Dřevo, kámen, hlína, sláma. Přírodní stavitelství se nespoléhá na sádrokarton, ale vrací se k osvědčeným materiálům, které využívali naši předkové. Adam Trnka se k tomuto oboru dostal díky práci na slaměno-hliněných domech. Později pracoval i na moderních dřevostavbách a na řadě různorodých projektů v Čechách i zahraničí. Učil se od ostatních a nedávno si s kamarádem založil projekt Přírodní řemeslníci. Stačí, když za nimi přijde klient s nápadem, a oni se pokusí vymyslet, jak by se dal realizovat.
„Můžeme stavět z přírodních materiálů, aniž bychom uhnuli ze standardů a estetických nároků,“ vysvětluje Adam Trnka. Přírodní stavitelství je podle něj nejen řemeslem, ale také nastavením mysli. Kromě domů se tu buduje komunita a o stavbě se uvažuje komplexně. „Využívají se světové strany. Například na sever můžeme umístit silnou vrstvu hlíny. V kombinaci s prosvětlenou jižní stranou získáme energeticky nenáročnou stavbu,“ vysvětluje Adam Trnka, jak můžeme chytře využít to, co nám nabízí příroda. „Z přírodního stavitelství bude velký trend,“ říká a dodává, že už existují konference na toto téma v zahraničí i v Česku.
Jak to funguje
„Je typické, že přírodnímu stavitelství se nevěnují stavitelé,“ usmívá se Trnka. Sám je bývalý pedagog a grafický designér. Jenže měl pocit, že mu něco v životě schází. Vstal od počítače a začal se věnovat fyzické práci. Potkal další lidi, kteří původně byli právníci, IT pracovníci nebo dělali v administrativě. Všichni se dostali k přírodnímu stavitelství, protože jim přestal vyhovovat současný život v kancelářích. „Chtěli se ráno probudit a pracovat na něčem, co jim skutečně roste pod rukama a na čem jsou vidět reálné výsledky,“ vysvětluje Adam Trnka. „Cestoval jsem po Spojených státech a nechával jsem se najímat na rozličné stavby. Učil jsem se za pochodu. A když jsem i já začal dostávat zakázky, najímal jsem si profesionály, od kterých jsem se učil,“ vzpomíná na svoje začátky před deseti lety.
Rád pracuje v týmu nebo připravuje workshopy. Pokud někdo nemá dostatek financí na to, aby zaplatil celou práci, Přírodní řemeslníci ho za nižší cenu během několika dnů naučí konkrétní postup. Stačí, když si sežene spolupracovníky. Protože je přírodní stavitelství specifický obor, musí si často Adam Trnka vybírat, kterému projektu dá přednost. „Lidé mnohdy nechápou, co vlastně děláme. V přírodním stavitelství se neuvažuje krátkodobě. Použité materiály by měly být co nejblíže těm, které se běžně vyskytují v přírodě. Postupy jsou často zdlouhavější, třeba hlína prostě musí vyschnout. Odměnou je ale stavba, která bude mít dlouho životnost. Přesné číslo se odhadnout nedá, ale třeba omítky na starých domech tam jsou klidně i dvě stě let,“ tvrdí Trnka.
Podle něj se ukazuje, že současný přístup k stavitelství i urbanistice má mnohé nevýhody. „Nevyužívají se přírodní zákony a lidé mohou být v nových domech nešťastní nebo osamělí,“ vysvětluje. Takové stavby často vznikají doslova na zelené louce za hranicemi velkých měst. Není tu infrastruktura, není si kde nakoupit nebo se potkat s přáteli. Takový přístup k bydlení přírodní stavitelství odmítá.
Navíc se v dnešní době často používají materiály, které mají k přírodě daleko. „Vyzkoušel jsem si, že když spím v domě z přírodních materiálů, probouzím se odpočatý. Ve standardně postavených domech je ale suchý vzduch a po probuzení se necítím čerstvě,“ vysvětluje Trnka.
Přírodní stavitelství v paneláku
„Jakýkoli přírodní prvek je vždy plus. Stačí dřevěná podlaha, skříňka z masivu namísto dřevotřísky a lamina. Každý může udělat krok, na který si troufne,“ vybízí Adam Trnka a vysvětluje, že hliněná omítka může přijít i na stěny v panelovém domě. „Vybalancuje vlhkost, může mít různé odstíny a místnost se dá standardně vymalovat. Hodí se do obývacích pokojů nebo ložnic. Naopak pro koupelny a kuchyně moc vhodná není kvůli vlhkosti,“ dodává.
Hliněná omítka se prodává v pytlích, ale lze ji připravit i z toho, co má člověk na zahradě. Často se dá použít i hlína z výkopů. „Můžu tak zajet na stavbu a klienta naučit, jak omítku udělat z toho, co mu zbylo z kopání základů. Je potřeba vychytat poměr jílu a písku. Když kupujete omítku v pytlích, je už vše namíchané, když si ji připravujete sami, musíte zkoušet různé poměry.“
Pro koho je přírodní stavitelství
„Přitahuje lidi, kteří chtějí být venku v přírodě, vnímají krajinu, řeší specifický zdravotní problém nebo chtějí budovat komunitu,“ vysvětluje Adam Trnka. Často se o přírodní stavitelství zajímají lidé, kteří nechtějí splácet vysokou hypotéku. „Můžeme totiž stavět modulárně,“ vysvětluje Trnka. „S omezeným rozpočtem lze postavit něco malého a následně stavbu rozšiřovat. Je nutné si udělat plán a podle něj postupovat. Přírodní stavitelství směřuje ke komplexnímu řešení stavby a pozemku. Je dobré spolupracovat s architekty, staviteli a řemeslníky. Na stavbě by měli pracovat muži i ženy. Projekt musí splňovat podmínky estetiky a řemesla,“ vysvětluje Trnka.
Ve výsledku tak může být přírodní stavitelství finančně výhodnější než domy na klíč. Když má Adam Trnka říct, co je na stavitelství nejnáročnější, hned ví, co odpovědět. „Nejtěžší je vzít si velkou hypotéku a nechat si vyprojektovat zbytečně velký dům. Nejnáročnější je pro mě vidět smutné příběhy lidí, kteří se přecenili.“
Prototyp minidomu
Malý dům si pro sebe postavil i Adam Trnka. „Chtěl jsem vytvořit prototyp domku a rád bych stavěl další,“ vysvětluje a dodává, že plánuje vytvořit tým, který by se tím zabýval. Sám domek budoval tři čtvrtě roku, zatímco ve spolupráci s dalšími lidmi by to prý zabralo měsíc až dva. V chatce strávil poslední zimu. „Byl jsem z toho nadšený,“ usmívá se. Jedna místnost s kamny mu bohatě stačila. Za deset minut bylo v domku teplo. Adam Trnka tu pracoval na počítači a vařil. Domek postavil pomocí postupů užívaných v přírodním stavitelství, jen u izolace musel použít minerální vatu, která vycházela o polovinu levněji než přírodní materiály. „Občas je potřeba udělat kompromis,“ dodává.
