V Madridu se chystá velká „čistka“ volně žijících papoušků – jedenáct tisíc z nich musí zemřít

Tisícovky papoušků mniších, kteří poletují v Madridu, čeká ke konci letošního roku nelítostný osud. Městská rada totiž rozhodla, že jejich počty je potřeba snížit z dnešních dvanácti tisíc na zhruba šest set jedinců. Rostoucí populace nepůvodních papoušků totiž představuje velkou hrozbu pro zdejší původní druhy. Přinášejí však i problémy lidským obyvatelům města.

Papoušci mniší pocházejí původem z Jižní Ameriky, ale až do roku 2011 byli velice oblíbenými zvířecími společníky v madridských domácnostech. V roce 2012 však byli mníšci prohlášeni za invazivní druh a v celém Španělsku bylo zakázáno je držet a množit v zajetí. Mnoho z nich uletělo, jiní byli rovnou vypuštěni a dnes je v hojných počtech najdeme po celém Španělsku. Jedním z těchto míst je i Madrid, kde rostoucí populace těchto drobných ptáků způsobuje velké problémy. Každý rok se město musí zaobírat přibližně dvěma stovkami stížností na hluk či nepořádek. Úřady uvádějí, že velkým problémem jsou i jejich hnízda, která mohou dosahovat váhy až dvou set kilogramů, a hrozí, že mohou kdykoliv spadnout na zem. V roce 2005 přitom ve městě žilo přibližně sedmnáct set mníšků.

Již v říjnu loňského roku přišly úřady ve spolupráci se Španělskou ornitologickou společností s plánem na „humánní odstranění“ papoušků a propichování jejich vajíček (pouhé odstranění z hnízd by vedlo jen k tomu, že papoušci záhy snesou nová). Přesné podrobnosti celé akce však zatím nejsou známy. Každopádně cílem není zlikvidovat celou populaci, ale udržet ji v rozumných mezích, ve kterých mníšci nebudou ohrožovat původní druhy. Ty dnes musí o potravu i materiál na hnízda s mníšky doslova bojovat. K podobnému kroku se chystají i města Malaga či Sevilla.

Nicméně proti zákroku se staví ochránci zvířat, kteří se domnívají, že situaci je možno řešit za pomoci antikoncepčních metod. Právě kvůli „humánnosti“ celé operace však již dnes stouply náklady o více než devadesát procent – z plánovaných sto tisíc euro na rovné tři miliony. Ozývají se i hlasy, zda je opravdu nutné regulovat druhy, které v zemi již zdomácněly. Hlavním argumentem těchto kritiků je klimatická změna, se kterou se původní druhy nemusí ani tak vyrovnat.