se dostala nahoru. Společnost, která zastávku provozuje, se omluvila a sdělila, že se případem zabývá.

Byl jsem opilý. Tak se hájí u středočeského krajského soudu devětatřicetiletý muž, který podle obžaloby zavraždil handicapovaného. Na jaře letošního roku shodil z mostu v Mladé Boleslavi bezbranného slepce do řeky. Ten se v Jizeře utopil. Tělo mrtvého muže řeka vydala až měsíc po hrůzném činu. Obviněnému hrozí, že za mřížemi může skončit až na 18 let.

Ačkoliv je 25letá Anička Muziková s mozkovou obrnou závislá na mechanickém a elektrickém invalidním vozíku, miluje sport. Již jedenáctým rokem se věnuje atletice – hodu kuželkou a diskem, přičemž hrdě reprezentuje Českou republiku. Ve sbírce má několik cen z mezinárodních akcí, ráda by však zabojovala o tu ve sportu nejprestižnější: medaili z paralympijských her. Kromě talentu je však potřebná i finanční podpora, kterou Aničce reprezentace ani klub nemůže poskytnout. Proto žádá o pomoc veřejnost.

Společnosti zaměstnávající lidi s handicapem a Národní rada osob se zdravotním postižením žádají navýšení státního příspěvku. Poukazují na to, že minimální mzda rostla a znovu se od ledna zvedne, podpora se ale nezměnila. Podle nich hrozí propouštění.

Letos uplynulo 25 let od založení neziskové organizace Borůvka Praha, o. p. s., která si vytyčila za cíl, ve spolupráci s Nadací Jedličkova ústavu, poskytnout pomoc lidem s tělesným postižením. Svými aktivitami, které zahrnují dopravu dětí do škol speciálně upraveným mikrobusem, fyzioterapie, tréninkový pracovní program i poradenství, poskytují klientům možnost zapojit se do společnosti. Své o tom ví i 38letá Simona Kofroňová, díky organizaci se zapojila do pracovního procesu.

Závěrečný závod seriálu Prima CUP v Mikulově vyšel na jedničku. Krásné slunečné počasí, úsměvy stovek cyklistů a jejich nadšení podpořit společně s Nadací ČEZ handicapové paralympijské sportovce. Tak by se dal shrnout finálový závod Škoda Auto Mikulov.

Třicetiletá Eliška Nováková z Brna slaví už pár let narozeniny dvakrát. Před deseti lety se totiž znovu narodila, když prodělala mrtvici a jak sama říká, doslova utekla hrobníkovi z lopaty. „Když jsem se probudila, byla jsem zmatená, nemohla jsem mluvit. Prognózy lékařů nebyly vůbec dobré,“ vzpomíná Eliška na procitnutí v nemocnici. Pro CNN Prima NEWS popsala, co u ní mrtvici v tak mladém věku způsobilo a jaké jsou její projevy, které mnoho lidí často přehlíží.

Závažné onemocnění změnilo Vladimírovi Dubovému z Ostravy život. Dříve aktivní, pracující člověk, který pomáhal ostatním a kultivoval společnost na Ostravsku, se musel naučit žít bez jedné nohy. Tu mu lékaři v důsledku nemoci amputovali nad kolenem. Později se jeho trápení prohloubilo, a to když přišel o všechny prsty na druhé noze. Ztratil práci, starým vozem nikam jezdit nemůže a je odkázán na invalidní vozík. To však chtějí změnit Vladimírovi přátelé, kteří založili na stránkách Donio sbírku. Má mu pomoci získat speciálně upravené auto, s nímž by byl opět soběstačný.