Josef Klíma: Jak vypadá vrah?
Za svou novinářskou praxi měl možnost pohlédnout do očí mnoha vrahů. Přesto se podle Josefa Klímy nedá zlo ve tváři vyčíst. „Pamatuju si jednoho vraha, který měl tak dětský, upřímný, modrý oči,“ vzpomíná slavný reportér v rozhovoru pro Fight Cast One. Ale například Ivan Roubal byl úplně jiný případ. „Ten měl tak pichlavé oči,“ říká Klíma.
V současnosti natáčí Případy Josefa Klímy pro televizi Prima. Za sebou má ale dlouhou praxi, v níž jako investigativní novinář často zpovídal ty největší zločince a vrahy. Dokáže jako málokdo posoudit, zda se zločin v člověku odráží.
ČTĚTE TAKÉ: Stát zavřel oči, říká o vraždě Mrázka reportér Klíma. Připomněl i likvidaci kmotra Běly
„Vždycky se mě lidi ptají ‚A jak vypadá vrah?‘. Tak říkám: Jako vy třeba,“ vypráví Klíma s pousmáním. „Když jsem dělal rozhovor s Jiřím Strakou, spartakiádním vrahem, tak to byl prostě klučíček, že byste s ním dceru pustili na diskotéku. A přitom přepadl jedenáct žen a šest jich zabil. Jen díky tomu, že byl mladistvý, dostal deset let, což byl tehdy nejvyšší možný trest.“
Sériový vrah Straka byl propuštěn z vězení v roce 1994 po amnestii prezidenta Václava Havla, v rámci nařízené ochranné psychiatrické léčby však putoval na uzavřené sexuologické oddělení psychiatrické léčebny v Bohnicích. A prodělal také kastraci.
„Vězeňská kastrace“
„Ale on mi pak říkal, že kastraci na něm provedli bachaři ve Valdicích, kteří vždy, když v noci potřebovali nějakou zábavu, si ho pozvali, ohnuli přes stůl a kopali do varlat. Takže měl opravdu nějaký urologický nález, že mu varlata poškodili,“ prozrazuje slavný reportér v pořadu Fight Cast One.
Podle Klímy se zlo opravdu nedá ve tváři vyčíst. „Pamatuju si i jednoho vraha, který měl tak dětský, upřímný, modrý oči…,“ vzpomíná dál novinář. „No, a pak jsou vrazi, na kterých je to vidět. Jako třeba Ivan Roubal. Ten měl tak pichlavé oči, že i když jsem s ním dělal rozhovor v kriminále a bylo mezi námi plexisklo, bylo nepříjemný, jak si vás prohlíží. On mě taky hned zažaloval, respektive televizi, o sto milionů, pro zveřejnění rozhovoru. A že za ně postaví vysílač a bude šířit slovo boží. On se pak dal na víru k jehovistům.“
Roubal? Racionální zlo
„Roubal je klasický případ valdické logiky,“ zmiňuje Klíma výraz, jímž označuje absolutní sobeckost zločinců. „Protestoval a soudil se pořád s vězeňskou službou. Třeba proto, že nemá punčochy proti křečovým žilám, že mu znemožnili vycházku. Čili – jsem tu já! To je, jako když si Nor Anders Breivik, který zabil přes sedmdesát lidí (77, pozn. red.), stěžuje, že nemá televizi v cele. Tihle lidé jsou nenapravitelní.“
A jaký měl neblaze proslulý český sériový vrah pro své činy motiv? Jednoduše peníze.
„Roubal byl klasický solitér, který pochopil jako jeden z prvních, že nejjednodušší způsob v devadesátých letech, jak získat peníze, je někoho zabít a jeho tělo ukrýt tak, aby se nikdy nenašlo. Protože když nenajdete tělo, není vražda,“ vysvětluje Klíma. „Takže začal lidi zabíjet a ukrývat jejich těla. Některá se našla, některá dodneška ne. Těch pět dokázaných vražd však stačilo k tomu, aby dostal doživotí. Ale bylo to racionální zlo. Nebyl sadista. On si řekl: Potřebuju prachy, tenhle je má, tak ho zabiju.“
