reklama

Obávaná sršeň mandarínská? „Je to další predátor, ale větší problém je člověk,“ říká entomolog

Stovky sršní mandarínských se v uplynulých dnech objevily na hranicích Kanady a Washingtonu. Jedná se o největší druh sršně na Zemi, který disponuje velkým množstvím jedu. Krom toho představuje pro Severní Ameriku problém právě kvůli včelám medonosným. Několik jedinců sršně mandarínské totiž dokáže vyhubit celý úl.

reklama

Už v loňském roce se v Kanadě měli objevit tři jedinci sršně mandarínské, pocházející z jihovýchodní Asie. Tentokrát je však jejich množství mnohonásobně větší. Lidé mají obavy hned z několika věcí. Jednak kvůli jedu, jímž tento druh disponuje. Ten je sice slabší, než jed včely medonosné, ale kvůli množství může člověku způsobit zdravotní potíže. A pak kvůli jeho schopnosti zabíjet jiné hmyzí druhy, zejména pak včely medonosné. „V Severní Americe se potýkají s úbytkem těchto včel kvůli dovozu medu a včelstev z celého světa, což způsobuje přenos různých onemocnění. Za to si ale lidé mohou sami,“ vysvětluje entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výskyt sršně mandarínské může celou situaci ještě zhoršit.

Problém? Jak pro koho

Podle Straky mohou následky zavlečení nepůvodního druhu sršně pocítit hlavně včelaři. Z hlediska biodiverzity to však problém nepředstavuje – včela medonosná je totiž v Americe taktéž nepůvodním druhem. „Na světě je dvacet tisíc druhů a včela medonosná je pouze jedním z nich. Je také jediná, která nám dává med, vosk, propolis, atp. Ale co se týče opylování, je tady spousta jiných druhů,“ vysvětluje entomolog s tím, že pokud změníme svůj přístup k životnímu prostředí, jiní opylovači dokážou zastat funkci včely medonosné. Tedy z hlediska přírody, nikoliv z hlediska užitku pro člověka.

Podle Jakuba Straky je strůjcem problému člověk, jeho přístup ke krajině a nadužívání chemie nejen v zemědělství. „Kdyby tak člověk dlouhodobě nesnižoval populaci hmyzu, sršeň mandarínská nezpůsobí katastrofu. Vliv na biodiverzitu mít může, ale to hlavně kvůli tomu, že člověk oslabil původní populace druhů,“ říká entomolog. Jako příklad uvádí africké včely, které si zachovaly svou „divokost“ a ubránit se tak predátorům pro ně bude mnohem menší problém, než pro „domestikované“ včely medonosné, jejichž obranyschopnost je nižší. „Ano, sršeň mandarínská je další predátor, ale mnohem větší problém je to, co způsobuje člověk,“ míní Straka.

Lovec, který může pomoci

I v Evropě se šíří nepůvodní druh sršně. Nejde však o sršni mandarínskou, ale východní (známou též jako čínskou či asijskou). Ta se velikostí pohybuje mezi vosou a naší sršní obecnou a její výskyt už zaznamenali i v Bavorsku. Stejně, jako sršeň mandarínská, i ta východní je predátorem, který loví zejména včely medonosné. A stejně, jako v Severní Americe, působí škody především včelařům. Konkrétně naší přírodě však paradoxně může pomoci. „Včela medonosná je problém pro přírodu, je problém pro biodiverzitu. Kdyby z ničeho nic zmizela, bude sice chvíli trvat, než vzrostou populace ostatních druhů opylovačů, kterým špatným přístupem ke krajině nedáváme příležitost, ale které tady ještě pořád jsou,“ vysvětluje Jakub Straka. Kvůli množství včel medonosných se však na ně nedostává potrava a vlivem hospodaření s krajinou nemají kde stavět svá hnízda.

Jen u nás se vyskytuje přes šest set druhů včel, ta medonosná však hraje prim. „Česko je jednou z nejzavčelenějších zemí a je to problém. Včel medonosných je u nás moc, ale už ani pro ně není potrava. Z celkové populace bychom měli zachovat tak jednu desetinu nebo i méně, udržování takového množství včel medonosných je na úkor přírodních zdrojů,“ říká entomolog z PřF UK.

Vyfotit a poslat

Podle Jakuba Straky je možné, že se ještě letos objeví sršeň východní v jižních Čechách. Pokud máte podezření, že zavítali i k vám, je nejlepší hmyz vyfotit a fotografii zaslat odborníkům – ať už na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy nebo třeba na Českou společnost entomologickou. Podle Straky však není důvod k obavám – a to jak v případě sršně východní, tak mandarínské, která se v Evropě zatím nevyskytuje. „Lidé mi už psali, že u nás viděli sršeň mandarínskou, ale šlo o omyl. Druhů, se kterými ji zaměňují, je celá řada, nicméně nic není tak velké, jako sršeň mandarínská. Zrovna teď psal někdo kolegovi, že ji určitě viděl, ale na fotce byla královna naší sršně obecné. Ona je sice velká, ale není zdaleka tak velká, jako sršeň mandarínská,“ vysvětluje.

