Ruce pryč od Kuby! Proti americké invazi protestoval milion Čechoslováků
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Od americké invaze v Zátoce sviní uplynulo 65 let.
Po celém Československu tehdy (povinně) protestovalo milion lidí.
Che Guevara v Praze: Co vyjednal s komunisty?
Jak dění na Kubě ovlivnily zbraně z ČSSR?
Ruce pryč od Kuby! Viva Cuba! Cuba sí, Yankee no! Také s těmito hesly protestovali Pražané před 65 lety proti americké invazi v kubánské Zátoce sviní, která měla svrhnout režim Fidela Castra. Komunistická strana Československa (KSČ) nakonec 19. a 20. dubna 1961 nahnala na povinné mítinky přes milion občanů. V té době už se však invaze Spojených států změnila v neúspěšnou blamáž a totalita se na ostrově udržela až podnes. Tehdejší vojenský debakl na Kubě nyní americká CNN dává do souvislosti i s aktuální operací USA v Iránu a také s výhrůžkami prezidenta Donalda Trumpa současné kubánské vládě.
„Necelý týden po velkolepém vítězství sovětského lidu – epochálním letu kosmonauta Gagarina – nastoupily temné síly amerického imperialismu k barbarskému zločinu: k agresi svých žoldáků proti kubánskému lidu,“ psalo se před 65 lety v bojovné reportáži v týdeníku Květy, která líčila pražské demonstrace.
ČTĚTE TAKÉ: Vzpoura na Kubě: Lidé zaútočili na budovu komunistické strany, vadí jim nedostatek jídla
Jen na pražské Staroměstské náměstí poslal československý režim přes 100 tisíc demonstrantů. Další tisíce manifestovaly na nádvoří závodu Vagonka Tatra Smíchov a na 25 tisíc pracujících se shromáždilo na stadionu 9. května na Děkance čili na atletickém stadionu v Nuslích.
Celkově se v Československu 19. nebo 20. dubna 1961 účastnilo manifestací nejméně milion občanů, povinnost to byla například pro všechny členy Lidových milicí (LM). KSČ prostřednictvím Ústřední rady odborů organizovala protiamerické tábory lidu v každém krajském i okresním městě a vlastně i v těch nejmenších městečkách.
Například na náměstí v Benešově nadávaly Američanům čtyři tisícovky lidí, v Mělníce šest tisíc občanů, v Kralupech 4 300 demonstrantů, v Mladé Boleslavi sedm tisíc. Z Českých Budějovic hlásila tehdy režimní Československá tisková kancelář: „Bouře s hustým deštěm, která se snesla nad Českými Budějovicemi, nijak neoslabila demonstraci 35 000 pracujících.“
Ruce pryč od Kuby! Komunistická strana Československa (KSČ) nahnala 19. a 20. dubna 1961 na povinné manifestace proti politice Spojených států přes milion československých občanů. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Zpackaná operace v Zátoce sviní
„Amerika zaplatí jakoukoli cenu, ponese jakékoli břemeno, bude snášet jakékoli útrapy, podporovat jakékoli přátele a čelit jakémukoli nepříteli, jen když se jí podaří zachovat svobodu,“ hlásal americký prezident John Fitzgerald Kennedy, když v Bílém domě střídal 20. ledna 1961 svého předchůdce Dwighta Eisenhowera.
Jenže vojenský střet s nepřítelem, který měl vyústit v pád Castrova revolučního režimu na Kubě, nevyšel. Invaze kubánských exulantů, které vycvičily Spojené státy, totiž po vylodění v Zátoce sviní skončila fiaskem. Mimo jiné kvůli špatnému odhadu politických, vojenských i špionážních složek, které počítaly, že intervence vyvolá spontánní povstání. Castro ale invazní armádu rozdrtil dříve, než se opoziční síly k něčemu odhodlaly.
Intervence byla spuštěna 9. dubna 1961 a hlavní invazní síly se vyloďovaly od 16. dubna, už za další tři dny však byly rozdrceny a režim vystavil v Havaně ukořistěné zbraně. Historické encyklopedie uvádějí, že rozhodujícím dnem porážky byl již 19. duben. Při operaci bylo zabito 118 vojáků invazních sil a přes 1 200 zajato. Kubánské ozbrojené síly ztratily 176 mužů, ale měly i čtyři tisíce zraněných. Většinu zajatců Castro následně vyměnil za potraviny a léky.
Věčná hanba imperialistické vládě USA
„Reakcionáři nakukali svým dolarovým chlebodárcům, že lid na Kubě čeká jen na tyto zbraně, aby povstal proti revoluční vládě. A takhle to dopadlo,“ psalo se o porážce invazních jednotek v československém týdeníku Květy. Nejhůře zpackanou akci Spojených států odnesla kubánská opozice, která nesouhlasila s Castrovým režimem. Většina politických vězňů v kriminálech byla postřílena. Dalších 100 tisíc lidí bylo zatčeno a Castro vyhlásil, že Kuba se stala socialistickým státem, který nepotřebuje volby. A tak položil základy diktatuře jedné strany.
