kulturní památka

Řemesla patří k člověku odnepaměti. Byť moderní doba některým z nich nepřeje jako dříve, jsou lidé, kteří je nenechají upadnout v zapomnění. Třeba kováři na jihu Čech. O tradici tohoto řemesla si v Nových Hradech můžete nejen nechat vyprávět, ale také si ho sami osahat.

Městská firma Prague City Tourism (PCT) připravila na březen a duben k výročí Prašné brány komentované prohlídky, řemeslné ateliéry, speciální poštovní známku i vědomostní kvízy. V březnu uplyne 550 let od položení základního kamene této památky. Od 19. do 23. března si mohou držitelé lítačky památku prohlédnout za snížené vstupné. V pondělí to uvedla mluvčí PCT Klára Janderová. Pozdně gotická brána pochází z roku 1475 a vcházely jí do města korunovační průvody českých králů.

V Česku máme přes čtyři stovky národních kulturních památek. Na seznamu těch nejvzácnějších je i 15 radnic. Nejmladší z nich je ta jablonecká, monumentální stavba ze třicátých let minulého století. Mimo jiné se tu můžete projet jedním z posledních funkčních oběžných výtahů, takzvaných páternosterů.

Budoucí podoba hlavního nádraží v Praze vyvolala mezi jednotlivými institucemi válku. Národní památkový ústav (NPÚ) se ostře ohradil proti výtce zadavatelů přestavby, tedy pražského magistrátu (MHMP), Správy železnice (SŽ) a pražského dopravního podniku (DPP), že odbavovací budova nádraží byla na poslední chvíli zapsána mezi kulturní památky. Ústav tvrdí, že zmíněné instituce památkáře ujišťovaly, že odbavovací hala zůstane zachovaná.

Plán na radikální přestavbu Hlavního nádraží v Praze naráží na zásadní problém. Jedna z nositelek autorských práv na současnou brutalistní odbavovací halu Daniela Bočanová totiž pro Lidové noviny uvedla, že bude bránit jakémukoliv zásahu do budovy. Návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects přitom počítá s částečným zbouráním stavby.

Dřevěné zastřešení pražského hlavního nádraží, s nímž počítá vítězný návrh na úpravu odbavovací haly a jejího okolí, nepřinese cestujícím v zimě a dešti příliš komfortu. Prostor bude navíc čelit náporu klimatu a holubů, kritizuje návrh dánských architektů bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Naopak jeho nástupce Zdeněk Hřib (Piráti) koncept brání a tvrdí, že se cestující zimy bát nemusí. Zmínil rovněž nutnost budovat odvážné stavby.

Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle nově zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Zdůraznila to mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic (SŽ), Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a místo ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla on-line petice.

Při ruském ostřelování Oděsy na jihu Ukrajiny bylo v nedělních večerních hodinách poničeno tamní Národní umělecké muzeum. Instituce byla založena v roce 1899 a v pondělí 6. listopadu oslaví výročí vzniku, což ve svém příspěvku na Telegramu glosoval i gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper, který o útoku okupantů informoval. Muzeum se navíc nachází v chráněné oblasti UNESCO. Po okamžité reakci této evropské organizace nyní volá Emine Džaparová, náměstkyně ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Při ruském útoku na město bylo zraněno osm lidí.

Česká pošta nabídla na portálu veřejné správy budovu na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů. Během 30 dnů o ni mohou projevit zájem státní instituce. Minimální cena je ve výši odhadu 1,325 miliardy Kč, řekl v pondělí mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Žatec a krajina žateckého chmele se v pondělí staly součástí světového dědictví UNESCO. O zápisu rozhodl mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Českou republiku to je sedmnáctý zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.

Ministerstvo kultury (MK) rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrola se týkala let 2019 až 2022, konkrétně 2,6 miliardy korun z šesti programů, jež resort rozdělil mezi 7 457 projektů. Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, které bylo podle nich v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé. Ministerstvo v reakci konstatovalo, že NKÚ nezjistil porušení rozpočtové kázně. Nedomnívá se, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní.