Jáchymovské peklo chrlilo uran pro Moskvu. Komunisté sem posílali tisíce muklů na smrt
Okolí Jáchymova nabízí kromě výhledů na Krušné hory i výrazné stopy temného příběhu. V 50. letech se zdejší krajina proměnila v rozsáhlý systém uranových dolů a pracovních táborů, kam komunisté zavírali své skutečné i domnělé odpůrce. Pro tisíce mužů se Jáchymovsko stalo místem ponížení, vyčerpání, nemocí a často i smrti. Jednotlivé části ponuré historie spojuje naučná stezka příznačně nazvaná Jáchymovské peklo.
Po únorovém převratu v roce 1948 potřebovalo Československo rychle zvýšit těžbu uranu. Šlo o strategickou surovinu pro Sovětský svaz, který na počátku studené války budoval svůj jaderný program. Komunistický režim proto sáhl po levné a snadno ovladatelné pracovní síle.
ČTĚTE TAKÉ: Internet se baví Turkovým malérem: Jízda jako v GTA. Vznikla také tematická videohra
Uranová horečka
Do dolů putovali odsouzení kriminálníci, ale také lidé zavření z politických důvodů: vojáci, kněží, studenti, příslušníci šlechtických rodů, podnikatelé, skauti, intelektuálové. Vžila se pro ně zkratka MUKL, tedy „Muž Určený K Likvidaci“.
Mělo to své opodstatnění. Práce v uranových dolech byla mimořádně těžká, nebezpečná a často probíhala bez odpovídající ochrany před prachem a radioaktivním materiálem. Jáchymovskými pracovními tábory a uranovými doly prošlo v letech 1949 až 1961 přibližně 60 až 70 tisíc politických vězňů, z nichž nejméně 4 500 zemřelo. Do Sovětského svazu nedobrovolní horníci odeslali kolem 7 500 tun strategické suroviny.
Čtěte také
Vítejte v Jáchymovském pekle
Projít Jáchymovským peklem je fyzicky možné i dnes, jen vás nečekají hlad, zima ani tresty za sebemenší provinění. Doly a tábory s dnes ironicky znějícími názvy Svornost, Rovnost, Bratrství – ale také třeba Nikolaj a Eliáš – spojuje 8,5 km dlouhý okruh, který začíná i končí v Jáchymově u kostela sv. Jáchyma.
Jen kousek odsud je vchod do nejstaršího uranového dolu na světě, dolu Svornost. Vznikl už v roce 1518 jako důl na stříbro, uran se tady těžil od poloviny 19. století. Dnes je důl uzavřený, zdejší lázně v něm ale z hloubky 500 metrů čerpají vzácnou, až 35 000 let starou vodu obohacenou radonem.
Naučná stezka Jáchymovské peklo
Lokalita: Jáchymov, Karlovarský kraj (Krušné hory)
Délka trasy: 8,5 kilometru
Časová náročnost: 3,5 až 4 hodiny rychlé chůze (s četnými zastávkami u památek 5 hodin)
Náročnost terénu: Střední až náročná (strmá stoupání, lesní cesty a schody)
Počet zastavení: 12 informačních panelů
Značení: Žlutá turistická značka a specifické symboly naučné stezky
Mauthausenské schody
Vězni pracující ve Svornosti žili ve stejnojmenném táboře, k němuž vedou svahem s 50procentním sklonem dodnes zachované takzvané Mauthausenské schody. V 50. letech měly 270 dřevěných stupňů, které byly schválně tak daleko od sebe, aby je nebylo možné zdolat jedním krokem. „Každý den museli vězni několikrát chodit z tábora Svornost dolů do dolu Svornost, někdy museli i nosit vodu, protože v určitém období zde pitná voda nebyla,“ popsal metody věznitelů v pořadu Prima město na CNN Prima NEWS Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov.
V táboře Svornost, kde nedobrovolné horníky při návratu z dolů vítal nápis „Prací ke svobodě!“, v podstatě převzatý z německých koncentračních táborů (Arbeit macht frei), se dnes zachovaly jen základy baráků. Skutečný děs se ale člověka zmocní při vstupu do někdejšího sklepa z druhé světové války, který se později využíval jako takzvaná korekce. Lidé v tomto těsném prostoru za nejrůznější a často smyšlená provinění trávili někdy i celý měsíc. „Bylo to prakticky vězení ve vězení,“ vysvětlil Rund.
Děsivý Palečkův hrad
Tísnivý pocit z korekce v táboře Svornost umocní dojem z podivné stavby v areálu bývalého tábora Rovnost I, jednoho z nejtvrdších zařízení jáchymovské soustavy lágrů. Sadistický velitel tábora František Paleček nechal údajně na místním shromaždišti vězňů, známém jako apelplac (z německého Appellplatz), postavit zmenšeninu gotického hradu vysokou přibližně 1,5 metru.
Čtěte také
Odborníci upozorňují, že neexistují důkazy o tom, že by hrad stavěli vězňové v rámci nuceného zkrášlování areálu tábora, které bylo jednou z Palečkových posedlostí. To ale nic nemění na tom, že Paleček, který vstoupil do komunistické strany v roce 1948 a v květnu 1951 převzal velení tábora, psychicky a fyzicky týral politické vězně, například tím, že je nechával stát celé hodiny a někdy i dny na mrazu, v dešti a ve větru bez bot a v nedostatečném oblečení.
Finské domky ze Švédska
Na stále patrné obrysy areálu tábora Rovnost dnes ve značném kontrastu navazuje rekreační zóna, v níž se jako chaty využívají takzvané finské domky. Ty se stavěly hlavně v letech 1946–1948, ale také ještě v 50. letech na mnoha místech poválečného Česka. V případě jáchymovského pekla tyto domky sloužily k ubytování horníků, ale také dozorců a dalších civilních pracovníků celého táborového systému.
Montované domy ze dřeva vyráběné ve Švédsku a dodávané z Finska (proto finské domky) zpočátku zajišťovala UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration), později jejich výrobu převzal československý stát. Narazíte na ně na mnoha místech Krušných hor, na Jáchymovsku třeba na Mariánské nebo v nedalekém Ostrově nad Ohří. Nejpočetnější kolonie finských domků ale vznikly na Ostravsku.
Tu radost jim neudělám
Stezka Jáchymovské peklo spojuje nedávnou minulost s přítomností. Vede dramatickou krajinou Krušných hor s nečekanými výhledy, údolími i památkami na odsunuté německé obyvatelstvo, které na počátku komunistické hrůzovlády vystřídali skauti, kněží, letci z RAF, Svědkové Jehovovi a další lidé, kterých se režim chtěl z jakýchkoliv důvodů zbavit.
Je také připomínkou nezlomnosti a odolnosti těch, kdo zdejšími tábory prošli. Filozofii odporu proti zvůli a násilí, kterou je krajina v okolí Jáchymova prosycena, ve svém životním krédu lapidárně shrnul spisovatel Jiří Stránský. „Tu radost jim neudělám,“ říkal autor Zdivočelé země, který od roku 1953 strávil sedm let pobytu v krušnohorských a později i příbramských lágrech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Proč je bydlení v Česku nedostupné? Odpověď není jen v cenách materiálů.
