Ital, který se nebojí koronaviru, říká: Žiji na nejbezpečnějším místě planety, využijte samotu k prozkoumání vlastního života

Mauro Morandi žije přes třicet let na krásném ostrově ve Středozemním moři jako jediný obyvatel. A v posledních týdnech se jeho chýše na opuštěném místě stala dostatečně izolovanou od světové pandemie koronaviru. Jak píše server CNN, velkou část života prožil Morandi o samotě, jen se svými myšlenkami. Má specifickou zkušenost s tím, co znamená samota, se kterou se nyní valná většina z nás setkává.

Jako bývalý učitel přicestoval Mauro Morandi na ostrov Budelli v blízkosti Sardinie zcela náhodně, když se před jednatřiceti lety snažil na plachetnici dostat z Itálie do Polynésie. Pravda, daleko nedoplul, když se zamiloval do netknuté přírody ostrova Budelli, křišťálově čisté vody, korálově zbarveného písku a krásného západu slunce. Rozhodl se na ostrově zůstat. Vzal si na starost péči o ostrov od svého předchůdce a ještě dnes ve svých 81 letech zde žije jako italský Robinson Crusoe. Přesto se snaží být v obraze světového dění a o koronaviru se dozvěděl, když zasáhl Itálii a další země.

„Je mi tady dobře. Ničeho a nikoho se nebojím,“ říká redaktorovi CNN do mobilního telefonu, který je jeho hlavním spojením se zbytkem světa. „Cítím se zde bezpečně, protože mi ostrov skýtá ochranu a není zde žádné riziko. Nikdo zde nepřistává, ani lodě v blízkosti nevidím.“

Kvůli koronaviru teď musí pro restrikce, které v Itálii panují, čekat delší dobu na jídlo z pevniny a občasné zimní návštěvy turistů se rovněž nekonají. Za léta života na ostrově si ale Mauro Morandi zvykl na jednodenní výlety turistů, se kterými se často podělí o jídlo.

Podivuje se nad tím, jak lidé nyní nevydrží být jen pár neděl doma sami a považuje to za absurdní. „Každou zimu zůstávám zavřený ve své chýši, někdy i měsíce, kdy se nedá po ostrově pohybovat,“ vypráví bývalý učitel, jak přečkává zimní období.

Hodně čte, fotografuje, brouzdá po Instagramu a přemýšlí. „Když začnete přemýšlet, vidíte řadu věcí kriticky a z jiného úhlu. Může se vám stát, že poznáte, jak žijete neplnohodnotný život nebo že jste špatným člověkem, který dělal špatné věci,“ tvrdí Mauro a dodává, že taková forma sebepoznání je pozitivní. Sám si vzpomíná na svoji transformaci z lehkovážného muže, který se pohybuje z místa na místo. Procestoval totiž půlku Evropy, než se proměnil v osamělého ostrovana.

„Pochopil jsem, že nejlepší je cestování uvnitř sebe sama. Je to i nejnebezpečnější a přináší to nejvíce zážitků. A je jedno, jestli sedíte ve svém bytě nebo na ostrově. To je ale také důvod, proč je to pro mnohé lidi tak obtížné,“ vypráví o své samotě italský hlídač ostrova a hned k tomu připomene, že se vůbec necítí být osamělý. Podle jeho názoru si většina lidí nepřeje být sama, neboť jim je nepříjemná vlastní společnost. Myslí si, že nynější izolace kvůli pandemii je může ledačemu naučit. Tato krize je totiž podle něj ideální k prozkoumání vlastního života.

Tagy: