Holoubek o Šuralovi: Pepa byl čistá duše. Věřím, že ho tam nahoře ještě budu trénovat
Josef Šural Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Trenér David Holoubek si na internetu přečetl, že od tragické smrti fotbalisty Josefa Šurala uplynuly už dva roky. A skoro tomu nechtěl ani věřit. „Jako by se to stalo včera,“ říká čtyřicetiletý kouč o autonehodě v Turecku, která v dubnu 2019 stála reprezentačního útočníka život. Šurala vedl ve Spartě, měli k sobě blízko.
Jak na Šurala vzpomínáte?
Měl jsem ho rád. Asi ze všeho nejvíc mi utkvělo, jak parádně se choval v kabině. Jak byl pracovitý. Jak šel příkladem i tehdy, když byl zraněný. Přijde mi, že velkou roli hrálo, odkud přišel. Že to byl nesmírně hodný kluk z Moravy. Čistá duše. Co měl na jazyku, to taky řekl. Přitom nikdy neplácal nic do větru, vždycky to mělo nějaký smysl. Jako trenér jsem v něm odjakživa cítil oporu, lidskost, dobrotu. Právě k takovým jedincům se obracíte v kritických okamžicích.
Lidsky jste si rozuměli?
I když jsem ho už nevedl, často jsme si psali. Poptával jsem se, jak se má, co dělá. Byl to vážně super člověk.
Ve Spartě dělal kapitána. Měl k tomu ty nejlepší možné předpoklady?
Pozor, musel si to nejdřív vybojovat. Nebylo to tak, že přišel do Sparty, a rázem patřil k jejím nejlepším hráčům. Chvíli mu trvalo, než se ve velkém klubu aklimatizoval. Než si všechno osahal. Zkraje jeho působení tam byli jiní šéfové, musel k tomu dospět herně i lidsky. Byl to ale naštěstí chytrej kluk. Úplně nepasoval do takové té klasické škatulky, kam si lidé obvykle fotbalisty poněkud nespravedlivě zařazují.
Fotbalový trenér David Holoubek vedl Josefa Šurala ve Spartě. Zdroj: ČTK/Petrášek Radek
Podle rozhovorů působil inteligentně.
Ne náhodou. Ona existuje spousta druhů inteligence, zrovna u Pepy do sebe hezky zapadaly. Velmi dobře na tom byl například s tou emoční, uměl se vcítit do jiných hráčů i trenérů. Jakmile se mu nedařilo, hodně o tom přemýšlel, byl dost hloubavý.
Zatím se bavíme o tom, jakým byl člověkem. Jaký to byl fotbalista?
Měl své nesporné kvality. Já na něm vždycky obdivoval jeho soubojové chování. Uměl si skvěle pokrýt míč. V naší hantýrce se říká – dokázal si balon „oplotit“. Soupeřům se na něj hrálo strašně špatně. Ještě něco si vybavuju: Měl moc rád, když se na něj po tréninku kopaly centry, které posílal do branky kopem přes hlavu – spektakulárními nůžkami. To ho bavilo. A byl v tom opravdu skvělý. Měl samozřejmě i slabé stránky; jako všichni fotbalisté. Ale věděl to a pracoval na nich. V některých případech mu nezbývalo nic jiného než se s nimi smířit, potlačit je svými výkony. Tohle je taky kumšt – když dokážete své nedostatky skrýt herní inteligencí a dalšími vhodnými atributy.
📝 Ahoj, Šury,
— AC Sparta Praha (@ACSparta_CZ) April 29, 2021
zdá se to neuvěřitelný, ale jsou to už dva roky. Dva roky od toho rána, co nás vzbudila zpráva, které jsme nemohli, nechtěli uvěřit. Nešlo nám na rozum, že se to fakt mohlo stát. Ale stalo a ty už jsi dva roky pryč...✉️ #acsparta
➡ https://t.co/2q2ybejnIB pic.twitter.com/nHVyIPmPuu
Mluvíte o něm moc hezky. Je poznat, že vám chybí.
Co vím, tak strašně moc chybí mnoha lidem. Já jsem jedním z nich. Co se dá dělat, i tyhle tragédie se bohužel stávají. Všude na světě, dnes a denně. Já osobně jsem přesvědčený, že Pepa teď nahoře hraje za nějaký super tým. Ohromně si to užívá, nás dole se zájmem sleduje. Potutelně se usmívá a drží nám tam místo. Já na tyhle věci opravdu věřím. Takhle dobří lidé po smrti docela určitě míří někam, kde je jim ještě líp. Vím, že se tam s ním jednou setkám. A třeba ho v tom jeho super týmu zase budu trénovat.
Čtěte také
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS. V médiích začal pracovat v roce 2000. Postupně prošel redakcemi Nedělních novin, Večerníku Praha, Zemských novin, MF Dnes a Deníku Sport. (Lukas.Hron@iprima.cz)
