reklama

Obávaná sršeň mandarínská? „Je to další predátor, ale větší problém je člověk,“ říká entomolog

Sršeň mandarínská se v Evropě nevyskytuje, lidé si ji často pletou s naší sršní obecnou. Zdroj: Wikimedia/Yasunori Koide

Stovky sršní mandarínských se v uplynulých dnech objevily na hranicích Kanady a Washingtonu. Jedná se o největší druh sršně na Zemi, který disponuje velkým množstvím jedu. Krom toho představuje pro Severní Ameriku problém právě kvůli včelám medonosným. Několik jedinců sršně mandarínské totiž dokáže vyhubit celý úl.

reklama

Už v loňském roce se v Kanadě měli objevit tři jedinci sršně mandarínské, pocházející z jihovýchodní Asie. Tentokrát je však jejich množství mnohonásobně větší. Lidé mají obavy hned z několika věcí. Jednak kvůli jedu, jímž tento druh disponuje. Ten je sice slabší, než jed včely medonosné, ale kvůli množství může člověku způsobit zdravotní potíže. A pak kvůli jeho schopnosti zabíjet jiné hmyzí druhy, zejména pak včely medonosné. „V Severní Americe se potýkají s úbytkem těchto včel kvůli dovozu medu a včelstev z celého světa, což způsobuje přenos různých onemocnění. Za to si ale lidé mohou sami,“ vysvětluje entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výskyt sršně mandarínské může celou situaci ještě zhoršit.

K tématu

Problém? Jak pro koho

Podle Straky mohou následky zavlečení nepůvodního druhu sršně pocítit hlavně včelaři. Z hlediska biodiverzity to však problém nepředstavuje – včela medonosná je totiž v Americe taktéž nepůvodním druhem. „Na světě je dvacet tisíc druhů a včela medonosná je pouze jedním z nich. Je také jediná, která nám dává med, vosk, propolis, atp. Ale co se týče opylování, je tady spousta jiných druhů,“ vysvětluje entomolog s tím, že pokud změníme svůj přístup k životnímu prostředí, jiní opylovači dokážou zastat funkci včely medonosné. Tedy z hlediska přírody, nikoliv z hlediska užitku pro člověka.

Sršeň mandarínská má tak silný chitinový krunýř, že jím žihadla včel medonosných neprojdou. Zdroj:  Gary Alpert at en.wikipedia
Sršeň mandarínská má tak silný chitinový krunýř, že jím žihadla včel medonosných neprojdou. Zdroj: Gary Alpert at en.wikipedia

Podle Jakuba Straky je strůjcem problému člověk, jeho přístup ke krajině a nadužívání chemie nejen v zemědělství. „Kdyby tak člověk dlouhodobě nesnižoval populaci hmyzu, sršeň mandarínská nezpůsobí katastrofu. Vliv na biodiverzitu mít může, ale to hlavně kvůli tomu, že člověk oslabil původní populace druhů,“ říká entomolog. Jako příklad uvádí africké včely, které si zachovaly svou „divokost“ a ubránit se tak predátorům pro ně bude mnohem menší problém, než pro „domestikované“ včely medonosné, jejichž obranyschopnost je nižší. „Ano, sršeň mandarínská je další predátor, ale mnohem větší problém je to, co způsobuje člověk,“ míní Straka.

K tématu

Lovec, který může pomoci

I v Evropě se šíří nepůvodní druh sršně. Nejde však o sršni mandarínskou, ale východní (známou též jako čínskou či asijskou). Ta se velikostí pohybuje mezi vosou a naší sršní obecnou a její výskyt už zaznamenali i v Bavorsku. Stejně, jako sršeň mandarínská, i ta východní je predátorem, který loví zejména včely medonosné. A stejně, jako v Severní Americe, působí škody především včelařům. Konkrétně naší přírodě však paradoxně může pomoci. „Včela medonosná je problém pro přírodu, je problém pro biodiverzitu. Kdyby z ničeho nic zmizela, bude sice chvíli trvat, než vzrostou populace ostatních druhů opylovačů, kterým špatným přístupem ke krajině nedáváme příležitost, ale které tady ještě pořád jsou,“ vysvětluje Jakub Straka. Kvůli množství včel medonosných se však na ně nedostává potrava a vlivem hospodaření s krajinou nemají kde stavět svá hnízda.

