LGBT komunita v USA se dočkala práva ochrany před diskriminací na pracovišti. Rozhodl o tom Nejvyšší soud USA. Zdroj: AP
Nejvyšší soud USA dnes podpořil práva sexuálních menšin, když rozhodl, že zlomový zákon ze 60. let zakazující diskriminaci na pracovišti chrání také homosexuály a transgender osoby.
Většina soudního senátu se přiklonila k výkladu, že zaměstnavatel, který člověka s menšinovou sexuální orientací kvůli této vlastnosti propustí, porušuje daný federální zákon. Informaci přinesla většina světových zpravodajských agentur.
Verdikt se týká klíčového ustanovení v zákoně o občanských právech z roku 1964. To zakazuje zaměstnavatelům diskriminovat osoby na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, národnosti a vyznání. Šest z devíti soudců Nejvyššího soudu vyjádřilo názor, že Článek VII před diskriminací chrání i zástupce sexuálních menšin.
Agentura AP hodnotí verdikt jako „významné vítězství pro práva LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob) před konzervativním tribunálem“. Nejvyšší soud se konkrétně zabýval případy dvou gayů a jedné transgenderové ženy, kteří se po ztrátě zaměstnání obrátili na justici. „Tohle je vítězství pro všechny Američany,“ řekla agentuře Reuters Vandy Beth Glennová, kterou v roce 2007 propustili poté, co ohlásila, že má transgenderovou identitu.
Soudce Neil Gorsuch v odůvodnění rozsudku uvedl, že propuštění zaměstnance za to, že je homosexuál nebo transgender člověk, je protizákonné, protože v rozhodnutí hraje roli pohlaví. Propuštěný v takovém případě přišel o práci v důsledku „vlastností nebo činů“, které by zaměstnavatel u osoby jiného pohlaví nebral v potaz, což je přesně to, co Článek VII zakazuje. Podle většiny soudců je tedy jasné, že federální opatření proti diskriminaci se vztahuje i na zástupce sexuálních menšin.
Opačného mínění byli Samuel Alito, Brett Kavanaugh a Clarence Thomas, kteří jsou stejně jako Gorsuch a předseda Nejvyššího soudu John Roberts považováni za konzervativní členy senátu.
V USA je přes 11 milionů gayů, leseb, bisexuálů a transgender
Podle agentury AP bude mít dnešní verdikt velký význam pro miliony lidí s menšinovou orientací, kteří aktuálně podle odhadů v USA pracují. Důvodem je to, že ve většině amerických států nejsou zákonem chráněni před diskriminací na pracovišti. Experti z Kalifornské univerzity v Los Angeles odhadují, že v USA celkem žije na 11,3 milionu gayů, leseb, bisexuálů a transgender osob.
„Jednoduché, ale hluboké uznání ze strany Nejvyššího soudu, že zákon o diskriminaci na základě pohlaví chrání i LGBT zaměstnance je dalším důležitým milníkem na dlouhé cestě k větší rovnosti a spravedlnosti pro všechny,“ uvedla Suzanne Goldbergová z právnické fakulty Kolumbijské univerzity. V roce 2015 nejvyšší soudní instance v zemi podobně přelomovým verdiktem legalizovala sňatky homosexuálních párů na celém území USA.
Rozhodnutí jde proti Trumpovi
Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu jde proti politice vlády prezidenta Donalda Trumpa, která na rozdíl od předchozí americké administrativy neuznávala stížnosti představitelů komunity LGBT opřené o zmíněný zákon ze 60. let. Agentura Reuters podotýká, že Trumpova administrativa před několika dny avizovala stažení sady doporučení, které zavedla vláda exprezidenta Baracka Obamy s cílem předejít diskriminaci transsexuálních osob ve zdravotnictví.
Nejvyšší soud by se brzy mohl vyjádřit i k dalším otázkám týkajícím se práv sexuálních menšin. Na stole má údajně stížnosti ohledně účasti transgenderových sportovců ve školních sportovních kláních, zasáhnout by mohl také do sporů ohledně rozdělování toalet a šaten.
