invazní druhy

Křídlatka japonská, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá – dříve vysazované pro potěchu, dnes likvidované herbicidy. Nic jiného totiž na některé invazní druhy rostlin nezabírá. Už brzy se k nim mohou přidat další. Jak tomu zabránit a proč se vracet k tomu, co měly na zahrádkách naše prababičky?

Zatímco mýval severní získává popularitu díky videím zachycujícím jeho zručnost a vynalézavost, nutrie říční si v Česku dělá z lidí přátele tváří v tvář při snaze vyloudit nějaký ten pamlsek. Obě zvířata jsou přitom na seznamu invazních druhů a je povolen jejich odlov. Proč bychom je u nás neměli vítat s otevřenou náručí?

Pracovníci záchranné stanice v Plzni se během posledního měsíce museli vypořádat s desítkami případů, za kterými stáli nezodpovědní majitelé zvířat. Desítky papoušků, želvy, osmáci odhození v krabici – všechna tato zvířata zaměstnávají záchranáře. Těm ale pomalu dochází trpělivost.

Stovky sršní mandarínských se v uplynulých dnech objevily na hranicích Kanady a Washingtonu. Jedná se o největší druh sršně na Zemi, který disponuje velkým množstvím jedu. Krom toho představuje pro Severní Ameriku problém právě kvůli včelám medonosným. Několik jedinců sršně mandarínské totiž dokáže vyhubit celý úl.

Tisícovky papoušků mniších, kteří poletují v Madridu, čeká ke konci letošního roku nelítostný osud. Městská rada totiž rozhodla, že jejich počty je potřeba snížit z dnešních dvanácti tisíc na zhruba šest set jedinců. Rostoucí populace nepůvodních papoušků totiž představuje velkou hrozbu pro zdejší původní druhy. Přinášejí však i problémy lidským obyvatelům města.