Jáchymov

Občas to někde zazní: komunistický režim nebyl zas tak špatný, tolik se toho lidem nedělo. Kdo to tvrdí, měl by se zajet podívat do Vykmanova u Ostrova nad Ohří k zlopověstné Rudé věži smrti. Političtí vězni z přilehlého lágru L tady museli bez jakýchkoliv ochranných pomůcek třídit a drtit uran. Většina z nich proto brzy zemřela. O historii hrůzného místa pro CNN Prima NEWS vyprávěl Lubomír Modrovič, zdejší průvodce a znalec jáchymovských lágrů.

Pátrání po 53leté ženě z Jáchymova, která ve středu odešla z domu a tam nechala dopis na rozloučenou, má smutný konec. Policisté informovali, že ženu našli bez známek života.

Hokejista Vladimír Kobranov patřil ke generaci mistrů světa, které komunisti v roce 1950 poslali po zinscenovaném procesu do lágru. Byť svého času patřil k nejlepším hráčům planety, jako mukla jej čekalo surové bití a dřina s uranem. Po propuštění se musel živit převážením nemocných prasat v JZD. O osudu mučeného šampiona pro CNN Prima NEWS promluvili dcera Zuzana a synovec Alexandr, kteří se osm a půl roku po Vladimírově smrti sešli, aby byli svědky velké slávy: Po Kobranovovi a dalších dvou týraných mistrech světa byla v Praze pojmenována nová ulice.

Františka Kinského v dětství nikdy nenapadlo, že by jeho život byl jiný než šťastný. Chodil do školy, hrál si s kamarády a měl i skvělé rodiče. Aniž by si to ale tehdy uvědomoval, právě na ně výrazně dopadaly nástrahy tehdejšího komunistického režimu. Otec strávil několik let v uranových dolech a matka pracovala, jak jen mohla, aby rodinu uživila. Nyní na ně potomek šlechtického rodu zavzpomínal v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS.

Že je podzim a musíme se smířit s tím, že až do jara pořádně nevytáhneme paty z domova? To je jedna možnost, jak si zvykat na konec léta. Ta druhá nabízí šanci poznat Česko bez nutnosti přizpůsobovat se pravidlům jiných, případně se nenechat omezovat, například rozmary počasí. A vyrazit, kam vás srdce táhne. V obytňáku. Naše rodina se v něm vydala do Chebu. Prohlédli jsme si zdejší hrad i Špalíček, dva bloky historických kupeckých domů.

Vyrazit na dovolenou s obytňákem? Proč ne! Je to ideální řešení pro ty, kteří hledají kompromis mezi zálesáckým dobrodružstvím a hotelem. Projedete, kolik kempů chcete, a současně každý večer usínáte v teple a pohodlí. A přitom můžete zastavit a prohlédnout si, co vás po cestě zrovna zaujme.

Sněmovní volby nebyly o víkendu jediným případem, kdy občané České republiky rozhodovali o své budoucnosti. Lidé na mnoha místech hlasovali také v regionálních referendech. Například v Tovačově rozhodovali o budoucím osudu pískoven. V Jáchymově se zase občané vyslovili proti stezce v oblacích v těsném sousedství Klínovce.

Z obyčejných měšťanů to dotáhli až na hrabata a bohatli vždy tak trochu na hraně zákona. Světu ale dali minci, bez které by dnes neexistovaly ani slavné dolary.

Přestože rodině Schliků patřila rozsáhlá naleziště stříbra v Krušných horách, vydělávat na něm správně neměli. Veškeré drahé kovy totiž ze zákona patřily panovníkovi. Jenže Schlikové už byli na hraně zákona zvyklí bruslit dlouho.

Krušnohorské město začalo jako hornická osada, kde se v rozporu s platnými zákony země těžilo stříbro. Poprvé tam také vyrazili minci, díky níž existuje většina dnešních měn. Třeba i americký dolar.

Joachimsthaler, thaler neboli tolar; mince, která prvně spatřila světlo světa před 501 lety v Jáchymově, spustila napříč Evropou úplnou módní vlnu. A přitom měl málokterý z ostatních tolarů kvalitu toho českého, na níž pečlivě dohlíželi majitelé mincovního práva, rodina Šliků.

Město se poprvé zapsalo do světové historie před 501 lety. Tehdy místní mincovnu pod bedlivým dohledem zakladatele Štěpána Šlika opustil první jáchymovský tolar. O století později se už tolary razily po celé Evropě a dobývaly kolonie. Na Jáchymov se ale pomalu zapomínalo, přestože se tu světové údálosti odehrávaly dál…