Včela medonosná je protěžovaný opylovač díky své produkci medu. Platí za to ostatní hmyzí druhy, na které už nic nezbyde.
Včela medonosná je protěžovaný opylovač díky své produkci medu. Platí za to ostatní hmyzí druhy, na které už nic nezbyde.
Zdroj: Pixabay

Jen u nás se vyskytuje přes šest set druhů včel, ta medonosná však hraje prim. „Česko je jednou z nejzavčelenějších zemí a je to problém. Včel medonosných je u nás moc, ale už ani pro ně není potrava. Z celkové populace bychom měli zachovat tak jednu desetinu nebo i méně, udržování takového množství včel medonosných je na úkor přírodních zdrojů,“ říká entomolog z PřF UK.

Vyfotit a poslat

Podle Jakuba Straky je možné, že se ještě letos objeví sršeň východní v jižních Čechách. Pokud máte podezření, že zavítali i k vám, je nejlepší hmyz vyfotit a fotografii zaslat odborníkům – ať už na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy nebo třeba na Českou společnost entomologickou. Podle Straky však není důvod k obavám – a to jak v případě sršně východní, tak mandarínské, která se v Evropě zatím nevyskytuje. „Lidé mi už psali, že u nás viděli sršeň mandarínskou, ale šlo o omyl. Druhů, se kterými ji zaměňují, je celá řada, nicméně nic není tak velké, jako sršeň mandarínská. Zrovna teď psal někdo kolegovi, že ji určitě viděl, ale na fotce byla královna naší sršně obecné. Ona je sice velká, ale není zdaleka tak velká, jako sršeň mandarínská,“ vysvětluje.

Sršeň obecná má v hmyzí říši své místo - tak, jako každý predátor v přírodě.
Sršeň obecná má v hmyzí říši své místo - tak, jako každý predátor v přírodě.
Zdroj: Pixabay

Kromě vzhledu se sršeň východní i mandarínská odlišuje od naší sršně obecné stavbou hnízd, která jsou velká a kulovitá. A také potravou. Zatímco mandarínská zabíjí zejména včely proto, aby se dostala k plástvím s larvami, jimiž krmí své larvy, sršeň obecná nemá mezi svou potravou favorita. Redukuje zkrátka nejpočetnější populace hmyzu, takže kromě včel dokáže zlikvidovat i vosí hnízda a mouchy. „Ve zdravé přírodě mají predátoři své místo a je v pořádku, že potlačují přemnožené druhy hmyzu,“ uzavírá Jakub Straka.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Politika

Netolický: Hamáček mi o konci v dozorčí radě nic neřekl. Zavolal mi Kuba z ODS

Netolický: Hamáček mi o konci v dozorčí radě nic neřekl. Zavolal mi Kuba z ODS

V ČSSD je dusno. Místo toho, aby se pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) o svém konci v dozorčí radě České pošty dozvěděl od ministra vnitra a svého stranického šéfa Jana Hamáčka, musel mu informaci zavolat jihočeský hejtman a šéf asociace krajů Martin Kuba z ODS. Podle Netolického může jeho odvolání souviset s výroky o cestě Hamáčka do Moskvy.

Izrael

Střety u jeruzalémské mešity Al-Aksá: Zraněno bylo 163 Palestinců a šest policistů

Střety u jeruzalémské mešity Al-Aksá: Zraněno bylo 163 Palestinců a šest policistů

Nejméně 163 Palestinců a šest izraelských policistů bylo v pátek zraněno při večerních střetech u jeruzalémské mešity Al-Aksá. S odvoláním na palestinské zdravotníky a izraelskou policii o tom napsala agentura Reuters. Střety přichází v době zvýšeného napětí kvůli možnému nucenému vystěhování několika palestinských rodin z jejich domovů ve východním Jeruzalémě.

Nové informace k útoku v Chabrech: V domě bylo další dítě, pobodaná matka přišla o oko
Obětí covidu ve světě je zřejmě dvojnásobek. Výsledky studie se týkají i Česka
Bém: Jed z ropuchy byl fenomenální zážitek, charismatičtí politici skoro vymřeli
reklama
reklama
Z každé operace musíte mít respekt, rutina neznamená fušerství, říká Pirk

360°

Domácí zpravodajství

Komentátoři: Další příšerný omyl Janka Kroupy. Hamáček se do toho ale uvrtal trochu sám
Další články
reklama
reklama