Mezi příznaky krymsko-konžské krvácivé horečky patří začrvenalé spojivky. Zdroj: Profimedia.cz
Ve španělském Leónu hospitalizovali muže s krymsko-konžskou krvácivou horečkou. Ve čtvrtek to oznámily tamní úřady. Virus tohoto druhu onemocnění se vyskytuje v některých zemích Afriky, Asie, Balkánu či východní Evropy a přenášejí ho klíšťata. Nemoc se projevuje horečkou a zimnicí, bolestmi hlavy, břicha, zvracením či krvácením. Úmrtnost dosahuje až 40 procent.
„Muž byl nejprve přijat do místní nemocnice v Leónu na severozápadě země. Když se u něj projevily po kousnutí klíštětem příznaky onemocnění, byl vojenským letadlem převezen do jiné nemocnice,“ informovalo podle deníku Daily Mail tamní ministerstvo obrany. Zdravotnické úřady později potvrdily, že se nyní nachází ve stabilizovaném stavu.
Na Slovensku se objevila západonilská horečka, šíří ji komáři. Jak se nemoc projevuje?
Slovenské zdravotníky v těchto dnech netrápí jen koronavirus, ale také západonilská horečka. Virové onemocnění odhalili u muže z Bratislavského kraje. Není jasné, zda se nakazil doma nebo za hranicemi. Čím se onemocnění vyznačuje a jak se přenáší?
Krymsko-konžskou krvácivou horečku obvykle přenášejí klíšťata. K nákaze může dojít také při kontaktu s krví infikovaného zvířete nebo člověka. Přenos viru z člověka na člověka však není častý. Inkubační doba onemocnění se pohybuje v rozmezí od tří do osmi dní.
Ve Španělsku byl tento virus poprvé zaznamenán u klíšťat v roce 2011. O pět let později se objevil první domácí případ. Dvaašedesátiletý muž tehdy této vzácné chorobě podlehl. Spolu s ním v nemocnici bojovala o život také zdravotní sestra, která ho ošetřovala.
Poprvé se nemoc objevila na Krymu
Mezi prvotní příznaky patří horečka, únava, bolest hlavy nebo břicha. Může se také dostavit nevolnost, zvracení a průjem. Nakažený jedinec má překrvené spojivky a hltan. Někdy se může objevit petechiální vyrážka, neboli drobné krvácení do kůže, které se nejčastěji vyskytuje na kůži, sliznici a spojivkách. U těžce nemocných pacientů se objevuje krvácení z dásní, nosu či močového měchýře a střeva. Může dojít také k náhlému selhání jater či plic, informuje na svých webových stránkách Světová zdravotnická organizace (WHO). Současná léčba se zaměřuje pouze na projevy onemocnění. Žádná očkovací látka zatím neexistuje.
Poprvé byla tato nemoc zaznamenána na Krymském poloostrově v roce 1944 u lidí, které pokousala klíšťata při sklizni obilí. V roce 1969 bylo zjištěno, že patogen způsobující krymskou horečku byl stejný jako původce nemoci identifikované v roce 1956 v Kongu. Spojení dvou místních názvů vedlo k současnému názvu nemoci.
