Ústavní soud projedná valorizaci penzí
Ústavní soud (ÚS) chystá na středu veřejné slyšení ke kontroverznímu zkrácení mimořádné valorizace důchodů vloni v červnu. Své kroky bude muset obhajovat jak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), tak ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokud by soud rozhodl v neprospěch vlády, znamenalo by to zásah kolem 20 miliard do rozpočtu a každý důchodce by si přišel přibližně na 7 tisíc korun. Přesto se ve středu neočekává, že by padlo konečné rozhodnutí.
Poslanci ANO, za které jednala předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová, návrh podali loni v květnu. Snížení mimořádné valorizace v podmínkách prudkého růstu cen bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Sněmovní opozice zpochybnila i způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze.
ČTĚTE TAKÉ: Má snad Jurečka spáchat rituální sebevraždu? Kauza kolem večírku je blbost, tvrdí Bělobrádek
S tím však vláda nesouhlasí. „Veřejnost byla v dostatečném předstihu seznámena se záměrem vlády postupovat cestou omezení mimořádné valorizace za účelem omezení výdajů na důchody do budoucna a naplnění mezigenerační solidarity,“ reagoval kabinet ve svém vyjádření.
Grilování ministrů
Nynějším návrhem ANO se ústavní soudci zabývali nejméně čtyřikrát na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec ale dospěli k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolali jako svědky oba ministry. Přesto například ústavní právník Jan Kysela neočekává, že by svědectví Stanjury s Jurečkou mohlo výsledek něj ovlivnit. Vláda měla podle něj právo využít pro prosazení novely legislativní nouzi.
„Nevím, co vše je v písemných vyjádřeních. Pravděpodobnost, že někdo řekne něco, co už nenapsal, není velká. ÚS si tak může něco ověřit, primárně však jde o formu komunikace s veřejností. Ve středu se každopádně nerozhodne. Legislativní nouze by podle mého obstát měla, záleží však hodně na tom, co a kdy vláda věděla. Retroaktivita je složitější, důležité bude srovnat podobné instituty v právním řádu – provedení zákona nařízením vlády, co z čeho kdy plyne,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Ústavní soud vládu podrží také podle politologa Jana Kubáčka. „Podle mého odhadu shrne spoustu výhrad, kde si myslí, že je to na hraně ústavnosti, a kde by se to dalo interpretovat rozporuplně. Nakonec ale řekne, že vzhledem k širším souvislostem a legitimním ekonomickým situacím a s velkou výstrahou Parlamentu České republiky akceptuje tuto situaci,“ řekl politolog pro CNN Prima NEWS.
Důsledky rozhodnutí
Nastínil, co se bude ve veřejném prostoru následně dít. „Vedlo by to k tomu, že to vláda promlčí, ale vyjádří radost nad tím, že Ústavní soud akceptoval vážnost situace a její argumenty. Opozice to samozřejmě zkritizuje a řekne, že je to Ústavní soud vlády a Petra Pavla a opět se chová jako třetí komora,“ popsal Kubáček.
Kdyby naopak soud mimořádnou valorizaci zrušil, byla by to pro kabinet velká rána. „Pokud by dal opozici za pravdu, tak je to samozřejmě velký políček vládě. Byla by to obrovská reputační ostuda a velká nepříjemnost pro ministra financí, který by musel rychle dát peníze dohromady. Byl by to velký reputační problém vlády, protože přestože mají ústavní soudci blízko k vládě a k Petru Pavlovi, tak přesto by konstatovali, že to vládní koalice provedla naprosto silově a nestandardně,“ dodal politolog.
Kdyby vláda valorizaci vloni jednorázově nezkrátila, vzrostly by výdaje státního rozpočtu na důchody v roce 2023 o dalších 19,4 miliardy korun. V horizontu 30 let by to znamenalo nutnost vynaložit 500 miliard navíc, uvádí vláda.