Čtěte také
Proti americkému vylodění v Zátoce sviní se 19. a 20. dubna před 65 lety protestovalo nejen na československých náměstích, ale i ve všech větších závodech. Jeden příklad ze Západočeského kraje podle dobového Rudého práva: „Hutníci ze Železáren Bílá Cerkev v Hrádku u Rokycan volají: Věčná hanba imperialistické vládě USA, která v jednom z největších okamžiků lidstva, kdy SSSR dal světu prvního kosmonauta, rozpoutává válku proti svobodnému lidu Kuby.“ Jurij Alexejevič Gagarin absolvoval první let člověka do vesmíru 12. dubna 1961.
Che Guevara jel pro zbraně i do Prahy
Po vítězství Castrovy revoluce na Kubě v lednu 1959 se nový režim brzy sblížil i s komunistickým vedením Československa. A jeden z nejvýraznějších vůdců převratu, argentinský rodák Ernesto „Che“ Guevara, jenž záhy po vítězství revoluce nemilosrdně nařizoval popravy stoupenců padlého systému autokrata a prezidenta generála Batisty, se 24. října 1960 objevil přímo v Praze.
Kubánský komandant Che Guevara jednal s československým prezidentem Antonínem Novotným a na půdě Národního shromáždění v Praze i s četnými dalšími komunistickými politiky. „Dovolte, abych mezi námi uvítal významného představitele Kubánské republiky a jednoho z prvních bojovníků za svobodu kubánského národa pana dr. Guevaru,“ přivítal návštěvu předseda parlamentu Zdeněk Fierlinger. Guevara přiletěl do Prahy v pozici šéfa národní kubánské banky a jako vedoucí hospodářské delegace. Pomoc Československa, kterou v Praze vyjednal, měla hlavně zbrojní podobu, a to v celkové hodnotě 569 milionů korun (částečně i zdarma, pod cenou a formou úvěru).
Čtěte také
Praha třeba postupně poslala do Havany až 10 tisíc samopalů Sa 23 a Sa 25, většinou přes Sovětský svaz a jeho loďstvo, přímo z Prahy, ale na Kubu odletělo letadlo s tisícovkou malorážek a milionem nábojů. V době Guevarovy návštěvy Československa se přitom znovu vyhrotily vztahy USA a Kuby, neboť 13. října 1960 nechal Castro popravit 13 odpůrců, včetně amerického občana. Začal také se znárodňováním amerického průmyslového kapitálu, na což USA odpověděly vyhlášením dovozního embarga.
Komandant na traktoru
Che Guevara 25. října 1960 zavítal i do Brna, kde navštívil Závody na valivá ložiska a traktory a osobně vyzkoušel traktor unifikované řady 3001. Před odletem z Prahy pak poskytl rozhovor Rudému právu, který vyšel 31. října, a kubánský revolucionář v něm potvrdil štědrou pomoc Československa, ačkoliv výslovně o zbraních nepromluvil.
Kuba Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Rudé právo: Jak odpovídá kubánský lid na neustálé pikle USA proti Kubě?
Komandant: Hospodářský útok imperialistů proti nám nyní vyvrcholil embargem na kubánské zboží – podobně jako tomu bylo proti vaší zemi po únoru 1948. Kubánský lid je ovšem připraven svou revoluci ubránit. Jeho odpovědí na imperialistické útoky je pevná jednota.
Rudé právo: Co byste po vaší, žel, krátké návštěvě v naší zemi řekl o možnostech rozšiřování styků s Československem?
Komandant: Styky mezi Kubou a Československem se den ode dne rozšiřují. Na základě dohody uzavřené v červnu tohoto roku nám Československo poskytlo úvěr 20 milionů dolarů a nyní v říjnu se tento úvěr zvýšil na 40 milionů. Československo šlechetně přijímá na studia kubánské studenty. Vaši technici pojedou na Kubu předat nám své znalosti. Odjíždíme z vaší země s pocitem, že zde máme opravdové přátele. Vyřiďte srdečné pozdravy – moje i ostatních členů delegace – všemu československému lidu.
Souvislosti s válkou v Íránu
Československé zbraně tak 19. dubna 1961 výrazně přispěly i ke krachu americké vojenské invaze v Zátoce sviní, kterou dnes historikové označují mimo jiné jako „zpackanou operaci“. A Rudé právo tak 21. dubna 1961 mohlo otevřít noviny palcovým titulkem: „Kubánský lid rozdrtil žoldáky imperialismu“.
Debakl na Kubě starý 65 let nyní americká CNN dává do souvislosti i s aktuální Trumpovou operací v Íránu a také s výhrůžkami prezidenta současné kubánské vládě. Donald Trump totiž komunistickému ostrovu hrozí vojenskými údery. „Až s tím skončíme, možná se zastavíme na Kubě,“ řekl Trump v pondělí 13. dubna s odkazem na válku s Íránem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šílený diktátor, který předčil Stalina i Hitlera. Pol Pot vyvraždil čtvrtinu svého národa
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
