Jak se slaví Štědrý den ve světě: Vánoce na pláži, páv místo kapra i kůň nosící dárky

• Kdo vlastně nosí dárky?

V Česku nosí dárky samozřejmě Ježíšek. Ve světě ovšem platí, že co země, to jiný „nosič“. Velmi proslulý je americký Santa Claus. Oplácaného stařečka s bílým plnovousem v čistě červeném kabátu a slavnou čepicí zná snad celý svět. Mnohé rodiny z různých zemích jej navíc pro své děti přebírají. Ve Francii pak nosí dárky Pére Nöel, čili Otec Vánoc, v Rusku a okolních zemích pak Děda mráz, který nosí dárky až na Nový rok. Netradiční postavu ale mají někteří Italové nebo Argentinci. V některých částech Itálie totiž nosí dárky čarodějnice Befana, v Argentině pro změnu kůň Magi, kterému děti za oknem nechávají seno a vodu.

Koledy jsou neodmyslitelnou součástí Vánoc. V zahraničí je silná česká stopa

Vánoční cesta

Tichá noc, Půjdem spolu do Betléma nebo Narodil se Kristus Pán. Koledy jsou neodmyslitelně spojeny s obdobím adventu a Vánoc. Ačkoliv se nyní zejména jedná o „kulisu“ vánočních svátků, jejich původ má hluboké kořeny. České koledy navíc mají své místo i v zahraniční.

• K večeři ryba, krocan i páv

Kapr na štědrovečerním stole je české specifikum. Ve světě se vánoční kuchyně velmi různí. Často jsou také výrazné rozdíly v různých regionech. V Německu a Itálii si na Štědrý den dají ryby, či v případě Apeninského poloostrova dokonce humry, jinde si lidé pochutnají například na kachně či krocanovi. Ten je velmi populární i například v USA či Velké Británii. V Polsku si podobně jako v Česku sice dávají kapra, ale před ním musí přijít na stůl boršč s uszkami, což jsou taštičky plněné houbami. Kuriozitou je pak jihoamerický páv, kterého servírují na štědrý večer v movitějších rodinách. V Grónsku pak servírují kiviak – tulení kůže naplněná mrtvými ptáky, konkrétně alkami.

• Koledy po jamajsku

Nedílnou součástí Vánoc jsou koledy. Ty zní nejen v domácnostech na Štědrý den, ale běžně i na vánočních trzích a různých akcích po celém světě. Velmi netradičně si je osvojili na Jamajce. Zde to snad nemohlo dopadnout jinak, než aby místní hudebníci zakomponovali koledy do hudebního stylu, kterým je Jamajka proslulá – reggae.

• Štědrý den v plavkách

V Austrálii a na Novém Zélandu vzhledem k časovému posunu slaví Vánoce jako úplně první. O žádných bílých svátcích zde nemůže být řeč, protože teploty zde ke konci prosince bývají spíše na koupání, než na zimní bundy a rukavice. Vánoce tak mnozí „protinožci“ slaví přímo na pláži. Dovádějí v oceánu v santovských čepicích a sněhuláky si staví maximálně z písku. Za velmi horkých teplot slaví Vánoce rovněž na americké Havaji či na Filipínách.

• Štěstí nosí rozbitý porcelán i pavučina

My Češi dobře víme, že vánoční štěstí nám přináší kapří šupiny nalezené při štědrovečerní večeři. Ve světě mívají jiné zvyky, která lidé dodržují, aby se na ně v budoucnu usmála štěstěna. V Dánsku například lidé o silvestrovské noci chodí ke svým blízkým a za dveřmi jim rozbíjejí porcelán. Čím větší hromada střepů, tím větší štěstí v dalším roce. To na Ukrajině pro změnu věří, že pokud na vánoční ráno najdou na stromcích pavučinu, tak právě to jim přinese úspěch. Běžnou dekorací tak bývá umělý pavouk.

• Vánoční kyblík

V Japonsku drtivá většina lidí Vánoce neslaví, protože nejsou křesťany. I tak tyto svátky úplně neignorují. Vytvořili si totiž své vlastní zvyky, které na Vánoce mají. Během svátků například navštěvují KFC, kde si tradičně dávají „vánoční kyblík“ plný smaženého masa.