Jak pečovat o srdce? Neuvěřitelně snadno, říká kardiolog. Popsal i varovné signály infarktu
Veřejnost prevenci kardiovaskulárních onemocnění podceňuje, přestože se na ni odborníci snaží upozorňovat řadu let. Je přitom velmi jednoduchá. V pořadu Nový den ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl kardiolog profesor Michael Aschermann. Popsal, jak můžeme ke zdraví svého srdce přispět, a vyjmenoval také některé varovné signály, které mohou znamenat přicházející infarkt.
Ročně kvůli onemocnění cév a srdce v Česku zemře přes 40 tisíc lidí. Smutná statistika je podle Aschermanna výsledkem nedostatečné prevence. „Známe rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Veřejnost na ně ale nereaguje, přestože se na ně snažíme upozorňovat už řadu let,“ uvedl kardiolog.
ČTĚTE TAKÉ: Zraněný nedýchá? Hmatat tep je zdržení, laik to nepozná, říká záchranářka
Zdraví svého srdce můžeme do značné míry ovlivnit právě my sami. „Prevence je nesmírně důležitá, ale také neuvěřitelně jednoduchá,“ zdůraznil Aschermann. Jako jeden z nejrizikovějších faktorů uvedl kouření, následovala nadváha nebo obezita. „Ty souvisejí se stravováním a hladinou tuků a cholesterolu v krvi, pak také vysoký krevní tlak a cukrovka,“ doplnil lékař. Tyto okolnosti se u člověka často objevují ruku v ruce a souvisejí s nezdravým životním stylem.
Největší váhu přikládá Aschermann pohybu. „Ten můžeme zásadním způsobem ovlivnit. Stačí 30 minut pohybu denně, v dětském a dospívajícím věku to může být i více,“ uvedl. Pokud si najdeme každý den alespoň půlhodinu na sport, je podle kardiologa podstatně snazší ji postupem času prodloužit. „Přispějeme tím ke snížení rizika kardiovaskulárních chorob. Pohyb má také významný efekt na výskyt nádorových onemocnění,“ připomněl profesor další důležitý efekt pravidelného sportování.
Infarkt nemusí bolet jenom na hrudi
Přehlížet bychom rozhodně neměli podezřelé bolesti. „Jsou to především svíravé, tlakové bolesti na hrudníku. Nemusí být ale přímo vepředu na hrudi, mohou se objevit také v levé horní končetině, směrem do čelisti nebo dokonce i v zádech,“ vyjmenoval kardiolog příznaky blížícího se akutního infarktu. Zařadil mezi ně také pocity přílišného bušení srdce, závratě nebo pocity dušnosti i při menší fyzické námaze.
Ačkoliv jsou kardiovaskulární onemocnění pořád velkým rizikem, lékaři jsou stále úspěšnější v jejich léčbě. „V České republice máme velmi propracovaný systém léčby akutního infarktu myokardu. Každého, kdo akutní infarkt u nás dostane, lékaři převezou do jednoho z 24 specializovaných center, která provádějí akutní výkony katetrizačními technikami,“ popsal Aschermann. Dodal, že Česká republika byla společně s Dánskem první zemí na světě, která akutní infarkty tímto způsobem léčí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Řada Čechů vyhazuje peníze za probiotika. Lékaři vysvětlili, kdy jsou opravdu účinná
