Kosti mamutů
Tisíce kostí, které archeologové našli, patří přibližně šedesáti až sedmdesáti býložravým mamutům kolumbijským. Tento druh obýval zejména region Severní Ameriky a největšího rozmachu se těšil před 35 tisíci lety. Vymřel zhruba před dvanácti tisíci lety. Uvedl to pro mexický deník Milenio archeolog Pedro Francisco Sánchez Nava z mexického Národního ústavu pro antropologii a historii.
„Nález takového rozsahu je pro zemi vědeckým milníkem. Je největší svého druhu,“ radoval se dále pro španělský National Geographic Sánchez Nava.
Měli na zabití podíl lidé?
Místo, na kterém byli mamuti nalezeni, bylo dříve břehem jezera Xaltocan. Podle archeologa mamuti uvízli v blátě a zemřeli. Zda na tom měli přičinění lidé, není jisté. V říjnu minulého roku totiž našli odborníci nedaleko současného místa nálezu i dvě člověkem vytvořené jámy na odchyt zvířat. „Je možné, že je lidé naháněli do hlubokého bláta, kde je pak lovili. Původní lidé měli velmi strukturovanou a organizovanou dělbu práce v souvislosti s lovem mamutů,“ vysvětlil Sánchez Nava.
Blízko nového nálezu bylo také lokalizováno patnáct pohřbených lidí z předhispánské doby. Odborníci předpokládají, že by se mohlo jednat o pohřbené zemědělce. Spolu s jejich kostmi našli i hliněné figurky, misky a kotlíky. Podle typu misek se archeologové vedeni Rubénem Manzanillou přiklánějí k hypotéze, že se jedná o keramiku typu Coyotlatelco, která byla charakteristická pro období mezi léty 650 až 1000 našeho letopočtu.
Místo letiště kulturní památka?
Jakmile 31 archeologů vykopávky na místě dokončí, chtějí jednotlivé kostry sestavit a vystavit v muzeu. „Momentálně začínáme sestavovat kostry. Jsem si jistý, že až skončíme, tak budeme mít více mamutů,“ dodal archeolog Sánchez Nava. Původní plán dokončení nového letiště v Santa Lucii byl plánován na rok 2022, tedy po dokončení vykopávek. S ohledem na „historické objevy“ však někteří lidé začali mluvit o tom, že místo by mělo být prohlášeno za kulturní dědictví a stát by jej měl ochránit. Hlavním iniciátorem této kampaně zahájené na digitální platformě change.org je antropolog Diego Prieto Hernánde. Vláda zatím na iniciativu nijak nereagovala.