Kromě vzhledu se sršeň východní i mandarínská odlišuje od naší sršně obecné stavbou hnízd, která jsou velká a kulovitá. A také potravou. Zatímco mandarínská zabíjí zejména včely proto, aby se dostala k plástvím s larvami, jimiž krmí své larvy, sršeň obecná nemá mezi svou potravou favorita. Redukuje zkrátka nejpočetnější populace hmyzu, takže kromě včel dokáže zlikvidovat i vosí hnízda a mouchy. „Ve zdravé přírodě mají predátoři své místo a je v pořádku, že potlačují přemnožené druhy hmyzu,“ uzavírá Jakub Straka.

Tagy:
PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?
Cestování

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Sluková na kyslíku a s těžkým průběhem covidu? Vojtěch zveličil informaci z rozhlasu
Adam Vojtěch

Sluková na kyslíku a s těžkým průběhem covidu? Vojtěch zveličil informaci z rozhlasu

Není pravda, že by beachvolejbalistka a jedna z nakažených sportovkyň Markéta Nausch Sluková byla v nemocnici s těžkým průběhem nemoci COVID-19, jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Sportovní agentura, která sportovkyni zastupuje, takovou informaci vyvrátila, to samé udělal Český olympijský výbor (ČOV). Zdrojem zmatku se nakonec stala nešikovně interpretovaná zpráva z rádia, ani tam ale nepadla žádná zmínka o tom, že by sportovkyni trápil těžký průběh covidu. Ministr tím nevědomky nahrál i odpůrcům vakcín.

Šéf KSČM: Tolerovat Babiše bylo správné. Jinak bychom se ztratili v poli opozice

Předseda KSČM Vojtěch Filip je přesvědčen, že komunisté udělali správně, když od července 2018 do letošního dubna podporovali druhou vládu Andreje Babiše (ANO). „Nést odpovědnost nám sice snížilo preference, protestní hlasy se totiž sbírají v opozici, ale mnoho jsme toho alespoň prosadili,“ řekl ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové šéf komunistů.

Z internetu před domy odborníků. Popírači covidu hrozí i useknutím hlav dětem experta

Je hlavní tváří slovenského boje proti koronaviru. Infektolog Vladimír Krčméry je u našich východních sousedů nejvyhledávanějším odborníkem, který spolupracuje se slovenskou vládou. Stal se i prvním očkovaným člověkem na Slovensku, tudíž šel od začátku vakcinace příkladem. Jak ale nyní přiznává, kvůli jeho varováním a predikcím mu pravidelně chodí výhrůžky smrtí. Ty prý míří i na jeho děti.

Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně

„Delta varianta koronaviru je jedna z nejnakažlivějších respiračních onemocnění, se kterým jsme se kdy setkali,“ uvedla Rochelle Walenská, ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V současné době tvoří infekčnější kmen více než 83 procent sekvenovaných případů ve Spojených státech. Drtivá většina hospitalizovaných lidí s příznaky covidu nebyla očkována.

PŘEHLEDNĚ: Na druhou dávku očkování už po třech týdnech. Jak si posunout termín?

Ministerstvo zdravotnictví opět změnilo svá pravidla. Nově si lidé mohou posunout termín a jít na druhou dávku očkování vakcínou proti koronaviru od firem Pfizer/BioNTech už po 21 dnech od první. Stačí k tomu jeden telefonát, na některých očkovacích místech dokonce i e-mail. Redakce CNN Prima NEWS podrobně sepsala, na jaké číslo zavolat, co k tomu člověk potřebuje a jak telefonát probíhá.

reklama

Domácí zpravodajství

Gott o Krajčovi: Neměl jsem k němu ideální vztah. Párkrát jsem mu to dal najevo

„K Richardu Krajčovi jsem neměl úplně ideální vztah,“ přiznává Karel Gott ve své autobiografii Má cesta za štěstím. Ta vyšla 14. července při příležitosti zpěvákových nedožitých 82. narozenin. Gott zároveň prozradil, proč jim to neklapalo a že Krajčovi poslal provokativní telegram. Časem si ale vše vyříkali a frontman kapely Kryštof nakonec napsal duet Srdce nehasnou, který Gott pět měsíců před smrtí nazpíval se svou dcerou Charlotte.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

Šmucler: Obličej mi stále nefunguje na 100 %. Očkování je třeba lidem lépe vysvětlovat

Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.

reklama