Důchodový systém v Česku? Populace stárne a do penzijní „nádrže“ teče méně peněz, než z ní mizí

Zajistit stabilitu důchodového systému je nelehkým úkolem pro každou vládu. Stárnoucí populace je čím dál palčivější problém pro státní rozpočet. Efekt kterékoli důchodové reformy se projeví až v dlouhodobém horizontu, a proto se mohou někteří politici zdráhat dělat nepopulární rozhodnutí, která přesahují volební období. Názorně vám teď ukážeme, jak systém penzí funguje a kde má největší slabinu.
„Přestože mi je 61 let, tak nemám naspořenou ani korunu. Moje peníze vlastně sloužily na výplatu důchodů mým rodičům,“ uvedl pro CNN Prima NEWS vedoucí odboru sociálního pojištění na ministerstvu práce a sociálních věcí Tomáš Machanec. Tomu se říká průběžný důchodový systém, na kterém Česká republika stojí.
ČTĚTE TAKÉ: Důchody se zvýší, Jurečka uvedl částku. Přilepší si i vězni komunistického režimu
To, jak u nás důchody fungují, si můžeme představit jako nádrž. Peníze z ní neustále tečou ven, protože stát musí vyplácet důchody. Dobrá zpráva je, že do nádrže peníze také pořád přitékají. Tyto prostředky jdou primárně z toho, co lidé odvedou na sociálním pojištění. Před covidem rostla ekonomika i výdělky obyvatel. Do systému tak šlo více peněz, než z něj odtékalo. Po roce 2022, a zejména v roce 2023, ale výdaje výrazně převážily příjmy.
Budoucí důchod všech se odvíjí od toho, kolik odvedou na sociální pojištění. Ne od toho, kolik zaplatí na daních. Například OSVČ nebo umělci sice mohou platit vysoké daně, ale pokud odvádí málo na sociálním pojištění, mohou pak zjistit, že mají nízký důchod.
Problém v budoucnu
Česká populace stárne a doba strávená v důchodu se proto prodlužuje, což je problém. Zatímco v roce 1970 strávili lidé v důchodu průměrně 11 let, současní penzisté ho pobírají 24,5 roku. To se odráží v udržitelnosti celého systému.
Čtěte také

Aktuálně je v Česku přes dva miliony lidí, kteří pobírají důchod. Necelých sedm milionů na seniory vydělává. V průměru teď na jednoho člověka v penzi vydělávají tři lidé. V roce 2050 se počet důchodců zvýší na tři miliony a na jednoho důchodce tak budou vydělávat už jen dva lidé.
„Plátců přibývá mnohem pomaleji a vlna 70. let (do penze se dostanou silné ročníky 70. let, pozn. red.) přinese zvýšené výdaje,“ vysvětlil Machanec. Jednoduše tedy bude v budoucnu z nádrže odtékat více peněz než teď a méně jich bude přitékat.
Věk odchodu do důchodu se zvedá v celé Evropě
Na straně penzistů může stát například ovlivnit, jak se vypočítává jejich důchod. Může také upravit valorizaci, tedy každoroční zvyšování důchodů, které slouží k tomu, aby kvůli vysoké inflaci senioři neztráceli své peníze.
Čtěte také

Příjmy se mohou zvednout třeba tím, že do systému bude přibývat více plátců, a to třeba díky vyšší porodnosti, která se ale projeví až za čas. Krátkodobě může pomoci migrace. Stát může také zvýšit samotnou částku, kterou lidé do systému platí, případně zvýšit daně.
Další možností je pak zvýšení věku odchodu do důchodu. Tím se zajistí, že do systému bude přispívat více lidí. U nás se bude odchod do důchodu zvyšovat každý rok o jeden měsíc až do roku 2056 – a to k hranici 67 let. Tento trend je v Evropě celkem častý, protože s tím, jak se zvyšuje doba dožití, a tím i čas strávený v důchodu, se snaží ostatní státy svůj důchodový systém udržet. Aktuálně je v Evropě průměrný věk odchodu do důchodu mezi 64 a 65 lety. Už teď ale některé státy chystají, že by mělo jít o více než 70 let.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Odbory žádají růst platů až o 13 procent. S vládou se nedohodly, jednání má pokračovat