Írán popravil švédsko-íránského odpůrce režimu Habíba Šaaba, který byl odsouzen za to, že stál za několika útoky v této blízkovýchodní zemi. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Švédsko už dříve rozsudek smrti označilo za nehumánní.
Šaab je podle Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda RFE/RL zakladatelem a bývalým vůdcem separatistického Arabského bojového hnutí za osvobození Ahvázu (ASMLA). Zhruba 14 let žil ve Švédsku, než se v roce 2020 vypravil do Turecka, odkud následně zmizel. O něco později se objevil v íránské státní televizi v souvislosti s obviněním z útoku na vojenskou přehlídku v roce 2018, při němž zemřelo 25 lidí. Teherán tehdy uvedl, že Šaaba zatkly v Turecku jeho bezpečnostní složky a převezly ho do Íránu.
Loni s ním v Íránu začal soud na základě obvinění z podílu na několika bombových útocích. Švédské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jeho zástupci byli v neustálém kontaktu s íránskými úřady ohledně Šaabovy situace a opakovaně žádali o povolení ho navštívit a být přítomni soudnímu procesu.
ČTĚTE TAKÉ: Popravy dětí, těhotných žen i experimenty na vězních. Šokující zpráva popisuje zvěrstva v KLDR
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström uvedl, že je Šaabovou popravou „zděšený“. „Trest smrti je nelidským a nevratným trestem a Švédsko společně s ostatními zeměmi EU odsuzuje jeho použití za jakýchkoliv okolností,“ řekl šéf švédské diplomacie.
ASMLA, která má ozbrojenou odnož, usiluje o vytvoření samostatného státu pro etnické Araby v provincii Chúzestán, která je bohatá na ropu. Teherán ji považuje za teroristickou skupinu a viní ji z řady útoků na vládní instituce, ropná zařízení a další infrastrukturu. ASMLA podle Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda sídlí primárně v Nizozemsku a Dánsku.
Iran executes Habib Farajollah Chaab, a Swedish-Iranian convicted of leading a separatist group accused of attacks including one on a military parade in 2018 that killed 25 people — state media pic.twitter.com/RBVQ0CGmF4
— TRT World Now (@TRTWorldNow) May 6, 2023
Arabové tvoří v Íránu menšinu, někteří z nich se cítí být pod perskou okupací a usilují o nezávislost nebo autonomii.
Reuters připomíná, že Írán má napjaté vztahy se svými etnickými menšinami, kterými jsou kromě Arabů také Kurdové, Ázerbájdžánci nebo Balúčové. Obviňuje je, že se spojují se sousedními zeměmi. Arabové a zástupci dalších menšin si dlouhodobě stěžují na to, že v Íránu čelí diskriminaci, což ale Teherán popírá.